"V druhé polovině 20. století zažila Argentina obrovskou hospodářskou katastrofu a přesto k ní došlo doslova bez povšimnutí obyvatel. Jak je to možné?" pokládá otázku ruský profesor ekonomie Konstantin Sonin. Proděkan Vysoké školy ekonomické v Moskvě ve svém komentáři pro server Moscow Times naznačuje, že podobný osud by mohl postihnout i Rusko.
Rusko dopadne jako Argentina?
"Hrubý domácí produkt je klíčovým ukazatelem ekonomické vyspělosti a životní úrovně. V roce 1950 byl argentinský HDP stejný jako průměrný HDP ve dvanácti evropských nejsilnějších zemích a dosahoval poloviny HDP Spojených států. To činilo z Argentiny jeden z nejvyspělejších států vůbec," připomíná ekonom.
"Tento obraz se radikálně změnil do roku 2000, kdy se argentinský HDP propadl ze 74% švédského na pouhých 40% a ze 154% italského na 44%. Pokud se dříve prakticky rovnal dvanácti nejsilnějším evropským ekonomikám, tou dobou v poměru k nim dosahoval jen 41% a žalostných 29% amerického HDP. To Argentinu posunulo ke statutu rozvojové země," uvádí expert.
"Jak k tomu mohlo dojít tak nepozorovaně? Ve zkratce z důvodu, že v zemi samotné se toho za ta léta moc nezměnilo. Argentinci žili, pracovali, zabývali se politikou. Argentinská společnost stála u zrodu velkých literárních děl, která zemi přinesla slávu, podobně jako ruská literatura v 19. stolení přinesla slávu Rusku. Argentinský fotbalový tým vyhrál dvakrát mistrovství světa," píše Sonin.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Pochopitelně, země zažívala také těžké časy. Po šest let jí pevnou rukou vládli generálové a zaváděli pořádek jak do ekonomiky, tak do duchovního života státu. Společností se šířila vlna nespokojenosti, ale zemi se podařilo zabránit rozpadu. Ve skutečnosti Argentina za celou tu dobu nezažila jedinou velkou politickou katastrofu," míní profesor.
"Argentinský příklad ukazuje, jak obtížné je vysvětlit ruským politikům a občanům, proč je stávající ruský hospodářský kurz tak nebezpečný. Na jednu stranu je současný ekonomický směr zcela katastrofální. Ne druhou stranu ale nebude až tak špatný jako katastrofa z let 1990-91, která vedla k enormním politickým otřesům. Bude to spíše katastrofa v argentinském stylu vyznačující se dlouhými roky slabého růstu doplněného občasným boomem, či recesí - tedy to, co Argentina zažívala 50 let před rokem 2000 a při zpětném pohledu se jednalo o ztracená desetiletí," varuje Sonin.
Kreml vystrašil běžné lidi
"Vezmeme-li v potaz skutečnost, že ruská ekonomika musí růst alespoň o 2-3% rychleji než evropská, pokud chce dohonit EU, plus současné sankce uvalené cizími mocnostmi a zavedení dalších sankcí v odvetě, je naprosto vyloučené dosáhnout stabilního hospodářského růstu, a proto jde o naprosto nepřijatelnou politiku," konstatuje ekonom.
"Z hlediska hospodářského rozvoje není stávající přístup o nic méně katastrofální než geopolitické či dokonce teritoriální ztráty. To samé platí o dalších aspektech ruské hospodářské politiky. To zahrnuje 'válečné výdaje', které vysávají vládní investice do vývoje zbraní a mobilizačních plánů pro průmyslové podniky - to vše je neslučitelné s udržitelným hospodářským růstem," deklaruje profesor.
"Co má dělat ekonom, aby upozornil na tento problém? Kéž bychom mohli přijít s ekonomickou verzí strašidla, které si vymysleli kremelští mediální specialisté, aby vystrašili všechny okolo a především nevinné televizní diváky. Státní média propagují horory typu 'NATO je na našem prahu', 'židovští banderovci řádí', 'ukrajinské jednoty ukřižují děti', 'v Kyjevu vládne junta' adt.," kritizuje proděkan.
"V případě ekonomů by možná platilo toto: 'Směnný kurz bude 100 rublů za dolar', 'z Ruska se stane další Severní Korea a všichni budeme žít na trávě', 'ruské děti budou prodány do otroctví livonským baronům'. A jestliže to vyšlo Kremlu, možná to bude fungovat i v případě ekonomů," uzavírá komentář Sonin.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina
před 3 hodinami
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
před 4 hodinami
Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI
před 5 hodinami
Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku
před 6 hodinami
Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum
před 8 hodinami
"Furt melete, jste zhulenej?" Macinka se v televizi tvrdě pustil do Hřiba, pak sáhl k vulgaritám
před 9 hodinami
Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných
před 10 hodinami
Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček
před 11 hodinami
Rusové zaútočili na čerpací stanici a osobní vlak jen pár stovek metrů od polských hranic
před 12 hodinami
Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář
před 14 hodinami
Jestli nezpomalíme, AI nás všechny zabije, varují pracovníci Anthropicu. Musk a další konkurenti souhlasí
před 15 hodinami
Schválení nové mapy světa nebylo jednohlasné. Proti se překvapivě obrátil jediný stát
před 16 hodinami
Počasí: Příští týden bude deštivý, teploty ale porostou
včera
Trump: Za útokem na klíčový saúdskoarabský ropovod stojí s největší pravděpodobností Írán
včera
Trump v Evropě opět budí vášně. Vyzval ke sjednocení Irska
včera
150 tisíc přeživších a záchranářů čelí 25 let po 11. září vážným zdravotním problémům
včera
Při výstupu na Mont Blanc zemřel český horolezec, spadl na něj kámen
včera
Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo
včera
Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády
včera
Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Zdroj: Libor Novák