Policie v Paříži zasáhla proti zakázané propalestinské demonstraci

Pařížská policie dnes použila vodní děla a slzný plyn proti asi dvěma stovkám demonstrantům.Ti se i přes zákaz úřadů shromáždili ve francouzské metropoli na podporu Palestinců v době eskalace izraelsko-palestinského konfliktu, uvedl na svém webu list Le Parisien.

K potyčkám mezi demonstranty a policisty došlo podle agentury DPA i na původně pokojné demonstraci i v Berlíně. Jinde se podobné akce obešly bez incidentů.

Policisté se podle deníku snažili zabránit zakázané demonstraci v pařížské čtvrti Barbès, kde prefekt z preventivních důvodů nařídil už od poledne zavřít obchody a zmobilizoval na 4200 policistů a četníků. "My všichni jsme Palestinci!" skandovala skupinka demonstrantů. Agentura AFP poznamenala, že úřední zákaz, vydaný kvůli obavám z násilností, potvrdil soud a zadržení dostávali pokuty ve výši 135 eur (asi 3400 Kč). Ministerstvo vnitra později uvedlo, že ve čtvrti demonstrovalo po skupinkách dohromady asi 2500 až 3500 demonstrantů, podle organizátorů až 5000 lidí.

Manifestovalo se i v dalších francouzských městech, nejvíce - asi 4000 osob - ve Štrasburku. Úřady povolily demonstrace v Lyonu, Bordeaux, Marseille, Nantes, Rennes, Štrasburku, Toulouse, Lille, Metz či Saint-Etienne. "Izrael je vrah," skandovaly desítky demonstrantů v Montpellier. V Nice, Aubervilliers a Montreuil zakázaly akce místní úřady.

Celkem se dnešních demonstrací na podporu Palestinců po celé Francii podle ministerstva vnitra zúčastnilo asi 22.000 lidí. Z 51 zatčených připadlo 44 na Paříž, kde ve vazbě skončilo 15 výtržníků, obviněných z násilí vůči strážcům zákona. Jeden policista byl lehce zraněn v Paříži, další pak v Nice, kde se i přes zákaz sešlo asi 150 lidí.

V Bruselu se podle listu La Libre Belgique sešly zhruba tři tisíce a v Haagu asi tři až čtyři stovky podporovatelů Palestiny.

Ve španělském hlavním městě Madridu vyjadřovalo podporu Palestincům na 2500 demonstrantů. "Jedni mlčí, druzí trpí" a "Jeruzalém je věčné hlavní město Palestiny", stálo na transparentech. "To není válka, to je genocida," volal dav, ve kterém bylo podle Le Parisien hodně mladých žen.

Tisíce propalestinských sympatizantů prošly Hyde Parkem v centru Londýna. Organizátoři z řad pacifistických, muslimských a propalestinských sdružení vyzývali britskou vládu, aby zasáhla a přiměla Izrael přerušit vojenskou operaci a aby ukončila veškerou podporu Izraele.

"Nikdy nás všechny nezabijete," stálo na plakátu demonstrantů s palestinskými vlajkami v Berlíně. Policie podle agentury DPA zprvu odhadla počet lidí na náměstí Hermannplatz na 120, ale postupně se jejich počet zvýšil na asi 2500. Kvůli porušování pravidel platných během pandemie policie prohlásila akci za rozpuštěnou a zakročila. Zprvu pokojný protest pak přerostl v potyčky: demonstranti házeli na policisty kameny, lahve a petardy, zatímco strážci zákona použili slzotvorný plyn.

Asi 800 lidí podle policie demonstrovalo proti Izraeli v Kolíně nad Rýnem. Mávali palestinskými vlajkami a transparenty s nápisy "Svobodu pro Palestinu" a "Zastavte genocidu“ či "Proti sionistům - ne proti Židům“.

Několik stovek lidí vyšlo do ulic v centru Lipska demonstrovat proti násilí na Blízkém východě. Podle policie se akce na podporu Palestiny zúčastnilo až 500 osob a zhruba 200 dalších podle odhadů přišlo na protidemonstraci na podporu Izraele. Nálada mezi oběma stranami byla podle policie napjatá a došlo ke slovním výpadům. Situace se však nakonec uklidnila, uvedl policejní mluvčí.

V Hamburku dnes asi 120 demonstrantů dávalo najevo sympatie k Palestincům hesly a vlajkami. I zde policie podle DPA zabránila možným konfliktům.

Demonstrace byly ohlášeny i v dalších městech, mimo jiné ve Frankfurtu nad Mohanem, kde soud zrušil zákaz propalestinského shromáždění v centru. "Sama možnost, že by orientace a prohlášení ze shromáždění mohly být vnímány jako antisemitské, neospravedlňují zákaz,“ uvedl soud.

DPA připomněla, že v posledních dnech se v několika německých městech konaly antisemitské a antiizraelské demonstrace, při kterých se pálily izraelské vlajky a skandovala antisemitská hesla. Mezitím byla zpřísněna ochrana židovských institucí v Německu. Útoky na židovské instituce odsoudily protestantská a katolická církev.

Kvůli izraelsko-palestinskému konfliktu se demonstrovalo i jinde v Evropě, například ve švédském přístavním městě Malmö.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy