Švýcarsko mělo hrůzu z komunistických vojsk, poslední most odminovalo až letos

Ženeva - I Západ měl v minulosti strach z invaze vojsk států Varšavské smlouvy. Na možnou válku se připravovalo i Švýcarsko, které zaminovalo všechny mosty s Německem. Teprve nedávno byla tato ochrana alpské konfederace definitivně odstraněna.

Koncept takzvané výbušné hranice, jak o ní média informovala, pochází z roku 1975, tedy časů studené války mezi Západem a komunistickým Východem. Až do roku 2007 alpská země náložemi trvale osazovala všechny budované porýnské mosty mezi Německem a Švýcarskem, které byly sjízdné automobily. To byl případ i teprve v roce 2006 otevřeného dálničního mostu u hraničního města Rheinfelden.

Poslední most, kde byly až do poloviny října rozmístěny nálože, spojoval švýcarský Stein a německý Bad Säckingen. Několik stovek kilogramů TNT bylo uloženo ve dutinách dvou pilířů tohoto historického dřevěného mostu.

Roznětky, bez kterých nebylo možné trhaviny odpálit, byly podle dřívějších informací švýcarské armády skladovány na zabezpečeném místě mimo mostní konstrukci.

Varšavská smlouva byLa podepsána 14. 5. 1955 Albánií, Bulharskem, Československem, Maďarskem, Německou demokratickou republikou, Polskem, Rumunskem a Sovětským svazem ve Varšavě. Vstoupila v platnost 5. 6. 1955 po předání ratifikačních listin všech zúčastněných států do úschovy polské vládě. Současně bylo na konferenci ve Varšavě přijato usnesení „O vytvoření Spojeného velení ozbrojených sil států zúčastněných na Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci". Na základě těchto dokumentů vznikla organizace Varšavské smlouvy, jako politicko-vojenská organizace evropských socialistických států, informuje csla.cz.

Formálně hlavní příčinou jejího vzniku bylo zostření mezinárodní situace v Evropě a uvolnění cesty pro legální remilitarizaci západního Německa po ratifikaci pařížských dohod (1954), na jejichž základě byla NSR začleněna do Severoatlantického paktu. Smlouva byla uzavřena na dobu 20 let s automatickým prodloužením její platnosti o dalších 10 let pro všechny signatářské státy, které ji rok před uplynutím 20roční lhůty nevypoví. Pouze Albánie se od roku 1962 přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy a 13. 9. 1968 ji vypověděla. V květnu 1985 byla smlouva prodloužena o dalších 20 let, avšak po rozpadu Sovětského svazu a zániku NDR byla na konferenci hlav 6 zbývajících států v Moskvě 31. 3. 1991 k 1. 6. 1991 rozpuštěna.

Související

 J. D. Vance

Vance do Švýcarska neletí. Dnešní mírové rozhovory s Íránem byly na poslední chvíli zrušeny

Plánované mírové rozhovory mezi Spojenými státy a Íránem, které se měly uskutečnit ve Švýcarsku, byly nečekaně zrušeny. Důvodem je prudká eskalace konfliktů v jižním Libanonu, kde došlo k masivním střetům mezi izraelskou armádou a hnutím Hizballáh. Rozhovory měly začít ve švýcarské vesnici Obbürgen pouhé dva dny poté, co obě strany podepsaly memorandum o porozumění, které otevřelo šedesátidenní lhůtu pro vyjednání trvalé dohody o íránském jaderném programu a obnovení ropné dopravy přes Hormuzský průliv.

Více souvisejících

Švýcarsko historie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

včera

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

včera

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy