Nové společné jednotky rychlého nasazení nemají podporu zemí EU

Ministři hovořili o společném návrhu 14 zemí včetně Německa, Francie či Česka, které chtěly prozkoumat variantu, že by v budoucnu ve světě zasahovala až pětitisícová brigáda unijních vojáků.

„Pokud opravdu chceme být geopolitickou mocností, musíme být schopni reagovat tak rychle, jak je to nutné,“ prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je zastáncem myšlenky posílení společných armádních kapacit.

Řada ministrů ovšem zdůrazňovala, že podobný plán již EU přijala v roce 2007, kdy vytvořila systém bojových skupin o 1500 vojácích, kteří měli být připraveni zasáhnout v případě krizí. Tyto bojové skupiny ale nikdy nebyly nasazeny.

"Více zemí včetně Slovenska říká, proč do toho investovat peníze, když nevyužíváme ani to, co máme," řekl novinářům slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. I zastánci návrhu po jednání připouštěli, že získat pro něj jednomyslnou podporu nebude jednoduché. Německá ministryně Annegret Krampová-Karrenbauerová připustila, že jde o "jeden z tisíce nápadů diskutovaných v rámci strategického kompasu".

Zatímco Německo, Francie a další západoevropské státy podporují větší samostatnou akceschopnost unijních sil, země východního křídla EU většinou dávají přednost angažmá NATO. Podobně se dlouhodobě vyjadřuje také Česko, které se k podnětu připojilo jako jediná země regionu. Ministr Lubomír Metnar však dnes zdůraznil, že návrh vnímá jako "plánovací scénář" určený k prověření, jak velké síly budou k rychlému zásahu potřeba a zda jsou je země EU schopny dát dohromady.

"Jednoznačně jsme se domluvili, že musí být synergie mezi EU a NATO a nesmí tam dojít k duplikaci," zdůraznil po jednání Metnar.