Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo.
Podle server The Guardian zůstává hlavním důvodem pro žádost o asistovanou smrt terminální stav, přičemž nejčastější příčinou je rakovina. V roce 2023 i 2022 bylo 96 % všech případů spojeno s nevyléčitelným onemocněním. Medián věku žadatelů o eutanazii je 78 let.
Od zavedení zákonů o asistované smrti v Kanadě v roce 2016 patří země mezi několik málo států, které tuto praxi legalizovaly, spolu s Rakouskem, Austrálií a Španělskem. Nedávno přijala legislativu týkající se asistované smrti také Velká Británie.
Kanadská vláda uvažuje o rozšíření možností asistované smrti, včetně zavedení pokročilých žádostí, které by umožnily lidem s podmínkami, jako je Alzheimerova choroba, požádat o eutanazii ještě před nástupem účinků onemocnění. Rovněž se plánuje, že do roku 2027 bude legální asistovaná smrt i pro osoby trpící duševními nemocemi.
Podle páté výroční zprávy o asistované smrti vzrostl počet případů v roce 2023 o 15,8 % oproti předchozímu roku, což je polovina průměrného ročního růstu ve výši 31 % zaznamenaného mezi lety 2019 a 2022. Zpráva však upozorňuje, že z tohoto zpomalení nelze spolehlivě usuzovat na „stabilizaci“ počtu případů v dlouhodobém horizontu.
Podle kanadského statistického úřadu klesl celkový počet úmrtí v roce 2023 na 326 571, což je o 2,4 % méně než v předchozím roce. Rakovina zůstává nejčastější příčinou smrti. Údaje naznačují, že lékařsky asistovaná smrt nenavyšuje celkový počet úmrtí, ale spíše nahrazuje úmrtí, která by jinak byla přisuzována terminálním onemocněním.
Asistovaná smrt v Kanadě zůstává předmětem intenzivní etické a právní debaty, zejména s ohledem na možné rozšíření zákona na duševní onemocnění a pokročilé žádosti. Zpomalení růstu počtu případů by mohlo naznačovat dosažení určitého bodu nasycení, nicméně další vývoj bude vyžadovat pečlivé sledování a analýzu.
Související
Bývalý premiér van Agt se rozhodl pro eutanazii. Odešla s ním i jeho žena
Většina Čechů podporuje svobodu rozhodování o interrupcích i eutanazii
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Předpověď počasí na závěr roku 2025. Meteorologové upozorňují na pocitovou teplotu
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.
Zdroj: Libor Novák