Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.
Čtyři sklady v Bulharsku explodovaly postupně v únoru, v srpnu, v říjnu a v prosinci před sedmi lety. Další následovaly zanedlouho v březnu a dubnu 2015. Nejtragičtější následky měl výbuch muničního skladu v říjnu 2014 v obci Gorni Lom na severozápadě Bulharska, kde tehdy zemřelo 15 lidí.
RFE/RL připomněla, že k výbuchům došlo v době vysokého napětí ve východní Evropě, které vyvolala ruská invaze a anexe ukrajinského Krymského poloostrova a vypuknutí separatistické války podporované Ruskem na východní Ukrajině. V té době byly ukrajinské ozbrojené síly v katastrofálním stavu, chyběla jim organizace a řádný výcvik a měla nedostatek zbraní a výbavy. Ukrajinští činitelé se proto snažili rychle sehnat potřebnou výzbroj, aby země mohla čelit lépe vyzbrojeným a vycvičeným separatistickým bojovníkům, mezi nimiž byli příslušníci ruské armády, což Moskva ovšem popřela. A Bulharsko má značný zbrojní průmysl a obchod se zbraněmi.
Údaje zveřejněné mezinárodní investigativní skupinou Bellingcat ukazují, že v roce 2014 - v březnu, v září, v listopadu a v prosinci - byl v Bulharsku přinejmenším čtyřikrát ruský občan Vladimir Mojsejev, a to pod pseudonymem Vladimir Popov. Ještě jednou tuto zemi navštívil v následujícím roce. Všechny tyto jeho cesty se uskutečnily kolem dat, kdy explodovaly sklady.
RFE/RL v této souvislosti poznamenala, že úřady Černé Hory zjišťovaly spojení Mojsejeva s údajně chystaným převratem v roce 2016. Z nezdařeného pokusu o svržení prozápadního prezidenta Mila Djukanoviče byla obviněna ruská GRU.
V rozmezí února a dubna 2014 přiletělo podle letových dat do Bulharska přinejmenším šest dalších Rusů, kteří byli později označeni za agenty vojenské rozvědky. Byl mezi nimi i Denis Sergejev, jehož krycí jméno bylo, Sergej Fedotov. Sergejev přitom přiletěl v dubnu do Burgasu s dalším pravděpodobným agentem Jegorem Gordijenkem (krycí jméno Georgij Gorškov). Jejich přítomnost v zemi se shodovala se dvěma náhlými a záhadnými onemocněními, které mezi 28. dubnem a 4. květnem téměř zabily obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva. Experti později sdělili, že Gebrev byl otráven stejnou nervově paralytickou látkou novičok jako o tři roky později v anglickém Salisbury bývalý dvojitý agent Sergej Skripal.
Podle médií ve skladu ve Vrběticích, který v roce 2014 dvakrát explodoval, byla munice patřící Gebrevovi a možná měla směřovat na Ukrajinu. Gebrev tento týden podle agentury BGNES nejprve popřel, že by ve vrbětickém skladu své zboží měl, navíc které by mělo být určené pro Ukrajinu. Později nicméně připustil, že část munice mu ve Vrběticích patřila.
Česká republika se kvůli důvodnému podezření na zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu skladu munice ve Vrběticích v sobotu rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruského velvyslanectví. Policie v této souvislosti vyhlásila pátrání po dvou ruských občanech, kteří se prokazovali cestovními doklady na jména Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Podle fotografií i jmen z pasů jde o stejné muže, kteří jsou podezřelí ze Skripalovy otravy v Salisbury a jež investigativní média označila za agenty GRU.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
před 58 minutami
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
před 1 hodinou
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
před 2 hodinami
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
před 2 hodinami
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
před 2 hodinami
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
před 3 hodinami
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
před 3 hodinami
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
před 3 hodinami
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
před 4 hodinami
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
před 5 hodinami
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
před 6 hodinami
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
před 7 hodinami
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
před 8 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
včera
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
včera
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
včera
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz.
Zdroj: Lucie Podzimková