Německý historik vysvětli, proč by v Česku zachoval sochu Koněva

Řekl to v rozhovoru s ČTK. V Berlíně by teď podobný krok možný nebyl. Německo se totiž zavázalo k péči o všechny sovětské památníky připomínající druhou světovou válku, a to i případě, když například obsahují Stalinovy citáty.

"V Berlíně jsme sice už některé sochy odstranili, byl zde třeba velký Leninův pomník, který byl demontován už v roce 1991," připomíná Morré. "Na druhou stranu jsou v Německu zákony, že sovětské válečné památníky zůstanou zachovány. Tam se nic nedemontuje, na to jsou smlouvy," vysvětluje historik.

Důsledkem smluv podepsaných v roce 1990, tedy v roce německého znovusjednocení, je podle Morrého mimo jiné to, že se pečlivě udržuje i rozsáhlý sovětský památník v parku ve čtvrti Treptow, který kromě ostatků 7000 sovětských vojáků a 13metrové sochy rudoarmějce obsahuje i citáty Stalina psané zlatým písmem. "To se každý rok čistí, každých pět let restauruje. Skutečně o to pečujeme," podotýká.

"V zásadě to jako historik považuji za správné, že historické stopy nejsou odstraňovány. Demontování pomníků nemám jako historik téměř nikdy za správnou cestu," říká s tím, že jedním z řešení může být zařadit takovéto symboly své doby do kontextu například informační tabulí nebo klidně i jinou sochou. Zároveň ale Morré dokáže velmi dobře pochopit emoce, jež v Praze vzbuzoval pomník Koněva, který radnice Prahy 6 nechala v dubnu odstranit.

Jako ambivalentní vnímá šéf muzea, které má za úkol přibližovat jak německý, tak ruský pohled na druhou světovou válku, už roli Koněva a Rudé armády při osvobození Prahy na konci druhé světové války. "Rudé armádě samozřejmě nešlo jen o to město osvobodit, ale také ho zabrat," míní. "Navíc nejde jen o rok 1945," doplňuje. V Česku byl Koněv tvrdě kritizován třeba za to, že v 1956 řídil krvavé potlačení maďarského povstání, nebo za to, že v roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

I přesto si Morré myslí, že odstraňování památníků s výjimkou přelomových dob není nejlepším řešením. "Například v roce 1945 odstranění nacionálněsocialistických symbolů - ano, samozřejmě, to muselo být," říká. Podle něj se v revolučních dobách přirozeně odstraňují symboly předchozí moci. "Vaše revoluce je už ale nějakou dobu pryč," dodává.