Evropská unie zpřísní své klimatické závazky k roku 2030. Shodli se na tom dnes po celonočním jednání v Bruselu prezidenti a premiéři členských zemí, kteří podpořili omezení celkových emisí skleníkových plynů EU o nejméně 55 procent proti roku 1990. Konečná verze závěrů summitu vyšla vstříc některým požadavkům zemí východního křídla unie včetně Česka, které chtěly záruky, že přechod k čistým energiím nezatíží neúnosně jejich ekonomiky. Podle premiéra Andreje Babiše je výsledný kompromis pro Česko úspěchem.
"Evropská unie učinila velký krok kupředu," ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.
Europe is the leader in the fight against climate change.We decided to cut our greenhouse gas emissions of at least 55% by 2030. #EUCO pic.twitter.com/XfoCacHoq0
— Charles Michel (@eucopresident) December 11, 2020
Shodu v noci dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své podmínky prosazovalo i Česko.
Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou "zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn". Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.
"Bez plynu my vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí... Byl to boj, ale povedlo se to," řekl po jednání českým novinářům Babiš. Některé země zmínku o plynu odmítaly, neboť jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.
Po tlaku zejména Polska zase šéfové států a vlád schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.
Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.
Většina lídrů dávala po jednání najevo spokojenost s výsledným kompromisem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona unie potvrdila, že myslí své klimatické sliby vážně.
"Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050," ocenila na twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Great way to celebrate the first anniversary of our #EUGreenDeal! #EUCO has endorsed our ambitious proposal for a new EU climate target.Europe will reduce emissions by at least 55% by 2030. It puts us on a clear path towards climate neutrality in 2050.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) December 11, 2020
Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.
Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo "nejefektivnějším možným způsobem".
Ceny emisních povolenek v Evropské unii po dohodě nejvyšších představitelů zemí EU o zpřísnění emisních závazků dnes vystoupily na nový rekord. Cena se dostala až na 31,3 eura (přes 820 Kč) za tunu, což je nejvíce od spuštění evropského systému obchodování s emisemi ETS v roce 2005, uvedla agentura Reuters.
Evropský systém obchodování s emisemi ETS je hlavním nástrojem pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Od svého spuštění emise elektráren a továren zahrnutých do systému klesly o 35 procent, což je výraznější pokles než v sektorech, na které se tento režim nevztahuje.
Systém mimo jiné způsobil, že uhelné elektrárny se staly neekonomickými ve srovnání s méně znečišťujícími plynovými elektrárnami či obnovitelnými zdroji.
Podle analytiků je však stále potřeba, aby se ceny emisních povolenek dál zvyšovaly, aby měl průmysl důvod pokračovat v investicích do technologií snižujících emise, jako je například vodíková technologie.
V sobotu Británie a OSN pořádají virtuální summit věnovaný klimatu, na kterém se pokusí stanovit ambicióznější globální cíl snížení emisí pro země, které podepsaly pařížskou dohodu o ochraně klimatu.
Související

Summit EU v Bruselu: Litva chce Ukrajinu v Unii do pěti let, Fico hrozí zablokováním protiruských sankcí

Závěry summitu: EU chce investovat do vlastní i ukrajinské obrany. Jen Orbán je proti
Summit EU , EU (Evropská unie) , Ekologie , emise , Ursula von der Leyenová , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 59 minutami

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců
před 1 hodinou

OBRAZEM: Čeští hasiči pomáhají po povodních v Texasu. Čelí extrémním podmínkám, pátrání jim komplikují jedovatí hadi
před 1 hodinou

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem
před 1 hodinou

Manželka ředitele Lufthansy měla na dovolené na Sicílii zabít ženu
před 2 hodinami

Nečekaný objev: Umělá inteligence může výrazně zvýšit pravděpodobnost další pandemie
před 3 hodinami

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu
před 4 hodinami

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít
před 5 hodinami

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi
před 6 hodinami

Ukrajinská demokracie balancuje na hraně. Zelenského vláda čelí podezřením z autoritářských praktik
před 6 hodinami

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?
před 7 hodinami

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko
před 8 hodinami

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka
před 8 hodinami

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko
před 9 hodinami

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové
před 9 hodinami

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně
před 9 hodinami

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky
před 10 hodinami

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti
před 10 hodinami

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem
před 10 hodinami

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul
před 10 hodinami
Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU
Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.
Zdroj: Tereza Marešová