Provozovatel plynovodu Nord Stream 2 propustil všechny zaměstnance

Stanice RTS uvedla, že zástupci projektu dnes budou jednat s představiteli švýcarského kantonu Zug, kde má společnost Nord Stream 2 AG ústředí. Agentura Reuters pak s odkazem na své zdroje napsala, že společnost Nord Stream 2 AG zvažuje vyhlášení insolvence.

Důvodem propuštění zaměstnanců je podle Parmelina rozhodnutí Německa projekt zablokovat. Společnost pak ve sdělení zmínila i západní sankce. "Vzhledem ke geopolitickému vývoji, který vedl k uvalení amerických sankcí na Nord Stream 2 AG, musela společnost ukončit pracovní smlouvy se zaměstnanci. Tohoto vývoje velmi litujeme," uvedla firma ve vyjádření, které e-mailem zaslala agentuře Reuters.

Německo budování plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře dlouhodobě podporovalo, svůj postoj ale Berlín kvůli agresivnímu postupu Ruska vůči Ukrajině postupně přehodnocoval. Když Moskva před týdnem uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, tak německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že udělení souhlasu k provozu Nord Stream 2 za této situace není možné. Situace se ještě více vyhrotila minulý týden v noci na čtvrtek, kdy ruská armáda Ukrajinu napadla.

Nord Stream 2 AG nyní podle informací Reuters jedná s finančními poradci o vypořádání některých svých závazků a o možnosti zahájit u švýcarského soudu insolvenční řízení. Návrh na insolvenci by na sebe společnost mohla podat už tento týden. Na projekt plynovodu tvrdě dopadl blokační postoj Berlín a také sankce, které na něj uvalily Spojené státy.

Hlavním investorem zablokovaného projektu plynovodu je ruský Gazprom. Polovinu z celkové investice 11 miliard dolarů (248 miliard Kč) pak zaplatilo pět evropských energetických firem - Uniper, Wintershall Dea, Shell, OMV a Engie.

Projekt plynovodu Německo zastavilo stažením už předložené analýzy bezpečnosti zásobování u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Bez tohoto dokumentu nemůže Nord Stream 2 získat certifikaci, čímž Berlín znemožnil zprovoznění potrubí.

Nord Stream 2, který byl postaven s roční přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových, obchází po dně Baltu všechny tranzitní země, neboť 1230 kilometrů dlouhé potrubí přímo propojuje Rusko s Německem. Plyn měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska. Konsorcium nese název Nord Stream AG a své ústředí má rovněž ve stejnojmenné metropoli švýcarského kantonu Zug.