Expanze NATO přináší riziko války? Profesor analyzoval situaci

Rusko mohl pohodlně zabrat Ukrajinu

Podle profesora tkví problém v tom, že politici, komentátoři i novináři v Rusku i USA si navzájem málo rozumí. "Spojené státy prezentují politické cíle normativním jazykem demokracie, který je odtržen od konkrétních zájmů," soudí expert.

V té souvislosti Sommers upozorňuje, že sovětská politika užívala komunistický diskurs nezávisle na své agendě reálpolitky. Současná ruská politika je však ideologie zcela oproštěná; udržitelný rozvoj podle Moskvy může být realizován pouze ve stabilním světě, nikoliv při rozvracení států jako je Egypt, Irák, Libye či Sýrie v naději, že zde nastane demokracie, vysvětluje odborník.     

Sommers odkazuje na architekta americké studenoválečné politiky George Kennana, který na konci své ho života v roce 1998 varoval, že politika amerického prezidenta Billa Clintona expanze NATO na východ přináší riziko války. Od zimy 2014 pak Rusko vnímalo Ukrajinu jako dalšího uchazeče o členství v alianci, pokračuje profesor.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.   

"Expanzionistické Rusko mohlo hravě obsadit Ukrajinu v odpovědi na protesty majdanu, ale to by znamenalo novou studenou válku, nebo něco horšího," myslí si Sommers. Doplňuje, že nekonečná řada amerických politických analytiků předvídala, že anexe Ukrajiny Ruskem nastane brzy, avšak Putin Ukrajinu, ani Donbas nikdy nezabral.   

Otázka dle profesora zní, co se stalo. Zastává názor, že Putin ve skutečnosti Ukrajinu ani Donbas zabrat nechtěl, byť ho domácí tlak silně nutil jednat. Namísto toho Putinovy akce signalizují, že statut quo ohledně rozšiřování NATO se musí změnit, deklaruje expert.

"Donbas byl (Putinovou) mocenskou pákou," míní Sommers. Tvrdí, že ruský prezident je silný nacionalista, ale namísto toho, aby rozdmýchával ruský revanšismus, je Putin tou osobou, která opatrně tyto plameny udusává.   

Je na čase přehodnotit sankce

Americké a evropské sankce uvalené na Rusko nesrazily Moskvu na Ukrajině na kolena, připomíná profesor. Myslí si, že efekt sankcí byl utlumen. Opatření podle Sommerse pouze přesměrovalo ruský obchod k Číně a podnítilo vytváření soběstačné ekonomiky v zemi.   

"Oba tyto důsledky jdou proti přáním USA i Evropské unie," varuje expert. Putin podle jeho názoru chce partnerství se Západem, ale není ochoten stát se kajícníkem. Proti tomu ve Spojených státech i Evropě existují lidé, kteří si skutečně přejí podpořit demokracii na Ukrajině, podotýká Sommers.

Z tohoto důvodu profesor nepředpokládá, že názory Spojených států a Ruska se v dohledné době sblíží. Myslí si však, že obě země mohou sledovat společné zájmy v syrské krizi a boji proti Islámskému státu, což by postupem času mohlo urychlit řešení této výzvy.  

"Ironicky, poškozená Ukrajina z toho může vyjít jako vítěz, pokud Evropská unie, Rusko a Spojené státy obnoví rámec pro větší spolupráci," píše Sommers. Je podle něj na čase, přehodnotit efektivitu americko-evropských protiruských sankcí a zamyslet se, zda nečiní více škody než prospěchu širším cílům Spojených států i Evropské unie bez ohledu na Ukrajinu.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.