Po více než dvou letech ve středu poprvé zasednou k jednomu stolu zástupci NATO a Ruska

Požadavky Moskvy, aby aliance zavřela dveře Ukrajině a stáhla jednotky ze svého východního křídla, však spojenci jednotně odmítají. Podle diplomatů je proto otázkou hlavně to, zda jednání může přinést podstatný výsledek a zda se spolu obě strany budou scházet opakovaně.

Středeční rozhovory Rady NATO-Rusko navážou na pondělní ženevské setkání náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova s jeho americkou kolegyní Wendy Shermanovou. Rjabkov se v Ženevě snažil přesvědčit Západ, že Moskva nemíní zaútočit na Ukrajinu, podle Shermanové však nevysvětlil, proč u ukrajinských hranic Rusové shromáždili na sto tisíc vojáků. Podle Rjabkova bude pro Moskvu středeční jednání důležitým vodítkem k rozhodnutí, zda v rozhovorech pokračovat a zda mohou přinést výsledky.

Spojenci přitom hodlají v Bruselu jednotně odmítnout klíčový ruský požadavek, aby se NATO nerozšiřovalo o postsovětské státy v čele s Ukrajinou. Stoltenberg i proto neočekává, že by se postoje obou stran výrazně sblížily. "Nemyslím, že by tato jednání vyřešila všechny spory. Doufáme, že se shodneme na budoucím postupu, že se dohodneme na sérii schůzek," prohlásil v pondělí šéf aliance. Rjabkov se přitom v Ženevě nechal slyšet, že jednání by bez výsledků neměla trvat měsíce či roky.

Rada NATO-Rusko vznikla v roce 2002 a diplomatičtí představitelé všech členských zemí NATO v jejím rámci jednají s ruským zástupcem o otázkách, na něž mají obě strany různé pohledy. Od ruské anexe Krymu v roce 2014, po níž aliance s Ruskem prakticky přerušila spolupráci, se orgán scházel jen sporadicky, naposledy v červenci 2019.

Moskva se pokouší docílit toho, aby se o Ukrajině jednalo v jiném formátu bez účasti východních zemí NATO, které jsou vůči ruským aktivitám obezřetnější. Aliance se však přes různé postoje svých členů k Rusku snaží v této otázce vystupovat jednotně, což dali minulý pátek najevo ministři zahraničí při mimořádné videokonferenci věnované Rusku a Ukrajině. Během ní jednomyslně odmítli i další ruský požadavek, aby NATO stáhlo jednotky i zbraně ze států, které do aliance vstoupily od roku 1997, tedy včetně Česka.