Putin i Porošenko bojují o prestiž. Kdo vyhraje? Analytička prozradila víc

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek oznámil, že během rozhovorů v Minsku bylo dojednáno příměří na východě Ukrajiny. Následovalo ovšem nové ostřelování okolí Doněckého letiště a přístavu Mariopol. Známá britská analytička a komentátorka Mary Dejevská proto v komentáři pro server The Guardian označuje stávající příměří na Ukrajině přinejmenším za "křehké".

Příměří je výhodné pro Putina i Porošenka

"Příměří může být křehké, ale s ohledem na minskou dohodu, která nastiňuje cestu k míru, představuje nejlepší šanci k ukončení bojů a existují přesvědčivé důvody, proč ho rychle neopouštět," uvádí komentátorka.

"Zásadní otázkou je, zda poslední ostřelování věstí zlé úmysly na ruské straně, či ve skutečnosti demonstruje to, co Moskva tvrdí, tedy že její kontrola nad separatisty je menší, než se západní vlády domnívají. Odpověď zůstává otevřená. Jsou zde ale přesvědčivé důvody, proč Putin, stejně jako Porošenko, pokud už ne rebelové, mohou skutečně chtít ukončit boje a pochopitelně také proč by se Putin v takovém případě ocitl v lepší pozici než předtím," píše Dejevská.

"Porošenkovy zájmy jsou jasné: Po úvodním úspěchu jeho vojska ztrácí půdu pod nohama a riskují další ztráty. Počínání ukrajinských sil navíc začalo přitahovat kritiku ze strany lidskoprávních organizací. V politické rovině, poté co vyvolal předčasné volby, Porošenko potřebuje alespoň minimální urovnání s východem země, pokud má stát zůstat celistvý,"míní analytička.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Úvahy, které vedou Putina směrem k uklidnění, jsou možná méně zřejmé, ale přesto zásadní. Nedávné prohlášení ruského prezidenta, že může 'dobýt Kyjev do dvou týdnů, pokud bude chtít,' bylo interpretováno jako výhrůžka. Myslel to ale zřejmě ve smyslu 'mohli jsme dobýt celou Ukrajinu již před několika týdny, ale to nebyl a není náš zájem'. Takový výklad je nutné přivítat, pokud přinese uznání stávajících ukrajinských hranic, což bude klíčový princip jakékoliv mírové dohody," tvrdí Dejevská.

"To dává mnohem větší smysl než nároky na Kyjev. Putin doma čelí narůstajícím hospodářským problémům, které jen částečně způsobily západní sankce. Proč by měl zájem převzít obrovské závazky východní Ukrajiny? Je jasné, proč Rusko chtělo Krym - aby ochránilo svůj klíčový přístav, který by dříve, či později padl do rukou Západu. Největší ruskou obavou na východě Ukrajiny, které se snaží zabránit, je to, aby většinové ruskojazyčné obyvatelstvo nebylo odsunuto do postavení, kdy bude zbaveno svých práv," uvádí komentář.

Nebezpečí hrozí i separatistům

"Navrhovaná mírová dohoda dává východu 'speciální statut', který zahrnuje značnou míru autonomie. Šlo by o výhru. Putin by to mohl doma prezentovat jako něco, za co se vyplatilo bojovat. Vzdát se všech nároků na Ukrajinu, což by byl výsledek navrhované mírové dohody, je pro Putina na domácí scéně riskantní. Existuje však možnost dalších ruských obětí. Jak Putin dobře ví, sympatie Rusů se od něj mohou odvrátit stejně rychle, jako se k němu přiklonily po Krymu," domnívá se novinářka.

"Putin je zřejmě v lepší pozici, aby přiměl rebely k poslušnosti, než tomu bylo dříve. Pokud, jak se zdá, bylo jejich posledních úspěchů dosaženo především kvůli ruské podpoře, pak taky tato podpora může být zastavena. Rebelové navíc nyní mají vlastní zájem na míru. Dle klíčového Porošenkova příslibu se stali součástí minské dohody. Jejich prestiž, stejně jako ta obou prezidentů, je nyní ve hře," stojí v komentáři.

"Existuje pochopitelně velký důvod k opatrnosti a to nejen kvůli reakci samotných bojovníků. Porošenkova současná autorita je nyní menší, než když v květnu zvítězil v prezidentských volbách. Pokud se rozhodne nectít svou část dohody, Putin se může rozhodnout nectít tu svou. Nastal by pak významný krok směrem k dlouho obávané konfrontaci mezi Západem a Východem. To je také důvod, proč by všichni, nikoliv pouze její signatáři, měli mít zájem na udržení příměří," uzavírá Dejevská.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.

Více souvisejících

Vladimír Putin Petr Porošenko Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího

Írán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv útoky v době, kdy se země připravuje na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Teherán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů narazí na okamžitou a velmi tvrdou odvetu.

včera

Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

včera

Letní počasí

Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné

Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

1. července 2026 21:59

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech. 

1. července 2026 21:05

Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení

Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.

Zdroj: David Holub

Další zprávy