"V druhé polovině 20. století zažila Argentina obrovskou hospodářskou katastrofu a přesto k ní došlo doslova bez povšimnutí obyvatel. Jak je to možné?" pokládá otázku ruský profesor ekonomie Konstantin Sonin. Proděkan Vysoké školy ekonomické v Moskvě ve svém komentáři pro server Moscow Times naznačuje, že podobný osud by mohl postihnout i Rusko.
Rusko dopadne jako Argentina?
"Hrubý domácí produkt je klíčovým ukazatelem ekonomické vyspělosti a životní úrovně. V roce 1950 byl argentinský HDP stejný jako průměrný HDP ve dvanácti evropských nejsilnějších zemích a dosahoval poloviny HDP Spojených států. To činilo z Argentiny jeden z nejvyspělejších států vůbec," připomíná ekonom.
"Tento obraz se radikálně změnil do roku 2000, kdy se argentinský HDP propadl ze 74% švédského na pouhých 40% a ze 154% italského na 44%. Pokud se dříve prakticky rovnal dvanácti nejsilnějším evropským ekonomikám, tou dobou v poměru k nim dosahoval jen 41% a žalostných 29% amerického HDP. To Argentinu posunulo ke statutu rozvojové země," uvádí expert.
"Jak k tomu mohlo dojít tak nepozorovaně? Ve zkratce z důvodu, že v zemi samotné se toho za ta léta moc nezměnilo. Argentinci žili, pracovali, zabývali se politikou. Argentinská společnost stála u zrodu velkých literárních děl, která zemi přinesla slávu, podobně jako ruská literatura v 19. stolení přinesla slávu Rusku. Argentinský fotbalový tým vyhrál dvakrát mistrovství světa," píše Sonin.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pochopitelně, země zažívala také těžké časy. Po šest let jí pevnou rukou vládli generálové a zaváděli pořádek jak do ekonomiky, tak do duchovního života státu. Společností se šířila vlna nespokojenosti, ale zemi se podařilo zabránit rozpadu. Ve skutečnosti Argentina za celou tu dobu nezažila jedinou velkou politickou katastrofu," míní profesor.
"Argentinský příklad ukazuje, jak obtížné je vysvětlit ruským politikům a občanům, proč je stávající ruský hospodářský kurz tak nebezpečný. Na jednu stranu je současný ekonomický směr zcela katastrofální. Ne druhou stranu ale nebude až tak špatný jako katastrofa z let 1990-91, která vedla k enormním politickým otřesům. Bude to spíše katastrofa v argentinském stylu vyznačující se dlouhými roky slabého růstu doplněného občasným boomem, či recesí - tedy to, co Argentina zažívala 50 let před rokem 2000 a při zpětném pohledu se jednalo o ztracená desetiletí," varuje Sonin.
Kreml vystrašil běžné lidi
"Vezmeme-li v potaz skutečnost, že ruská ekonomika musí růst alespoň o 2-3% rychleji než evropská, pokud chce dohonit EU, plus současné sankce uvalené cizími mocnostmi a zavedení dalších sankcí v odvetě, je naprosto vyloučené dosáhnout stabilního hospodářského růstu, a proto jde o naprosto nepřijatelnou politiku," konstatuje ekonom.
"Z hlediska hospodářského rozvoje není stávající přístup o nic méně katastrofální než geopolitické či dokonce teritoriální ztráty. To samé platí o dalších aspektech ruské hospodářské politiky. To zahrnuje 'válečné výdaje', které vysávají vládní investice do vývoje zbraní a mobilizačních plánů pro průmyslové podniky - to vše je neslučitelné s udržitelným hospodářským růstem," deklaruje profesor.
"Co má dělat ekonom, aby upozornil na tento problém? Kéž bychom mohli přijít s ekonomickou verzí strašidla, které si vymysleli kremelští mediální specialisté, aby vystrašili všechny okolo a především nevinné televizní diváky. Státní média propagují horory typu 'NATO je na našem prahu', 'židovští banderovci řádí', 'ukrajinské jednoty ukřižují děti', 'v Kyjevu vládne junta' adt.," kritizuje proděkan.
"V případě ekonomů by možná platilo toto: 'Směnný kurz bude 100 rublů za dolar', 'z Ruska se stane další Severní Korea a všichni budeme žít na trávě', 'ruské děti budou prodány do otroctví livonským baronům'. A jestliže to vyšlo Kremlu, možná to bude fungovat i v případě ekonomů," uzavírá komentář Sonin.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
Ukrajinci při masivním útoku na Rusko cílili na kritická místa
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Plán EU na upřednostnění domácích společností nad americkými popudil USA
před 1 hodinou
Babiš vyzval česká média k dodržování etických pravidel. Poté, co je Macinka veřejně urážel
před 2 hodinami
Francie připouští, že policie nad nepokoji ztrácí kontrolu. Zavedla částečný zákaz vycházení
před 4 hodinami
Referendum, které otestuje jednotu Kanady. Alberta hlasuje o možném osamostatnění
před 5 hodinami
Vláda schválila novelu školského zákona, která přináší zásadní revizi inkluze
před 6 hodinami
Zelenskyj poděkoval americké administrativě za obnovení sdílení zpravodajských informací
před 6 hodinami
Nepokoje už se začaly šířit mimo Francii. Proč vyšli demonstranti do ulic?
před 7 hodinami
Jeden den jej chtěli vysílat živě, druhý den jej zrušili. Odborník na tresty smrti vysvětlil, o co USA šlo
před 8 hodinami
Po víkendových násilnostech přes 2400 zatčených. Macron odmítl rezignaci ministra vnitra
před 9 hodinami
Kreml navrhnul uspořádání summitu o Ukrajině. Má se ho zúčastnit Čína a USA, Kyjev ne
před 10 hodinami
Zelenskyj: Rusko porušilo energetické příměří už 76krát
před 10 hodinami
Vlna násilností a rabování zasáhla o víkendu celou Francii. Vláda svolává krizové zasedání
před 11 hodinami
Netanjahu se dočkal podpory jen pár dní před volbami. Proč USA čekaly do poslední chvíle?
před 12 hodinami
Zelenskyj nikdy válku ukončit nechtěl, vymýšlí si Trump
před 13 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Meteorologové naznačili, co je pravděpodobné
včera
Měl nezaměnitelný hlas. Zemřel herec Ota Jirák
včera
Bude to naposledy. Lednové důchody nabídnou historický okamžik
včera
28. říjen bude na Hradě bez exprezidenta. Zeman se chystá na jinou akci
včera
Od nuly až po dvacítku. Rozmanité počasí slibuje předpověď na nový týden
včera
Starostové slaví volební triumf. Chceme stahovat náskok ANO, nastínil Rakušan
Starostové a nezávislí (STAN) se považují za vítěze senátních voleb. Z celkových 27 mandátů jich kandidáti nominovaní hnutím získali deset. V dalších šesti obvodech uspěli společní koaliční kandidáti nebo ti, které hnutí podpořilo. Výsledek překonal předvolební očekávání hnutí a navázal na úspěch v komunálních volbách z minulého týdne.
Zdroj: Jan Hrabě