Summit EU podpořil přísnější emisní závazky k roku 2030, cena povolenek prudce vzrostla

Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 procent proti roku 1990. Konečná verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východního křídla unie včetně Česka, které chtěly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledný kompromis pro Česko úspěchem.

"Evropská unie učinila velký krok kupředu," ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.

Europe is the leader in the fight against climate change.We decided to cut our greenhouse gas emissions of at least 55% by 2030. #EUCO pic.twitter.com/XfoCacHoq0

— Charles Michel (@eucopresident) December 11, 2020

Shodu v noci dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své podmínky prosazovalo i Česko.

Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou "zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn". Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.

"Bez plynu my vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí... Byl to boj, ale povedlo se to," řekl po jednání českým novinářům Babiš. Některé země zmínku o plynu odmítaly, neboť jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.

Po tlaku zejména Polska zase šéfové států a vlád schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.

Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.

Většina lídrů dávala po jednání najevo spokojenost s výsledným kompromisem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona unie potvrdila, že myslí své klimatické sliby vážně.

"Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050," ocenila na twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal! #EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030. It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020

Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.

Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo "nejefektivnějším možným způsobem".

Ceny emisních povolenek v Evropské unii po dohodě nejvyšších představitelů zemí EU o zpřísnění emisních závazků dnes vystoupily na nový rekord. Cena se dostala až na 31,3 eura (přes 820 Kč) za tunu, což je nejvíce od spuštění evropského systému obchodování s emisemi ETS v roce 2005, uvedla agentura Reuters.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Od svého spuštění emise elektráren a továren zahrnutých do systému klesly o 35 procent, což je výraznější pokles než v sektorech, na které se tento režim nevztahuje.

Systém mimo jiné způsobil, že uhelné elektrárny se staly neekonomickými ve srovnání s méně znečišťujícími plynovými elektrárnami či obnovitelnými zdroji.

Podle analytiků je však stále potřeba, aby se ceny emisních povolenek dál zvyšovaly, aby měl průmysl důvod pokračovat v investicích do technologií snižujících emise, jako je například vodíková technologie.

V sobotu Británie a OSN pořádají virtuální summit věnovaný klimatu, na kterém se pokusí stanovit ambicióznější globální cíl snížení emisí pro země, které podepsaly pařížskou dohodu o ochraně klimatu.

Související

Fico na summitu EU

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Po středečním summitu NATO v Haagu se evropští lídři přesunuli na další klíčové jednání – tentokrát do Bruselu, kde dnes zasedá Evropská rada. Cesta dlouhá 176 kilometrů s přestupem v Rotterdamu trvá vlakem zhruba hodinu a půl. V srdci evropské diplomacie se nyní jedná o tématech, která budou zásadní pro směřování kontinentu v následujících měsících.

Více souvisejících

Summit EU EU (Evropská unie) Ekologie emise Ursula von der Leyenová Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

před 4 hodinami

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

před 5 hodinami

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

před 8 hodinami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 8 hodinami

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 9 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 9 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 10 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 10 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 10 hodinami

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy