Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Čtyři sklady v Bulharsku explodovaly postupně v únoru, v srpnu, v říjnu a v prosinci před sedmi lety. Další následovaly zanedlouho v březnu a dubnu 2015. Nejtragičtější následky měl výbuch muničního skladu v říjnu 2014 v obci Gorni Lom na severozápadě Bulharska, kde tehdy zemřelo 15 lidí.
RFE/RL připomněla, že k výbuchům došlo v době vysokého napětí ve východní Evropě, které vyvolala ruská invaze a anexe ukrajinského Krymského poloostrova a vypuknutí separatistické války podporované Ruskem na východní Ukrajině. V té době byly ukrajinské ozbrojené síly v katastrofálním stavu, chyběla jim organizace a řádný výcvik a měla nedostatek zbraní a výbavy. Ukrajinští činitelé se proto snažili rychle sehnat potřebnou výzbroj, aby země mohla čelit lépe vyzbrojeným a vycvičeným separatistickým bojovníkům, mezi nimiž byli příslušníci ruské armády, což Moskva ovšem popřela. A Bulharsko má značný zbrojní průmysl a obchod se zbraněmi.
Údaje zveřejněné mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat ukazují, že v roce 2014 - v březnu, v září, v listopadu a v prosinci - byl v Bulharsku přinejmenším čtyřikrát ruský občan Vladimir Mojsejev, a to pod pseudonymem Vladimir Popov. Ještě jednou tuto zemi navštívil v následujícím roce. Všechny tyto jeho cesty se uskutečnily kolem dat, kdy explodovaly sklady.
RFE/RL v této souvislosti poznamenala, že úřady Černé Hory zjišťovaly spojení Mojsejeva s údajně chystaným převratem v roce 2016. Z nezdařeného pokusu o svržení prozápadního prezidenta Mila Djukanoviče byla obviněna ruská GRU.
V rozmezí února a dubna 2014 přiletělo podle letových dat do Bulharska přinejmenším šest dalších Rusů, kteří byli později označeni za agenty vojenské rozvědky. Byl mezi nimi i Denis Sergejev, jehož krycí jméno bylo, Sergej Fedotov. Sergejev přitom přiletěl v dubnu do Burgasu s dalším pravděpodobným agentem Jegorem Gordijenkem (krycí jméno Georgij Gorškov). Jejich přítomnost v zemi se shodovala se dvěma náhlými a záhadnými onemocněními, které mezi 28. dubnem a 4. květnem téměř zabily obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Experti později sdělili, že Gebrev byl otráven stejnou nervově paralytickou látkou novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury bývalý dvojitý agent Sergej Skripal.
Podle médií ve skladu ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval, byla munice patřící Gebrevovi a možná měla směřovat na Ukrajinu. Gebrev tento týden podle agentury BGNES nejprve popřel, že by ve vrbětickém skladu své zboží měl, navíc které by mělo být určené pro Ukrajinu. Později nicméně připustil, že část munice mu ve Vrběticích patřila.
Česká republika se kvůli důvodnému podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v sobotu rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruského velvyslanectví. Policie v této souvislosti vyhlásila pátrání po dvou ruských občanech, kteří se prokazovali cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí ze Skripalovy otravy v Salisbury a jež investigativní média označila za agenty GRU.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
včera
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
včera
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
včera
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
včera
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
včera
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
včera
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
včera
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
včera
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
včera
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
včera
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
včera
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
včera
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
12. září 2026 21:03
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
12. září 2026 19:47
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
12. září 2026 18:33
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
12. září 2026 17:16
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
12. září 2026 15:57
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
12. září 2026 14:45
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
12. září 2026 13:30
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Zdroj: Libor Novák