"Rčení 'nepřítel mého nepřítele je mým přítelem' bylo poprvé nastíněno ve 4. století našeho letopočtu Kautiljou, indickým Machiavellim, v jeho velmi vlivné práci Arthašástra. Ačkoliv železná opona padla již dávno, ve vztahu Západu k Rusku toto myšlení stále přetrvává," konstatuje Nicholas Kaufmann, geopolitický analytik a konsultant. V komentáři pro server Moscow Times zkritizoval poměrně nekritickou podporu, které se dostává od Západu současné ukrajinské vládě.
Noví oligarchové a válka proti svobodě slova
"Rusko, neustále vedoucí spory se západní Evropou a USA, je nadále protivník hodný oficiálních podezření, pokud nic jiného. Avšak Ukrajina, jasný nepřítel Moskvy, je sama o sobě přinejlepším problematickým spojencem. Politické a společenské klima na Ukrajině je nejkřehčí od získání nezávislosti a zdá se, že vůdčí politici v Kyjevě kráčejí v zástupu směrem k hraně útesu," míní Kaufmann.
"Zatímco (ruskému) prezidentovi Vladimiru Putinovi rozhodně nehrozí svatořečení, ukrajinský prezident Petro Porošenko může touto cestou kráčet, alespoň z četných pohledů na Západě. Když byl v roce 2014 Porošenko zvolen, přislíbil nový styl vlády a prolomení oligarchického statutu quo. Počátkem tohoto roku slíbil zabránit nežádoucímu vlivu soukromých zájmů na stát a začít omezovat Igora Kolomojského, guvernéra dněpropetrovského regionu," připomíná analytik.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Avšak Porošenkovi, který je sám miliardář a čokoládový magnát, se nepodařilo realizovat nic jiného než ostentativně nahradit oligarchu svým lokajem - Valentinem Rezničenkem, bývalým obchodním partnerem ředitele Porošenkova týmu. Slovy jednoho z ukrajinských poslanců: Porošenko jednoduše nahrazuje oligarchy staré oligarchy novými - novou třídou vládců, kteří hráli druhé housle v původní garnituře za Porošenkových předchůdců a nyní jsou připraveni sklidit odměnu moci," kritizuje Kaufmann.
"Selhání čokoládového krále v boji s oligarchií je zřejmě tím nejmenším z jeho hříchů. (Porošenko) stojí v popředí nebezpečné války proti svobodě slova na Ukrajině. Ukrajinská vláda zakázala veškeré ruské televizní kanály na Ukrajině; jde o politiku, kterou Porošenko silně podporuje. Útok na svobodu slova pokračoval koncem loňského roku, když Porošenko protlačil v parlamentu zákon o vytvoření ministerstva informační politiky. S ohledem na sílu registrovaných mediálních plátků a nastavené novinářské standardy je toto ministerstvo rovněž pověřeno rozvojem 'státní informační strategie' a bráněním vystavování Ukrajinců tomu, co je definováno jako nepravdivé informace," vysvětluje expert.
"Ačkoliv tento orwellovský vývoj může někomu znít neškodně, historie vztahu ukrajinské vlády ke svobodě tisku již není bez poskvrny. Ministerstvo obrany se nedávno pokusilo prosadit, aby novináře v tzv. zóně konfliktu na východě Ukrajiny (povinně) doprovázeli vojáci," dodává analytik.
Přepisování historie
"Zřejmě nejvíce nestoudným zasahováním jsou nové dekomunizační zákony, které Porošenko podepsal počátkem tohoto roku. Zákony prosazují vymýcení komunistických a nacistických symbolů a kriminalizují jakoukoliv jinou myšlenku, než že bývalý komunistický režim byl zločinný. Ačkoliv samo mazání historie je dostatečně pobuřující (a drahé - více než 800 míst muselo kvůli tomuto novému zákonu změnit jméno), tyto zákony mají ještě mnohem dalekosáhlejší restriktivní dopad," varuje Kaufmann.
"Jeden zákon s neškodným názvem o legálním statutu památky bojovníků za ukrajinskou nezávislost ve 20. stolet' kriminalizuje popírání či očerňování Organizace ukrajinských nacionalistů-Ukrajinské povstalecké armády (OUN-UPA). Krom útoku na svobodu slova, je historie OUN-UPA přinejlepším kontroverzní. Tyto organizace pod vedením Stepana Bandery kolaborovaly s nacistickým Německem," deklaruje konzultant.
"Západní politici a média si musí přiznat, že ruští nepřátelé od počátku nepřicházejí k diplomatickému stolu s čistýma rukama. Jednoduše předpokládat, že nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, by v tomto případě svedlo Západ na scestí přátelství se skupinou pochybných vůdců," uzavírá rázně analytik.
EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.
Související
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
Registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu začala. Týká se tisíců lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 6 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 8 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 11 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák