Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pátek oznámil, že během rozhovorů v Minsku bylo dojednáno příměří na východě Ukrajiny. Následovalo ovšem nové ostřelování okolí Doněckého letiště a přístavu Mariopol. Známá britská analytička a komentátorka Mary Dejevská proto v komentáři pro server The Guardian označuje stávající příměří na Ukrajině přinejmenším za "křehké".
Příměří je výhodné pro Putina i Porošenka
"Příměří může být křehké, ale s ohledem na minskou dohodu, která nastiňuje cestu k míru, představuje nejlepší šanci k ukončení bojů a existují přesvědčivé důvody, proč ho rychle neopouštět," uvádí komentátorka.
"Zásadní otázkou je, zda poslední ostřelování věstí zlé úmysly na ruské straně, či ve skutečnosti demonstruje to, co Moskva tvrdí, tedy že její kontrola nad separatisty je menší, než se západní vlády domnívají. Odpověď zůstává otevřená. Jsou zde ale přesvědčivé důvody, proč Putin, stejně jako Porošenko, pokud už ne rebelové, mohou skutečně chtít ukončit boje a pochopitelně také proč by se Putin v takovém případě ocitl v lepší pozici než předtím," píše Dejevská.
"Porošenkovy zájmy jsou jasné: Po úvodním úspěchu jeho vojska ztrácí půdu pod nohama a riskují další ztráty. Počínání ukrajinských sil navíc začalo přitahovat kritiku ze strany lidskoprávních organizací. V politické rovině, poté co vyvolal předčasné volby, Porošenko potřebuje alespoň minimální urovnání s východem země, pokud má stát zůstat celistvý,"míní analytička.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Úvahy, které vedou Putina směrem k uklidnění, jsou možná méně zřejmé, ale přesto zásadní. Nedávné prohlášení ruského prezidenta, že může 'dobýt Kyjev do dvou týdnů, pokud bude chtít,' bylo interpretováno jako výhrůžka. Myslel to ale zřejmě ve smyslu 'mohli jsme dobýt celou Ukrajinu již před několika týdny, ale to nebyl a není náš zájem'. Takový výklad je nutné přivítat, pokud přinese uznání stávajících ukrajinských hranic, což bude klíčový princip jakékoliv mírové dohody," tvrdí Dejevská.
"To dává mnohem větší smysl než nároky na Kyjev. Putin doma čelí narůstajícím hospodářským problémům, které jen částečně způsobily západní sankce. Proč by měl zájem převzít obrovské závazky východní Ukrajiny? Je jasné, proč Rusko chtělo Krym - aby ochránilo svůj klíčový přístav, který by dříve, či později padl do rukou Západu. Největší ruskou obavou na východě Ukrajiny, které se snaží zabránit, je to, aby většinové ruskojazyčné obyvatelstvo nebylo odsunuto do postavení, kdy bude zbaveno svých práv," uvádí komentář.
Nebezpečí hrozí i separatistům
"Navrhovaná mírová dohoda dává východu 'speciální statut', který zahrnuje značnou míru autonomie. Šlo by o výhru. Putin by to mohl doma prezentovat jako něco, za co se vyplatilo bojovat. Vzdát se všech nároků na Ukrajinu, což by byl výsledek navrhované mírové dohody, je pro Putina na domácí scéně riskantní. Existuje však možnost dalších ruských obětí. Jak Putin dobře ví, sympatie Rusů se od něj mohou odvrátit stejně rychle, jako se k němu přiklonily po Krymu," domnívá se novinářka.
"Putin je zřejmě v lepší pozici, aby přiměl rebely k poslušnosti, než tomu bylo dříve. Pokud, jak se zdá, bylo jejich posledních úspěchů dosaženo především kvůli ruské podpoře, pak taky tato podpora může být zastavena. Rebelové navíc nyní mají vlastní zájem na míru. Dle klíčového Porošenkova příslibu se stali součástí minské dohody. Jejich prestiž, stejně jako ta obou prezidentů, je nyní ve hře," stojí v komentáři.
"Existuje pochopitelně velký důvod k opatrnosti a to nejen kvůli reakci samotných bojovníků. Porošenkova současná autorita je nyní menší, než když v květnu zvítězil v prezidentských volbách. Pokud se rozhodne nectít svou část dohody, Putin se může rozhodnout nectít tu svou. Nastal by pak významný krok směrem k dlouho obávané konfrontaci mezi Západem a Východem. To je také důvod, proč by všichni, nikoliv pouze její signatáři, měli mít zájem na udržení příměří," uzavírá Dejevská.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
Putin nařídil armádě vypracovat plány na obsazení Kyjeva
Vladimír Putin , Petr Porošenko , Ukrajinská krize
Aktuálně se děje
včera
Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data
včera
Podvodníci lákají na 240 tisíc korun. Vydávají se za nás, upozornila ČSSZ
včera
Evropané promluvili. Nechtějí se spoléhat na USA, pochybují ale, že se bez nich EU ubrání
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste
včera
Desítky mrtvých a zraněných. Na dosud nejsilnější útok na Kyjev odpovíme, vzkázal Zelenskyj
včera
Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě
včera
EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev
včera
Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy
včera
Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího
včera
Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování
včera
Forex v roce 2026: Jak se orientovat na trhu, kde pravidla píší centrální banky a geopolitika
včera
Babiš zkritizoval Pavla: Nejmenoval Turka, teď si vykládá ústavu podle svého
včera
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
včera
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
včera
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
včera
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
včera
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
včera
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
1. července 2026 21:59
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
1. července 2026 21:05
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.
Zdroj: David Holub