Schengen se vrací k normálu, v pondělí uvolní restrikce i Anglie

Evropu v pondělí čeká další výrazné uvolnění karanténních opatření přijatých kvůli šíření koronaviru. Řada zemí Evropské unie na doporučení Evropské komise zruší omezení týkající se cest v rámci zóny volného pohybu, návrat schengenského prostoru k běžnému režimu ale nebude stoprocentní. Španělsko hranice pro Evropany otevře až příští víkend, Česká republika odvolá cestovní restrikce pro většinu Evropy s výjimkou Portugalska, Švédska nebo části Polska.

Schengenským zemím se ve světle potlačení nemoci covid-19 plně otevřou Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie nebo také Maďarsko. EU ale stejně jako při březnovém uzavírání hranic zdaleka nepostupuje jednotně.

Polsko své hranice otevřelo už v sobotu a Estonsko tak učinilo už se začátkem měsíce, byť s povinnou karanténou pro příchozí ze zemí s vyšší koncentrací případů nákazy koronavirem. Rakousko zase ponechá omezení pro cesty z Británie, Španělska, Portugalska a Švédska, do Dánska pak budou moci příští týden volně proudit lidé pouze z Německa, Norska a Islandu.

Španělsko s obnovením volného pohybu v rámci Schengenu vyčká do 21. června. Původně plánovalo tento krok učinit až 1. července, premiér Pedro Sánchez ale dnes oznámil posun termínu, který zůstává beze změny pouze pro hranici s Portugalskem. Na opačném konci spektra je Řecko, které začne v pondělí bez omezení přijímat nejen cestující z Evropy, ale také turisty z dalších světadílů, píše deník Le Monde. Jak podotýká agentura AP, na výlety do Itálie, Francie či Španělska si budou muset Američané nebo Číňani ještě nějakou dobu počkat.

Do Česka budou moci od pondělka bez komplikací přicestovat lidé z většiny zemí EU a dále Švýcarska, Norska a Islandu. To dosud platilo pouze pro Slovensko, Rakousko a Maďarsko. Negativním testem na virus SARS-CoV-2 se ovšem budou muset prokazovat lidé přicházející z Portugalska, Švédska a Slezského vojvodství v Polsku, což jsou oblasti, které česká vláda považuje za vysoce rizikové. Střední míru rizika spojeného s koronavirem přiřadila Británii a Belgii. U těchto zemí platí podmínka o doložení negativního testu pouze pro cizince, kteří zároveň budou moci přicestovat jen za stanoveným účelem, jako je například výkon práce či studium.

Pondělní vlna uvolňování opatření se netýká jen hraničních kontrol nebo jen EU. V Anglii už budou moci otevřít všechny "postradatelné" obchody, které musely přerušit provoz ve druhé polovině března. Nakupování v knihkupectvích či obchodech s oblečením a domácími potřebami se ale bude od dřívějšího stavu výrazně lišit v důsledku preventivních opatření. Podle britského ministra financí Rishiho Sunaka majitelé učinili "mimořádné kroky" ve snaze ochránit zdraví zákazníků.

Oficiální zahájení řecké turistické sezony zase doprovodí i otevření muzeí a ubytovacích zařízení. Ve Francii opět přivítá návštěvníky řada památek včetně pařížského Vítězného oblouku nebo opatství Mont-Saint-Michel.

Španělská Galicie se v pondělí stane prvním regionem v zemi, kde přestanou platit veškerá nařízení omezující sociální kontakt. Zůstane nicméně povinnost nosit na veřejnosti roušky. Ta naopak začne platit ve veřejných dopravních prostředcích v Anglii, kde bylo dosud zakrývání obličeje pouze doporučené.

Související

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

Více souvisejících

hranice EU (Evropská unie) schengen Velká Británie cestování Česká republika Dálnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 20 minutami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 6 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 9 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy