Dnešní zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko podle odhadů televize MDR jasně s 36 procenty vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) premiéra Reinera Haseloffa. Na druhém místě skončila s 22,5 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která mírně zaostala za výsledkem voleb před pěti lety, kdy získala 24,3 procenta.
Na třetím místě skončila s 11 procenty postkomunistická Levice, následovaná sociálními demokraty (SPD) s 8,5 procenta hlasů. Zelení a liberálové (FDP) dostali podle odhadů shodně 6,5 procenta hlasů. Pro FPD, pokud se odhady potvrdí, to po deseti letech znamená návrat do zemského sněmu.
Odhadovaný výsledek CDU je značným překvapením, neboť konzervativní strana dosluhující kancléřky Angely Merkelové v předvolebních průzkumech v Sasku-Anhaltsku dosahovala maximálně 30procentní podpory. CDU v Sasku-Anhaltsku takového výsledku dosáhla naposledy v roce 2006, kdy jí hlas odevzdalo 36,2 procenta zúčastněných voličů. Zemské volby před pěti lety CDU vyhrála, obdržela tehdy 29,8 procenta.
O AfD mnozí komentátoři spekulovali, že by dnes mohla svým volebním ziskem překvapit. Někteří nevylučovali, že by protiimigrační strana mohla sahat po vítězství. Snahou volby vyhrát se netajil premiérský kandidát AfD Oliver Kirchner.
Pokud se odhady potvrdí, bude moci ve vládě v Sasku-Anhaltsku pokračovat premiér Haseloff, pro kterého to bude znamenat třetí mandát ministerského předsedy. Generální tajemník CDU Paul Ziemiak již odhady okomentoval jako senzační výsledek. "Je to osobní vítězství Reinera Haseloffa," uvedl.
Sasko-Anhaltsko patří k nejméně lidnatým spolkovým zemím, hlasovat zde mohlo asi 1,8 milionu lidí. Dnešní zemské volby ale byly poslední před zářijovými parlamentními, ve kterých Německo bude vybírat nástupce kancléřky Merkelové.
Volební účast podle propočtů televize ZDF s 61 procenty odpovídala té před pěti lety, kdy hlasovalo 61,1 procenta voličů. Volební komise k 18:00, kdy se uzavřely hlasovací místnosti, uvádí volební účast 49,1 procenta. Do tohoto výčtu ale není zahrnuto korespondenční hlasování, o které byl letos kvůli pandemii nemoci covid-19 větší zájem než v minulosti.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Astonomové odhalili nový meteorický roj. Přispěl k tomu i Čech
včera
Další změny v Plzni. Krčík odchází do Pardubic, Boháč posílí Artis Brno
včera
Schillerové zkritizoval rozpočet i Zeman. Připomněl zrušení superhrubé mzdy
včera
Prezidenta Pavla čeká cesta do Norska. Bude zastupovat Česko na pohřbu krále
včera
Policisté dokončili exhumaci ostatků Masaryka. Právo informovat si vyhradili žalobci
včera
Babiš se popasoval s kritikou návrhu rozpočtu. Je čas investovat, tvrdí premiér
včera
Německo nám v podstatě vyhlašuje válku, reaguje Lavrov na obvinění
včera
Postup do Evropské ligy a ještě tři posily. Do Plzně přišli Gabriel, Vavro a Pališčák
včera
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
včera
Babiš považuje Rusko za hrozbu. Premiér ujistil, že se lidé nemusí bát
včera
Policie objasnila výbuch bankomatu v Praze. Pachatele zadrželi v zahraničí
včera
Ministerstvo financí spustilo nový web k návratu EET
včera
Krakatoa se probudila. Letadla v Indonésii nemohou do vzduchu
včera
Za Brity se s norským králem rozloučí princ William. Dodrží se konvence
včera
Napětí v Íránu opět roste. Američané a Íránci na sebe opět útočili
včera
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
včera
Výhled počasí na další víkend. V Česku by mělo zapršet
5. září 2026 21:57
Sarah následuje Harryho a Meghan. Exmanželka Andrewa se má vrátit domů
5. září 2026 20:58
Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara
5. září 2026 19:51
Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.
Zdroj: Jan Hrabě