Petříček ve Švédsku. Hrozby pro demokracii stále existují, varoval u růžového tanku

Šéf české diplomacie je ve Švédsku na jednodenní návštěvě, bude jednat mimo jiné se švédským ministrem obrany či předsedou parlamentu.

„Myslím, že po celém světě vidíme to, že demokracie není něco, co můžeme brát za dané. Hrozby přicházejí v podobě nových populistických hnutí, v podobě extremismu, v neschopnosti vést dialog, ale také v tom, že zpochybňujeme některé základní hodnoty, na kterých naše společnost stojí,“ uvedl ministr Tomáš Petříček.

"Demokracii nesmíme brát jako samozřejmost," řekl jsem ve Stockholmu na zahájení výstavy ke 30 letům sametové revoluce u jejího symbolu: Růžového tanku. V roce 1989 měli studenti heslo "Kdo - když ne my? Kdy - když ne teď?". Platí to pořád, i dnes jsou studenti hnací silou změny. pic.twitter.com/Th7BA8D8Zj

„To je myslím ta hrozba, které musíme čelit. K tomu je třeba doplnit, že stojíme před novými výzvami. Proto si myslím, že platí, co studenti v roce 1989 psali na zdi: Kdy jindy než teď, kdo jiný než my,“ dodal šéf české diplomacie.

Určité hrozby vnímá ministr Petříček i v České republice. Zmínil například "chybějící schopnost vést dialog či hledat cestu ke kompromisům". "Politika se u nás často polarizuje," uvedl s tím, že demokracie je právě i o tom, že "jsou lidé schopni spolu hovořit a chápat jeden druhého". Jak poznamenal, jemu bylo v roce 1989 teprve osm let. "Zpětně po 30 letech si myslím, že se za tu dobu hodně dokázalo, máme být na co pyšní, zařadili jsme se tam, kam jsme chtěli patřit," řekl ministr. "Je třeba si ale uvědomovat, že tu stále přetrvávají určitá rizika pro budoucnost naší společnosti a pro svobodu, ve které žijeme," dodal.

Pokud jde o budoucí směřování české diplomacie, je pro Petříčka důležité pokračovat v tom, co "jsme dělali posledních 30 let, tedy obhajovat hodnoty, na kterých stojí naše společnost, jako je svoboda, ochrana lidských práv, nezávislost médií". "Já jsem od počátku tvrdil a říkám to stále, že i citlivá témata, jako jsou pro některé státy lidská práva, je potřeba mít jako součást našeho dialogu s těmito zeměmi. Není možné nadřadit jeden zájem nad druhý," řekl šéf české diplomacie na dotaz ČTK.

Růžový "tank" na náměstí ve Stockholmu podle něj nesymbolizuje jen vítězství demokracie a svobody před třiceti lety, ale upozorňuje nás i na dnešní hrozby. "I ve chvíli, kdy tady teď hovoříme, jsou obrněná vozidla používána v mnoha zemích světa, aby potlačovala svobodu, obsazovala sousední státy či postavila se proti demonstrantům. A neděje se to v nějakých vzdálených státech, děje se to i u nás v Evropě," prohlásil český ministr zahraničí při zahájení výstavy.

Bojové vozidlo pěchoty, nabarvené na růžovo a vystavené ve Stockholmu, bylo roku 1989, v době pádu berlínské zdi, součástí jednotek rychlého nasazení komunistické Německé demokratické republiky. Později ho zakoupila švédská armáda a dnes je ve vlastnictví společnosti Saab Bofors Test Center. Jak uvedla ředitelka českého centra ve Stockholmu Zuzana Kabelková, přímo David Černý "tank" nebarvil, nicméně dal potřebné instrukce. Stroj byl kvůli výstavě jen zapůjčen a po jejím skončení na konci září bude muset být opět přebarven na zeleno a vrácen.

Původní růžový tank Davida Černého byl vystaven na tehdejším náměstí Sovětských tankistů (dnes náměstí Kinských) na počest Rudé armády a její role při osvobození Prahy v roce 1945. Mnozí však tank vnímali spíše v souvislosti s okupací Československa v roce 1968. V dubnu 1991 David Černý tank kontroverzně přemaloval na růžovo. O několik týdnů později byl stroj přemístěn do muzea.