Amsterdam/Moskva - Už je tomu víc než rok od chvíle, kdy tragické sestřelení malajského letadla na cestě do Amsterdamu otřáslo celým světem. Na palubě letadla tehdy zahynulo všech 298 lidí na palubě. Ačkoliv už uplynula takto dlouhá doba, stále se nedostávalo čerstvých informací a zoufalé volání pozůstalých po nalezení a potrestání viníků zůstávalo neodpovězeno.
I když stále není jasné, kdo a proč letadlo sestřelil, v úterý 13. října byly zveřejněny dvě různé zprávy, které se snaží objasnit, co pád letadla způsobilo.
První z nich je zpráva nizozemských vyšetřovatelů, kteří se ve svém zkoumání zaměřili zejména na okolnosti a příčiny pádu letadla. Jejich cílem ale nebylo označit viníky; za tímto účelem probíhá v Nizozemí jiné vyšetřování. Na vyšetřování se přitom nepodíleli jen nizozemští odborníci, ale i jiné národnosti, včetně Ruska.
Druhá zpráva pochází pouze z Ruska a jejím autorem je státem vlastněná zbrojovka Almaz-Antey. Ta své zkoumání orientovala daleko konkrétněji.
Je zvláštní, že ačkoliv obě zprávy staví na totožných důkazech, navzájem se v mnoha bodech, často naprosto klíčových, liší. Podívejme se tedy na klíčové body, které byly předmětem zkoumání obou zpráv.
Čím bylo letadlo zasaženo?
Ačkoliv se dříve objevovaly všemožné spekulace, které nevylučovaly zásah meteorem nebo sestřelení raketou vzduch-vzduch, obě zprávy se nakonec shodly, že letadlo sestřelil raketový systém země-vzduch, známý jako BUK. Shodují se také, že vystřelená raketa nezasáhla přímo letadlo, ale explodovala v blízkosti kokpitu. Tam ovšem veškerá shoda končí.
Spor se točí ohledně rakety, která byla systémem vystřelena. Zatímco nizozemská zpráva uvádí, že šlo o raketu 9M38M1, kterou má v arzenálu ruská armáda, zpráva ruského výrobce tvrdí, že muselo jít o starší model 9M38, který Rusko už vyřadilo, ale ke kterému má naopak přístup ukrajinská armáda.
Klíčovým důkazem se zdají být střepiny, které byly nalezeny v kokpitu letadla a v tělech posádky. Mají totiž specifický tvar; jenže i když Nizozemci tvrdí, že potvrzují jejich tvrzení, Rusové tvrdí přesný opak.
Místo odpalu
Určit, odkud byla raketa vystřelena, je klíčové zejména pro odhalení viníků. V minulosti se objevily spekulace, že by místo odpalu mohlo ležet poblíž ukrajinského města Snižne, tedy na území, které v té době bylo ovládáno proruskými separatisty – s touto informací přišel například investigativní server Bellingcat.
Zpráva nizozemských vyšetřovatelů sice nepotvrdila toto konkrétní místo, ale uvádí, že se jednalo o místo v oblastní 320 čtverečních kilometrů na východě Ukrajiny.
Ruská zpráva ale tvrdí, že střela vyšla z okolí osady Zaroshchenske, která je na jihozápad od Snižne a která v té době mohla být i v rukou ukrajinské vlády.
Šlo tragédii předejít?
Vzácná shoda panuje ohledně tématu, zda byly před tragédií podniknuty všechny kroky, které jí mohly případně předejít. Jak ruská, tak i nizozemská zpráva totiž tvrdí, že Ukrajina udělala chybu, když nechala vzdušný prostor otevřený a přístupný civilním letům.
Chyby se pak dopustily i malajské aerolinie, které měly předvídat riziko, které let nad válečným územím představoval.
Nizozemská zpráva také upozorňuje, že sestřelené letadlo nebylo ani zdaleka jediným civilním letadlem, které se v tu chvíli pohybovalo ukrajinským vzdušným prostorem. V den neštěstí jich nad územím proletělo celkem 160.
Související
Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině
Ukrajina obnovila čerpání ropy ropovodem Družba na Slovensko
Ukrajina , Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014)
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák