Ve Vídni nebo Paříži demonstrovali odpůrci opatření

Na 40.000 lidí dnes demonstrovalo ve Vídni proti povinnému očkování proti covidu-19, které v Rakousku začne platit 1.února. Informovala o tom agentura DPA. Tisíce odpůrců očkování či dalších opatření protestovali dnes také v některých německých městech, asi nejvíce se jich podle DPA sešlo v Hamburku.

Na 16.000 lidí přišlo podle policejních zdrojů v Hamburku na demonstraci s heslem "Ruce pryč od našich dětí". V Německu očkují děti ve věku od pěti do 11 let od prosince. Větší manifestace se dnes konaly i v německých městech Magdeburg, Freiburg a Schwerin. Desítky lidí demonstrovaly proti koronavirovým opatřením také v Berlíně.

Do ulic vyšli demonstrovat lidé dnes opět také v rakouské metropoli, kde se podle policie sešlo na 40.000 protestujících. Lidé nesli rakouské vlajky a transparenty s nápisy Ne očkovací povinnosti. Situace se nakrátko vyhrotila, když policie pochod zastavila a prováděla kontroly několika lidí. Podle serveru deníku Kronen Zeitung kontrolovala údajně nebezpečné předměty u několika účastníků a několik lidí zadržela. Nasazeno bylo na demonstraci asi tisíc policistů.

V Paříží a dalších městech se konaly demonstrace odpůrců očkování

Ve městech po celé Francii se dnes sešli odpůrci očkování, aby odsoudili záměry prezidenta Emmanuela Macrona, který prohlásil, že chce naštvat lidi odmítající očkování proti covidu-19 zpřísněním restrikcí proti nim. Podle úřadů se demonstrací zúčastnilo 105.200 lidí, což bylo čtyřikrát více než při předchozích protestech 18. prosince, upozornila agentura AFP.

Přímo v Paříži se na třech protestech sešlo 18.000 lidí. Ve zbytku země jich podle ministerstva vnitra bylo v ulicích 87.200. Při protestech bylo deset policistů zraněno a 34 osob zatčeno. Předchozích protestů 18. prosince se zúčastnilo 25.500 lidí, z toho 5500 v Paříži. Nejvíce odpůrců opatření se zatím sešlo 7. srpna, kdy po celé Francii vyrazilo do ulic 237.000 demonstrantů.

V Paříži protestující převzali Macronovou formulaci a skandovali "naštveme vás". Jiní nesli nápisy odmítající očkovací průkazy, což byla narážka na Macronův legislativní záměr vyžadovat doklad o očkování pro vstup do míst, jako kavárny, bary a muzea, napsala agentura Reuters.

Macron tento týden prohlásil, že chce neočkované naštvat tím, že jim zkomplikuje život natolik, že se nakonec nechají očkovat. Dodal, že neočkovaní lidé jsou nezodpovědní a nezaslouží si, aby byli považováni za občany.

Televizní záběry ukázaly potyčky mezi protestujícími a policií na jednom z míst protestů. Kromě Paříže se protesty uskutečnily mimo jiné v Marseille, Nantes a Le Mans.

"(Macronovy výroky) byly poslední kapkou. Nejsme nezodpovědní," řekla hospodářka nemocnice Virginie Hougetová, která se vyhnula nařízení o povinném očkování pro zdravotníky, protože koncem loňského roku onemocněla covidem-19.

Protestující obviňují Macrona z pošlapávání jejich svobod a nerovného zacházení s občany. On tvrdí, že svoboda s sebou nese odpovědnost, která zahrnuje i ochranu zdraví ostatních.

Francie již potřetí v jednom týdnu zaznamenala více než 300.000 pozitivně testovaných. Podle aktuálních údajů za posledních 24 hodin přibylo 303.669 nových případů. Počet hospitalizovaných, včetně pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče, neustále roste, což zatěžuje zdravotnický systém. Některé nemocnice oznámily, že přibližně 85 procent pacientů na jednotkách intenzivní péče není proti covidu-19 očkováno. Údaje ukazují, že 90 procent lidí starších 12 let, kteří mají nárok na očkování, je plně naočkováno.

Lidé ve Francii se musí při vstupu do restaurace nebo baru nebo při jízdě vlakem mezi regiony prokázat dokladem o očkování nebo negativním testem. Vzhledem k prudkému růstu nákaz způsobených variantou omikron však chce vláda možnost cestování s testem zrušit.

Tři měsíce před prezidentskými volbami je Macronovo vyjádření zřejmě vypočítavým krokem, využívajícím narůstající frustrace vůči neočkovaným. Konzervativní kandidátka Valérie Pécresseová uvedla, že Macron vráží do země klín. Krajně pravicový kandidát Éric Zemmour prezidentovi výroky, které jsou podle něj nejapné, odsoudil.

Protestující v ulicích hlavního města obviňovali Macrona také z politizace pandemie před volbami.

"Chci, aby naštval drogové dealery a zločince, ne obyčejné lidi," řekl 55letý protestující, který si přál zůstat v anonymitě.

Související

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Pochod v Praze nedošel do cíle. Zasahovali i policisté

Jako každý rok se u příležitosti Pochodu pro život střetli v ulicích v centru Prahy příznivci a odpůrci potratů. V akci tak byla i policie. Dnešní demonstrace také ochromily městskou hromadnou dopravu, několik tramvajových linek muselo jezdit odklonem. 

Více souvisejících

Demonstrace Rakousko Francie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 51 minutami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 5 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy