Polsko musí okamžitě zastavit těžbu v uhelném dole Turów, kterou dlouhodobě kritizuje Česká republika. Rozhodl o tom dnes Soudní dvůr Evropské unie, který tak vyhověl české žádosti o vydání předběžného opatření. Zákaz těžby bude platit až do vynesení konečného rozsudku v tomto sporu, oznámil soud. Proti rozhodnutí se dnes ohradili polský premiér Mateusz Morawiecki i společnost PGE, která důl vlastní.
České úřady se na unijní justici obrátily v únoru s žalobou proti rozšiřování dolu, které podle nich mimo jiné ohrožuje kvalitu pitné vody pro obyvatele Libereckého kraje. Polsko podle české strany porušuje unijní právo tím, že umožnilo pokračování těžby bez posouzení jejího vlivu na životní prostředí. Varšava to odmítá a nedávno schválila prodloužení provozu dolu do roku 2044.
Podle soudu byla žádost Prahy o preventivní zastavení těžby oprávněná, neboť nelze předem vyloučit, že Polsko pravidla o ochraně životního prostředí skutečně porušuje. Je také "dostatečně pravděpodobné, že pokračování těžby hnědého uhlí v dole Turów až do vyhlášení konečného rozsudku by mohlo mít negativní dopad na hladinu podzemních vod nacházejících se na českém území", konstatoval soud.
"Za všechny naše občany jsem nesmírně rád a děkuji všem, kteří nám pomáhají v právní bitvě za naše životní prostředí," komentoval verdikt ministr životního prostředí Richard Brabec, který jej označil za první velké vítězství v tomto sporu.
Naopak polský předseda vlády Mateusz Morawiecki označil rozhodnutí soudu za nespravedlivé. "Nejen, že se postavíme proti tomuto nesprávnému, nespravedlivému a nečekanému rozhodnutí, ale jsem přesvědčen, že také dokážeme, že máme pravdu," uvedl podle serveru televize TVN24 Morawiecki. Přerušení těžby by podle něj mohlo způsobit značné ztráty polské ekonomice, ohrozit polskou energetickou bezpečnost a negativně ovlivnit zdraví a životy lidí. "Žádné rozhodnutí soudu nesmí vystavovat polské občany nebezpečí. Jak mají fungovat nemocnice, jak by fungovaly školky, podniky? Ztráty polské ekonomiky by byly miliardy zlotých, miliardy eur," podtrhl.
Skupina PGE, která důl provozuje, napsala na twitteru, že dnešní rozhodnutí Soudního dvora je cesta k divoké transformaci energetiky. "Zelená dohoda pro Evropu selhává před našimi zraky," uvedla PGE a naznačila, že při zastavení těžby hrozí rodinám ztráta obživy. Energetická skupina tvrdí, že hnědouhelný důl musí být ještě několik let v provozu, aby mohlo Polsko postupně v souladu s politikou Evropské unie vyřadit ze své energetiky černé uhlí.
Evropská komise v právně nezávazném stanovisku loni v prosinci došla k závěru, že polská strana nesprávně posuzuje vliv dolu na životní prostředí a nesprávně o svých záměrech informovala sousední státy.
Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu, kterou také vlastní společnost PGE. Podle odhadů ekonomického webu Business Insider pokrývá elektrárna zhruba osm procent poptávky po elektřině v zemi.
Polské ministerstvo klimatu loni v březnu přes námitky sousedních zemí o šest let prodloužilo firmě koncesi na těžbu, která by jinak v dubnu skončila, v dubnu letošního roku pak polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka povolil firmě PGE těžbu až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit až na 30 kilometrů čtverečních a Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů. Lidé z příhraničí v Libereckém kraji se podobně jako obyvatelé Saska obávají vedle ztráty pitné vody také zvýšeného hluku a prašnosti.
Polsko jejich námitky trvale odmítá. Proti žalobě se bránilo mimo jiné argumentem, že důl zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila. Soud však konstatoval, že Polsko jim ztrátu může finančně vykompenzovat a že jsou důležitější obavy spojené s životním prostředím a zdravím lidí. Varšava také podle soudu neprokázala, že by zavření dolu ohrozilo energetickou bezpečnost Polska.
Pokud by polské úřady verdikt soudu nerespektovaly, může soud na žádost Evropské komise vyměřit zemi vysoké pokuty. Ty Polsku hrozí například v jiném sporu týkajícím se ochrany přírody, a to o těžbu dřeva v Bělověžském pralese. Unijní soud už v roce 2018 nařídil ukončit kácení ve velkém, které ohrožovalo místní výjimečný ekosystém. Komise letos v únoru uvedla, že Varšava se verdiktu zcela nepodřídila, na pokuty ale zatím nedošlo.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
před 1 hodinou
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
před 3 hodinami
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
před 3 hodinami
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
před 5 hodinami
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
před 6 hodinami
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
před 7 hodinami
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
před 8 hodinami
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
před 8 hodinami
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
před 9 hodinami
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
před 10 hodinami
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
včera
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
včera
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
V Česku dochází lék na rakovinu prsu. Ministerstvo přišlo s neotřelým řešením
včera
Česko se rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Zdroj: Jan Hrabě