"Západní země se sunou směrem k dodatečným sankcím vůči Rusku. Reagují tak na poslední ofenzivu zahájenou na východě Ukrajiny. Zvažované kroky jsou však příliš mírné a ruský vládce Vladimir Putin ukazuje, že na ekonomický nátlak neslyší," začíná výzva amerického deníku Washington Post. Známý list apeluje na Západ, aby vystupňovat své akce vůči Rusku, především začal dodávat zbraně na Ukrajinu, a přiměl tím Kreml k obratu v přístupu k ukrajinské krizi.
Putin rozpoutal agresi
"(Putin) inicioval tuto poslední eskalaci prostřednictvím vyslání stovek moderních tanků. dělostřelectva a protivzdušných systémů na pomoc kampaně rebelů s cílem jimi držená území. Učinil tak navzdory nedávnému propadu rublu a předpovědím svých ministrů, že (Rusko) míří do silné a bolestivé recese," konstatuje Washington Post.
"Hospodářská opatření mají stále cenu, jelikož mohou ovlivnit ruské chování či dlouhodobě oslabit Putinův režim. Nyní však Spojené státy a jejich spojenci z Evropské unie musí zvážit jak zastavit probíhající vojenskou agresi na Ukrajině a odstrašit Putina od dalších dobrodružství. Jasnou odpovědní je přímá vojenská podpora ukrajinské armádě," apeluje komentář.
"Nová zpráva osmi bývalých amerických činitelů zahrnujících dva, kteří pracovali pod Obamovou administrativou, vyjmenovává, jaká pomoc je potřeba a proč. Ukrajinské síly postrádají protipancéřové zbraně, které by jim umožnily čelit ruským tankům T-80; 70 procent z těch, co mají, nefunguje. Zhruba 70 procent ukrajinských ztrát je způsobeno ruskými raketami a dělostřeleckou palbou. Ale Ukrajina nemá protiraketové radary, které dokážou odhalit místo zdroje střelby, ani bezpilotní letouny, které ho umí lokalizovat ze vzduchu," připomíná americký list.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Zpráva, mezi jejímiž autory jsou bývalá zástupkyně ministra obrany Michèle Flournoyová, bývalý vyslanec při NATO Ivo Daalder a předseda Brookings Institution Strobe Talbott, doporučuje, aby Spojené státy neprodleně poskytly Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě miliardy dolarů v roce 2015 a další dvě miliardy v následujících dvou letech. Podotýká, že americký příspěvek by mohl otevřít dveře pro vojenskou pomoc od evropských členů NATO, jako je Velká Británie či Polsko," odkazuje Washington Post.
Západní odpověď musí Rusko bolet
"Nikdo, včetně ukrajinské demokratické vlády, nevěří, že Ukrajina může vyhrát válku proti Rusku. Ale obrané zbraně mohou otupit Putinovu ofenzivu a zvýšit náklady natolik, že ho (ruského prezidenta pozn. překladatele) možná odradí. Ačkoliv Rusové podpořili jeho loňskou anexi ukrajinské provincie Krym, průzkumy veřejného mínění ukazují, že se staví proti vojenskému zásahu na Ukrajině a ruské ztráty na životech považují za nepřijatelné," míní komentář.
"Představitelé Bílého domu, stejně jako někteří evropští politici mají obavy, že zásilky zbraní mohou vyprovokovat Putina k eskalaci jeho útoku. Ale ruský vládce ho již při absenci vojenské odpovědi vystupňoval," konstatuje Washington Post a cituje výše uvedenou zprávu: "Pokud Spojené státy a NATO nepodpoří adekvátně Ukrajinu, Moskva může dospět k závěru, že taktika, kterou praktikovala minulý rok, může být uplatněna i jinde." Podle komentáře by se pak v ohrožení mohli ocitnout i členové NATO jako Lotyšsko či Estonsko.
"Prioritou prezidenta Obamy v průběhu ukrajinské krize bylo nabídnout Putinovi postraní uličku na základě předpokladu, že Kreml hledá cestu, jak bez ztráty tváře obnovit korektní vztahy se Západem. Nyní by však mělo být jasné, že toto není Putinovým cílem. Snaží se zvítězit v tom, co považuje za válku proti NATO a zvrátit post-studenoválečné uspořádání v Evropě. Přestane pouze v případě, že cena, kterou za to jeho režim platí, bude prudce a rychle stoupat," deklaruje závěrem redakce Washington Post.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události jak ze západní, tak z ruské perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory na obou stranách. Děkujeme za pochopení.
Související
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
před 1 hodinou
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
před 2 hodinami
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
před 3 hodinami
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
před 4 hodinami
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno před 4 hodinami
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
před 5 hodinami
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
před 5 hodinami
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
před 6 hodinami
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
před 7 hodinami
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
před 8 hodinami
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
před 8 hodinami
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
před 9 hodinami
Máme toho dost. Zelenskyj oznámil obnovení útoků na ruské rafinérie
před 11 hodinami
Úlevu nepřináší ani podzimní počasí. Meteorologové nemají dobré zprávy
včera
Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle
včera
Za vraždu taxikářky v Šumperku má hrozit až výjimečný trest. Vyšetřování je u konce
včera
Manchesteru City hrozí pád až do čtvrté ligy. Porušil finanční pravidla ve 114 bodech
včera
Ženíšek navrhuje vznik nového Spolu. Exministr předložil argumenty
včera
Vary, Litomyšl, Zlín. Klempíř chce nové smlouvy s velkými akcemi
včera
ANO by vyhrálo volby navzdory poklesu obliby u občanů. STAN utíká ODS
Česko má za sebou komunální a první kolo senátních voleb, jenže ve volbách do Poslanecké sněmovny by se někteří voliči mohli zachovat jinak. Podle nejnovějšího průzkumu agentury Median by vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora však spadla pod 30 procent. V dolní parlamentní komoře by zasedlo šest uskupení.
Zdroj: Jan Hrabě