Muž z Brna bojoval na Ukrajině za povstalce. Zahynul, potvrdila jeho sestra

Brno/Praha - Úmrtí Čecha Ivo Stejskala z Brna v bojích na Ukrajině potvrdila sestra zemřelého Monika. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). Média spekulují ještě o dalším mrtvém Čechovi, Vojtěchu Hlinkovi z Žatce, který prý se Stejskalem bojoval v řadách proruských separatistů. České úřady ale zatím smrt ani jednoho z Čechů nepotvrdily.

Monika Stejskalová sdílela na sociální síti Facebook příspěvek, ve kterém se píše, že Ivo Stejskal zemřel spolu s Hlinkou na Ukrajině 12. srpna. "Nechci dodávat žádné informace. Je mrtvý," řekla Stejskalova sestra ČT. Mluvčí ministerstva zahraničí David Frous ale televizi řekl, že Česko nemá od ukrajinských úřadů žádné informace o úmrtí českých občanů. Aktivity soukromých osob podle něj stát nesleduje. Výjimkou by bylo, kdyby například rodiny zmíněných Čechů požádaly stát o pomoc, ale Frous nemá informace, že by se tak stalo.

Brňan Stejskal odjel podle televize bojovat na Ukrajinu už v červnu. V Česku předtím působil jako učitel tělocviku a občanské výchovy v základní škole v Brně-Líšni. Čtyřicetiletý muž údajně dlužil za nájem, a město na něj proto krátce před odjezdem na Ukrajinu podalo žalobu a chtělo ho vystěhovat, uvedla ČT.

Kromě Stejskala a Hlinky bojují za separatisty zřejmě i další Češi. Třeba devětatřicetiletý Oldřich Grund, po kterém pátrá česká policie, píše na Facebooku v příspěvku ze začátku srpna, že se stal hrdinou Novoruska. Tímto výrazem označují separatisté ruskojazyčné oblasti Ukrajiny. Grund se chlubí, že obdržel kříž za statečnost a dýku s věnováním od "plukovníka Strelkova". Pod jménem Igor Strelkov vystupuje ruský důstojník, který byl do poloviny srpna hlavním velitelem východoukrajinských proruských povstalců.

České zákony zakazují vojenskou službu v cizích armádách pod trestem až pěti let vězení. Výjimkou je služba v armádách členských zemí NATO či služba se souhlasem prezidenta.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Úmrtí Čechů v zahraničí

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy