Šéf světového sdružení lékařů: Koronavirus porazíme očkováním, pomáhá prevence

To, že viry přirozeně mutují, je samozřejmé, proto se takový vývoj týká i koronaviru. "U něj registrujeme přes 12.000 mutací, většina z nich se ale biologicky neprosadí," řekl Montgomery, který stojí i v čele Stálého výboru evropských lékařů (CMPE). "Některé jsou ale úspěšné, máme jihoafrickou mutaci, britskou nebo indickou. Mám velké obavy z toho, že vznikne varianta, která bude nejen vysoce infekční, ale která bude i více smrtící," uvedl.

Cestou, jak tomuto vývoji předejít, je omezení kontaktů. "Než bude dostatek očkování, než díky němu bude většina imunní, tak naše jediná šance je prevence. My musíme omezit kontakty, protože každý kontakt a každá infekce jsou rizikem," vysvětlil.

"Já také chci jako ostatní zpět svůj starý život, chci se procházet Berlínem a chci žít bez roušky, ale nyní to nejde," řekl. Sám se proto snaží jít v omezení kontaktů příkladem. Jako představitel předních lékařských organizací cestoval po celém světě, to se ale s příchodem pandemie změnilo. "Na poslední opravdové zahraniční cestě jsem byl v lednu 2020 v Kuvajtu. Od té doby jsem v Německu. Považuji totiž za nezodpovědné cestovat, pokud člověk není očkovaný, nebo pokud není imunní po předchozím překonání infekce," vysvětlil.

O vítězství nad pandemií díky vakcinaci nepochybuje. To, že ve světě vzniklo několik vakcín a tak rychle, vidí jako obrovský vědecký úspěch. "Ještě nikdy nebyla tak rychle vyvinuta očkovací látka, dosud to trvalo běžně deset let. Nejrychleji byla vakcína proti příušnicím, tam to trvalo čtyři roky," řekl.

Vakcíny proti covidu považuje za dobře snášené. "Relativně dobře snášené," dodal s tím, že výskyt skutečně vážných vedlejších účinků je minimální, a to i v případě preparátu od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Toto očkování je spojováno s výskytem trombóz. "Pokud bude mít skutečně vážné vedlejší účinky u milionu očkovaných deset lidí, tak z milionu neočkovaných, kteří se nakazí, může zemřít okolo 20.000 lidí," vysvětlil. Počet lidí, kteří odmítají očkování, je podle něj ale stále ještě veliký, ačkoli se snižuje.

Jasný názor na ruskou vakcínu Sputnik V, která v Evropské unii ještě nezískala povolení, ale Montgomery nemá, protože mu chybí potřebná data. "Vznikla ve výzkumném středisku Nikolaje Gamaleji, které je velice vyhlášené. A Rusové byli vždy dobří v prevenci a ve vakcínách. Očkování, které se dostávalo z Ruska do Německé demokratické republiky, bylo lepší než to v západním Německu," uznal. "Nevíme ale, v jakém množství může být Sputnik produkován a v jaké čistotě, jsou o tom rozdílné informace a názory. Vidíme také, že Sputnik je používán jako politický nástroj, kdy je místo imunizace vlastní populace raději vyvážen," zmínil pochybnosti o ruské látce.

Montgomery s novináři hovořil i o tom, jak stanovovat hranice pro karanténní opatření. "Já jsem lékař, takže to hodnotím ze zdravotnického pohledu. Politik vedle zdravotnického hlediska musí brát ohled také na hospodářské dopady. Nutné je mít na paměti i sociálně-psychologické následky, nesmíme zapomínat na děti," řekl.

V Německu jsou karanténní předpisy svázány se sedmidenním průměrem nových případů na 100.000 obyvatel. "Tato hodnota si prošla zajímavým vývojem," řekl. Vše podle něj začalo debatou, kdy je nutné kontakty omezit, aby bylo možné účinně šíření nákazy trasovat. Původně se hovořilo o hranici 30 nových případů na 100.000 obyvatel za sedmidenní období. "Na jednání zemských premiérů s kancléřkou Angelou Merkelovou ale tato hranice byla bez jakéhokoli vědeckého zdůvodnění zvýšena na 50," řekl. Mezitím byly stanoveny vyšší hodnoty pro různé fáze omezení. "Tohle všechno jsou ale jen politické hodnoty. Neexistuje žádné odborné zdůvodnění, odkdy by jaké číslo mělo platit. Žádný zlatý vzorec nemáme, ale limity potřebujeme," řekl.

Proto podle Montgomeryho nelze vše řídit jen sedmidenním průměrem nebo reprodukčním číslem. "Sedmidenní průměr nám říká, jak je aktuálně infekce rozšířená. Reprodukční číslo udává, kolik lidí se infikuje," řekl. Dbát je ale při zavádění karanténních opatření nutné i na sledování zátěže zdravotnictví a na hospodářské dopady, což opět staví do středu zájmu prevenci. "A prevence je základ," dodal.