Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek oznámil, že během rozhovorů v Minsku bylo dojednáno příměří na východě Ukrajiny. Následovalo ovšem nové ostřelování okolí Doněckého letiště a přístavu Mariopol. Známá britská analytička a komentátorka Mary Dejevská proto v komentáři pro server The Guardian označuje stávající příměří na Ukrajině přinejmenším za "křehké".
Příměří je výhodné pro Putina i Porošenka
"Příměří může být křehké, ale s ohledem na minskou dohodu, která nastiňuje cestu k míru, představuje nejlepší šanci k ukončení bojů a existují přesvědčivé důvody, proč ho rychle neopouštět," uvádí komentátorka.
"Zásadní otázkou je, zda poslední ostřelování věstí zlé úmysly na ruské straně, či ve skutečnosti demonstruje to, co Moskva tvrdí, tedy že její kontrola nad separatisty je menší, než se západní vlády domnívají. Odpověď zůstává otevřená. Jsou zde ale přesvědčivé důvody, proč Putin, stejně jako Porošenko, pokud už ne rebelové, mohou skutečně chtít ukončit boje a pochopitelně také proč by se Putin v takovém případě ocitl v lepší pozici než předtím," píše Dejevská.
"Porošenkovy zájmy jsou jasné: Po úvodním úspěchu jeho vojska ztrácí půdu pod nohama a riskují další ztráty. Počínání ukrajinských sil navíc začalo přitahovat kritiku ze strany lidskoprávních organizací. V politické rovině, poté co vyvolal předčasné volby, Porošenko potřebuje alespoň minimální urovnání s východem země, pokud má stát zůstat celistvý,"míní analytička.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Úvahy, které vedou Putina směrem k uklidnění, jsou možná méně zřejmé, ale přesto zásadní. Nedávné prohlášení ruského prezidenta, že může 'dobýt Kyjev do dvou týdnů, pokud bude chtít,' bylo interpretováno jako výhrůžka. Myslel to ale zřejmě ve smyslu 'mohli jsme dobýt celou Ukrajinu již před několika týdny, ale to nebyl a není náš zájem'. Takový výklad je nutné přivítat, pokud přinese uznání stávajících ukrajinských hranic, což bude klíčový princip jakékoliv mírové dohody," tvrdí Dejevská.
"To dává mnohem větší smysl než nároky na Kyjev. Putin doma čelí narůstajícím hospodářským problémům, které jen částečně způsobily západní sankce. Proč by měl zájem převzít obrovské závazky východní Ukrajiny? Je jasné, proč Rusko chtělo Krym - aby ochránilo svůj klíčový přístav, který by dříve, či později padl do rukou Západu. Největší ruskou obavou na východě Ukrajiny, které se snaží zabránit, je to, aby většinové ruskojazyčné obyvatelstvo nebylo odsunuto do postavení, kdy bude zbaveno svých práv," uvádí komentář.
Nebezpečí hrozí i separatistům
"Navrhovaná mírová dohoda dává východu 'speciální statut', který zahrnuje značnou míru autonomie. Šlo by o výhru. Putin by to mohl doma prezentovat jako něco, za co se vyplatilo bojovat. Vzdát se všech nároků na Ukrajinu, což by byl výsledek navrhované mírové dohody, je pro Putina na domácí scéně riskantní. Existuje však možnost dalších ruských obětí. Jak Putin dobře ví, sympatie Rusů se od něj mohou odvrátit stejně rychle, jako se k němu přiklonily po Krymu," domnívá se novinářka.
"Putin je zřejmě v lepší pozici, aby přiměl rebely k poslušnosti, než tomu bylo dříve. Pokud, jak se zdá, bylo jejich posledních úspěchů dosaženo především kvůli ruské podpoře, pak taky tato podpora může být zastavena. Rebelové navíc nyní mají vlastní zájem na míru. Dle klíčového Porošenkova příslibu se stali součástí minské dohody. Jejich prestiž, stejně jako ta obou prezidentů, je nyní ve hře," stojí v komentáři.
"Existuje pochopitelně velký důvod k opatrnosti a to nejen kvůli reakci samotných bojovníků. Porošenkova současná autorita je nyní menší, než když v květnu zvítězil v prezidentských volbách. Pokud se rozhodne nectít svou část dohody, Putin se může rozhodnout nectít tu svou. Nastal by pak významný krok směrem k dlouho obávané konfrontaci mezi Západem a Východem. To je také důvod, proč by všichni, nikoliv pouze její signatáři, měli mít zájem na udržení příměří," uzavírá Dejevská.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Witkoff a Kushner strávili tři hodiny s Putinem. Dnes budou jednat v Kyjevě
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci
před 1 hodinou
Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř
před 2 hodinami
Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy
před 3 hodinami
Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii
před 4 hodinami
Írán mě chce poškodit, válku ukončí těsně po volbách, tvrdí Trump
před 4 hodinami
Letadlo se Zelenským ohrožoval ruský dron
před 5 hodinami
Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak
před 7 hodinami
Počasí: Studená fronta je tady, do Česka přichází citelné ochlazení
včera
Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny
včera
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
včera
Írán zřejmě buduje rozsáhlý podzemní jaderný komplex. USA řeší, jak jej zničit
včera
Babiš se kvůli Valnému shromáždění OSN sejde na Hradě s Pavlem
včera
Výhra Le Penové ve francouzských volbách může otřást základy NATO
včera
Přelomový výzkum: Horká káva nebo čaj mohou způsobovat rakovinu
včera
USA zakazují dovoz kanadských produktů
včera
Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři
včera
Městečko South Park si opět střílí z Trumpa. Tvůrci přejmenují seriál na South America
včera
Přední bezpečnostní výzkumník opouští Anthropic. AI nás do deseti let může všechny zabít, varuje
včera
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
včera
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Zdroj: Libor Novák