Země EU nelegálně zahnaly během pandemie zhruba 40.000 migrantů

Od ledna loňského roku některé země Evropské unie ve Středomoří a na Balkánu výrazně zpřísnily svou migrační politiku. Podle The Guardian jde například o Španělsko, Řecko, Chorvatsko a Itálii. Tyto země se podle listu dohodly s nečlenskými státy na tom, že budou zadržovat a navracet běžence na jejich území, aniž by jim umožnily podat žádost o azyl.

"Poslední zprávy ukazují na růst počtu úmrtí migrantů ve snaze se dopravit do Evropy a současně růst spolupráce mezi členskými a nečlenskými zeměmi, jako je Libye," uvedl profesor Fulvio Vassallo Paleologo, který na univerzitě v Palermu vyučuje azylové právo.

Podezření z účasti na zahánění utečenců v Řecku čelila unijní pohraniční agentura Frontex. Její vedení ale odmítlo, že by se funkcionáři a zaměstnanci podíleli na nelegálních praktikách. Podle nevládních organizací Řecko nelegálně poslalo nazpět do Turecka přes 6000 migrantů.

Kritice čelí také Itálie za spolupráci s libyjskou pobřežní stráží a zadržování záchranných lodí nevládních organizací. Podle statistik nevládních organizací bylo v této části Středozemního moře zahnáno zpět do Libye zhruba 15.500 lidí. Humanitární organizace kritizují italskou spolupráci s Libyí, protože podle nich není africká země bezpečná.

Podle informací listu The Guardianu se na zahánění utečenců dohodlo i Chorvatskou s Bosnou. Deník v uplynulých měsících zdokumentoval porušování práv migrantů v této balkánské zemi. Chorvatsko předalo do Bosny až 18.000 lidí, uvedl deník.

Italské a libyjské námořní úřady čelily v dubnu kritice za to, že neodpovídají dostatečně pohotově na žádosti o pomoc plavidel v nesnázích. To podle společnosti Alarm Phone, která provozuje horkou linku pro lodě v nesnázích, vede k růstu úmrtí po ztroskotání lodí. "Zaznamenali jsme mnoho ztroskotání, která nebyla nikdy zanesena do oficiálních statistik," uvedla mluvčí společnosti. Z tohoto důvodu jsou podle ní počty úmrtí migrantů vyšší, než kolik uvádí vládní statistiky.