Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo.
Podle server The Guardian zůstává hlavním důvodem pro žádost o asistovanou smrt terminální stav, přičemž nejčastější příčinou je rakovina. V roce 2023 i 2022 bylo 96 % všech případů spojeno s nevyléčitelným onemocněním. Medián věku žadatelů o eutanazii je 78 let.
Od zavedení zákonů o asistované smrti v Kanadě v roce 2016 patří země mezi několik málo států, které tuto praxi legalizovaly, spolu s Rakouskem, Austrálií a Španělskem. Nedávno přijala legislativu týkající se asistované smrti také Velká Británie.
Kanadská vláda uvažuje o rozšíření možností asistované smrti, včetně zavedení pokročilých žádostí, které by umožnily lidem s podmínkami, jako je Alzheimerova choroba, požádat o eutanazii ještě před nástupem účinků onemocnění. Rovněž se plánuje, že do roku 2027 bude legální asistovaná smrt i pro osoby trpící duševními nemocemi.
Podle páté výroční zprávy o asistované smrti vzrostl počet případů v roce 2023 o 15,8 % oproti předchozímu roku, což je polovina průměrného ročního růstu ve výši 31 % zaznamenaného mezi lety 2019 a 2022. Zpráva však upozorňuje, že z tohoto zpomalení nelze spolehlivě usuzovat na „stabilizaci“ počtu případů v dlouhodobém horizontu.
Podle kanadského statistického úřadu klesl celkový počet úmrtí v roce 2023 na 326 571, což je o 2,4 % méně než v předchozím roce. Rakovina zůstává nejčastější příčinou smrti. Údaje naznačují, že lékařsky asistovaná smrt nenavyšuje celkový počet úmrtí, ale spíše nahrazuje úmrtí, která by jinak byla přisuzována terminálním onemocněním.
Asistovaná smrt v Kanadě zůstává předmětem intenzivní etické a právní debaty, zejména s ohledem na možné rozšíření zákona na duševní onemocnění a pokročilé žádosti. Zpomalení růstu počtu případů by mohlo naznačovat dosažení určitého bodu nasycení, nicméně další vývoj bude vyžadovat pečlivé sledování a analýzu.
Související
Bývalý premiér van Agt se rozhodl pro eutanazii. Odešla s ním i jeho žena
Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul
před 1 hodinou
Izrael bez obvinění už 500 dní vězní významného lékaře. Přemístil ho na samotku, kde si ani nelehne
před 2 hodinami
Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska
před 3 hodinami
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 4 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 5 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 6 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.
Zdroj: Libor Novák