Co zabrání vypuknutí války v Evropě? Expert má jasno

Jako za studené války

"Nedávné stanovisko Pracovní skupina pro spolupráci v širší Evropě zmínilo možnost uzavřít memorandum o porozumění mezi NATO a Ruskem, jako cestu pro vymezení chování vojenských jednotek pro případ, kdy přijdou do kontaktu se svými protějšky. To by částečně vneslo tolik potřebnou předvídatelnost do těchto přiblížení," míní expert.    

"Toto memorandum staví na dvou bilaterálních dohodách mezi Spojenými státy a Sovětským svazem uzavřenými během studené války, jmenovitě Dohody o odvrácení incidentů na otevřeném moři a vzdušném prostoru nad mořem z roku 1972 a Dohody o odvrácení nebezpečných vojenských incidentů z roku 1989. Uvedené dokumenty byly dojednány po období obzvláště nepřátelské konfrontace v rámci studené války, během něhož v Baltském moři operující americké i sovětské jednotky proti sobě vystupovaly v otevřeně nebezpečných akcích. Ty zahrnovaly vzájemné narážení do lodí a užívání laserů k dočasnému oslepení osob v kokpitech letadel," připomíná Frear.  

"Studenoválečné dohody obsahovaly řadu behaviorálních procedur, které měly být dodržovány, pokud se k sobě americké či sovětské jednotky přiblížily. Dohoda z roku 1989 zavedla nejen předem dohodnuté rádiové frekvence, ale též sérii vizuálních signálů pro případ selhání elektronické komunikace či neschopnosti domluvit se stejným jazykem. Smlouva z roku 1972 dále zaváděla, že přibližující se letadlo má postupovat s nejvyšší opatrností a obezřetností a nemá povolení provádět simulované útoky na svůj protějšek," shrnuje analytik.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.  

"Tyto procedury byly plně dodržovány pouze v oblastech zvláštní obezřetnosti vymezených smlouvou z roku 1989. Další ustanovení týkající se těchto oblastí předpokládalo, že velitel jednotky, která do takové oblasti vstupuje, musí plně uvědomit svůj protějšek o účelu mise. Pokud by podobné opatření nyní přijalo NATO a Rusko, šlo by o důležitý mechanismem pro posílení důvěry," myslí si Frear.   

"Vzhledem k rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 nejsou důkazy, že by oblasti zvláštní obezřetnosti byly skutečně vytvořeny, byť v současných podmínkách se zdá vhodné, aby (toto opatření) bylo znovu zváženo. Pokud by východiska přešla od původní bilaterální podstaty k plně multilaterálnímu formátu zahrnujícího všechny členské státy NATO, Rusko, Švédsko a Finsko, oblasti zvláštní obezřetnosti mají potenciál dramaticky snížit riziko eskalace," dodává odborník.  

Ohrožení civilních letadel

"Oblastní mimo záběr těchto dokumentů je interakce mezi vojenskými jednotkami a civilními letadly a loděmi. Je zde mnoho další vážných incidentů, při nichž ruská vojenská letadla operující v civilních leteckých koridorech téměř kolidovala či se vyhnula na poslední chvíli. Skutečnost, že vojenská letadla často létají s vypnutými transpondéry činí jejich detekci civilním řízením letového provozu obtížnou. Pravděpodobně za tím stojí úvaha, že toto vyžaduje, aby protivzdušné systémy využívaly více svých kapacit na sledování letadel, což umožňuje větší a lepší sběř zpravodajských informací," spekuluje Frear.   

"Bylo vynaloženo úsilí k harmonizaci operačních procedur NATO s těmi Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), ale Rusko zůstává mimo daný rámec. Je nepravděpodobné, že by Rusko podniklo stejná opatření k unifikaci svých vojenských procedur, ale v dubnu 2015 vydala zpráva EASA dvě doporučení, které by mohly zavést všechny strany (případných) oblastí zvláštní obezřetnosti," předpokládá analytik.   

"Prvním je doporučení, aby Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) iniciovala dodatek k článku III Chicagské konvence z roku 1944, který by zavazoval signatářské státy ke zveřejnění svých aktuálně platných pravidel či procedur konceptu náležité pozornosti ohledně bezpečnosti civilních letadel. Druhé se týká sdíleného civilně-vojenského využívání primárních radarů. Zatímco sdílení radaru se stalo relativně běžným, EASA zdůrazňuje, aby i data z primárních sledovacích radarů byla poskytována jednotkám řízení civilní letecké přepravy v co největším možném rozsahu," vysvětluje expert.

"Zavedení těchto doporučení by institucionalizovalo kulturu obezřetnosti a sdílení informací, a tudíž snížilo šanci kolize zahrnující civilní letoun či eskalaci konfrontace mezi vojenskými plavidly a letadly. Mechanismy zvládání krizí v euroatlantickém prostoru jsou ve špatném stavu a jejich znovunastolení je klíčové. Dost možná na tom závisí budoucnost euroatlantické bezpečnosti," uzavírá komentář.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.