Summit EU podpořil přísnější emisní závazky k roku 2030, cena povolenek prudce vzrostla

"Evropská unie učinila velký krok kupředu," ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.

Europe is the leader in the fight against climate change.

We decided to cut our greenhouse gas emissions of at least 55% by 2030. #EUCO pic.twitter.com/XfoCacHoq0

— Charles Michel (@eucopresident) December 11, 2020

Shodu v noci dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své podmínky prosazovalo i Česko.

Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou "zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn". Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.

"Bez plynu my vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí... Byl to boj, ale povedlo se to," řekl po jednání českým novinářům Babiš. Některé země zmínku o plynu odmítaly, neboť jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.

Po tlaku zejména Polska zase šéfové států a vlád schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.

Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.

Většina lídrů dávala po jednání najevo spokojenost s výsledným kompromisem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona unie potvrdila, že myslí své klimatické sliby vážně.

"Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050," ocenila na twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal!

#EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.

Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030.

It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020

Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.

Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo "nejefektivnějším možným způsobem".

Ceny emisních povolenek v Evropské unii po dohodě nejvyšších představitelů zemí EU o zpřísnění emisních závazků dnes vystoupily na nový rekord. Cena se dostala až na 31,3 eura (přes 820 Kč) za tunu, což je nejvíce od spuštění evropského systému obchodování s emisemi ETS v roce 2005, uvedla agentura Reuters.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Od svého spuštění emise elektráren a továren zahrnutých do systému klesly o 35 procent, což je výraznější pokles než v sektorech, na které se tento režim nevztahuje.

Systém mimo jiné způsobil, že uhelné elektrárny se staly neekonomickými ve srovnání s méně znečišťujícími plynovými elektrárnami či obnovitelnými zdroji.

Podle analytiků je však stále potřeba, aby se ceny emisních povolenek dál zvyšovaly, aby měl průmysl důvod pokračovat v investicích do technologií snižujících emise, jako je například vodíková technologie.

V sobotu Británie a OSN pořádají virtuální summit věnovaný klimatu, na kterém se pokusí stanovit ambicióznější globální cíl snížení emisí pro země, které podepsaly pařížskou dohodu o ochraně klimatu.