Ukrajinský režisér Sencov převzal Sacharovovu cenu. Nevěřte Putinovi, apeloval

Ukrajinský režisér Oleh Sencov dnes v Evropském parlamentu převzal od jeho předsedy Davida Sassoliho Sacharovovu cenu, která mu byla udělena loni v nepřítomnosti, když ještě byl v ruském vězení. Filmař při slavnostním ceremoniálu řekl, že ocenění přebírá za všechny politické vězně v ruských věznicích, a důrazně vyzval Evropskou unii, aby nedůvěřovala ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Sencov, který byl zatčen v roce 2014 na anektovaném poloostrově Krym a následně odsouzen ke 20 rokům vězení za údajné plánování teroristických útoků na Krymu, se začátkem září vrátil na Ukrajinu. Propuštěn z ruského vězení byl v rámci výměny vězňů mezi Kyjevem a Moskvou.

Europarlament uděluje cenu nesoucí jméno předního sovětského disidenta Andreje Sacharova každoročně od roku 1988, a to jednotlivcům či organizacím bojujícím za lidská práva a základní svobody. Pojí se s ní finanční odměna 50.000 eur (bezmála 1,3 milionu Kč). Vítěze oznamuje na plenárním zasedání EP jeho předseda poté, co se na něm dohodne s lídry politických frakcí. Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří řada významných osobností, například jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Do Aun Schan Su Ťij nebo vůdčí osobnost pražského jara z roku 1968 Alexander Dubček.

"(...) je to velká čest a odpovědnost a já vám za to děkuji," uvedl Sencov s tím, že cenu přijímá za všechny politické vězně v ruských věznicích, za všechny Ukrajince, kteří jsou Ruskem stále zadržováni a za aktivisty, zajatce i vojáky, kteří bojují za nezávislost Ukrajiny či za ni položili život.

Bravery is not a quality of the body, but one of the soul. Oleg Sentsov always stood by his principles and convictions, for which he has paid a very high price of freedom. No person should ever pay for that. It's a real honour to welcome him at the @Europarl_EN today pic.twitter.com/eh6FCspN3A

— David Sassoli (@EP_President) November 26, 2019

Sencov zároveň důrazně varoval europoslance, aby nedůvěřovali Putinovi. "Probíhá hodně jednání o smíření s Ruskem, nevěřím Putinovi a žádám vás, abyste mu také nevěřili. Rusko podvádí, nechce mír na Donbasu, nechce mír na Ukrajině, chce aby Ukrajina padla na kolena, chtějí mít vliv na evropskou politiku a používají k tomu vlastní metody," řekl Sencov.

"V EU máte řadu vnitřních sporů, nesouladů pokud jde o to, jak se rozvíjet, kudy se ubírat; kéž bychom měli vaše problémy. My máme v zemi starý zkorumpovaný systém, který se nezměnil. Každý den umírají naši vojáci. To je problém jiného kalibru," pokračoval.

Laureát zdůraznil, že Ukrajina patří k nejvíce eurooptimistickým zemím a "nemá jinou cestu kupředu". "Pokaždé, když někdo z vás bude přemýšlet o tom, jak Putinovi přes naši hlavu podat přátelskou ruku, nezapomínejte na 13.000 našich mrtvých na Ukrajině, nezapomínejme na stovku ukrajinských vězňů... nezapomínejte na ty, kteří jsou zrovna teď v maskáčích v zákopech a riskují život za naši a vaši svobodu," uzavřel.

Podle ruských vyšetřovatelů stál Sencov za útoky z roku 2014 na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu. Podle obžaloby byl také členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor, která je v Rusku zakázaná. Sencov to popírá, hlásí se ale k hnutí Euromajdan, které stálo za svržením proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014.

Ruské úřady Sencova dlouho odmítaly vydat na Ukrajinu také kvůli ruskému občanství, které automaticky dostal při anexi Krymu, jakkoli to odmítal. Nakonec byl filmař propuštěn 7. září v rámci výměny vězňů a zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem.

Související

Alexej Navalnyj

Navalnyj je letošním laureátem Sacharovovy ceny

Evropský parlament (EP) dnes udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému. Na plénu to oznámila místopředsedkyně EP Heidi Hautalová. Parlament hlasitého kritika ruského prezidenta Vladimira Putina ocenil za odvahu v boji za svobodu, demokracii a lidská práva.

Více souvisejících

Sacharovova cena Oleg Sencov David-Maria Sassoli evropský parlament EU (Evropská unie) Ukrajina Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 5 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 7 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 8 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 10 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 13 hodinami

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy