Evropa se nemůže jen dívat, jak USA vyjednávají příměří, prohlásil Lipavský. V očích Trumpa ale svět funguje jinak

Spojené státy pod Trumpovým vedením nefungují na principu konzultací. Prezident USA zcela ignoroval západní konsenzus, když se rozhodl zavolat Vladimiru Putinovi a nabídnout mu sérii ústupků ještě předtím, než jakákoli jednání začala.

Zdá se, že se ani neobtěžoval informovat americké spojence v Evropské unii či Velké Británii o tom, co má v plánu. Tento krok odhalil, jak málo nyní Evropa pro Bílý dům znamená. Transatlantické partnerství, které bylo od roku 1945 pilířem evropské bezpečnosti, je nyní pouhou iluzí.

Ještě ve středu dopoledne německý kancléř Olaf Scholz, lídr nejsilnější evropské ekonomiky, v rozhovoru pro Politico vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy budou i nadále stát za Ukrajinou. „Můžeme doufat a předpokládat, že USA budou pokračovat v podpoře Kyjeva,“ řekl Scholz. O několik hodin později se ukázalo, jak naivní jeho slova byla.

Trumpův viceprezident JD Vance se v úterý setkal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen v Paříži. Pro šéfku EU to byla dlouho očekávaná schůzka. Trumpa samotného se jí za poslední měsíc nepodařilo kontaktovat vůbec. Vance jí ovšem ani slovem nenaznačil, že se prezident chystá ukončit americkou podporu ukrajinské obraně.

Britský premiér Keir Starmer, který se aktivně snažil navázat vztahy s novým vedením Bílého domu, byl také ponechán ve tmě. Ačkoli vysoký americký činitel den předem informoval Londýn, že se chystá zásadní krok, nepřidal žádné podrobnosti.

„Válka probíhá zde v Evropě, takže podmínky příměří se nás okamžitě dotknou,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský pro Politico. „Evropa nemůže být pouhým divákem.“ Jenže v očích Trumpa a Putina může.

Evropa – včetně Spojeného království – v uplynulých třech letech posílala Ukrajině finanční i vojenskou pomoc, absorbovala vyšší ceny energií a přijala miliony uprchlíků. Podle Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu evropské vlády od roku 2022 poskytly Ukrajině 241 miliard eur, zatímco USA pouze 119 miliard.

Podle odborníků je to klíčový moment, protože Evropa se nyní musí smířit s realitou světa bez americké ochrany. „Jakmile se Amerika stáhne, otázkou není, zda Rusko bude tlačit dál, ale kdy a kde,“ uvedl Keir Giles z londýnského think-tanku Chatham House.

Britský ministr obrany John Healey se o Trumpově kroku dozvěděl přímo uprostřed tiskové konference v centrále NATO v Bruselu. Zbytek večera pak strávil v britské rezidenci, kde při večeři se steakem řešil s poradci, jak na americký krok reagovat. Následující den oslavil své 65. narozeniny – a americký ministr obrany Pete Hegseth mu alespoň poskytl drobnou útěchu, když v Bruselu prohlásil, že Putin je agresor. To bylo něco, co v Trumpově oznámení z předchozího dne chybělo.

Podle jednoho z evropských činitelů byl Hegseth v soukromí ještě přímější: „Víme, kdo jsou ti dobří a kdo jsou ti špatní,“ řekl. Evropští lídři však zjevně neví nic – nebo se ani nezajímají.