Moskva - Růst americké vojenské přítomnosti v Evropě a žádost Pentagonu o dodatečné finanční zdroje k posílení svých jednotek nezůstane bez reakce ruské strany. Potvrdilo to ruské ministerstvo zahraničí.
"Nelze vůbec hovořit o symetrickém opatření, zvláště když vezmeme v úvahu obrovské množství peněz, které americká strana hodlá na tyto účely uvolnit. V příštím roce by mělo jít až o čtyřnásobek současné sumy. Budeme tedy muset provést kompenzační opatření vedoucí k udržení normální vojensko-strategické rovnováhy," komentoval situaci pro agenturu RIA Novosti Andrej Kelin, vedoucí odboru evropské spolupráce ruského ministerstva zahraničí.
Jeho vyjádření přišlo po zprávě z amerických médií, podle nichž americké ministerstvo obrany plánuje zvýšit výdaje v Evropě ze současných 789 milionů dolarů na 3,4 miliardy $. Jak uvedl americký ministr obrany Ash Carter, jde o "potřebné prostředky k boji proti rozvíjejícím se výzvám, včetně ruské agrese na území Evropy".
Už v říjnu 2015 uvedl Dmitrij Peskov, tiskový mluvčí prezidenta Vladimira Putina, že veškerá vysvětlování ohledně posunu americké infrastruktury směrem k ruským hranicím považuje za kamufláž. Zároveň varoval, že tento krok nemůže zůstat bez odezvy. "Je pochopitelné, že přesuny vojenských infrastruktur NATO k hranicím Ruské federace povedou k oboustranným krokům nutných k obnovení potřebné parity."
Ve stejné době Pentagon představil svou nejnovější národní vojenskou strategii, podle níž vykazuje Rusko revizionistické sklony a náchylností k použití síly a nerespektování zájmů svých geografických sousedů. Tento dokument označil Peskov za konfrontační a neobjektivní a zároveň dodal, že podobné aktivity narušují snahy o vytvoření přátelských vztahů mezi Ruskem a USA. Zdůraznil, že veškeré možné hrozby byly pečlivě posouzeny a že protiopatření na tyto kroky byly zahrnuty do vlastní vojenské doktríny Ruské Federace.
V polovině roku 2015 podle průzkumu veřejného mínění 59 % Rusů vnímalo postoj USA jako obecné ohrožení, zatímco v roce 2007 to bylo jen 47 %. Naproti tomu 32 % ruské populace nepovažuje Spojené státy jako aktuální hrozbu, což si v roce 2007 myslelo 42 % lidí. Možnosti napadení Ruska ze strany USA se obávalo 31 % Rusů, ale jen 5 % připouštělo názor, že by Amerika v totální válce mohla Rusko porazit.
Související
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
před 5 hodinami
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
před 6 hodinami
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
před 7 hodinami
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
před 7 hodinami
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
před 8 hodinami
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
před 9 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před silnými bouřkami
před 10 hodinami
Rusko kvůli střelám Storm Shadow vyhrožuje Británii údery na vojenské cíle
před 11 hodinami
Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí
před 12 hodinami
Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste
před 14 hodinami
Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval
před 15 hodinami
Počasí se první zářijový týden ochladí, místy i zaprší
včera
Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze
včera
Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině
včera
Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce
včera
Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky
včera
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
včera
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
včera
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
včera
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.
Zdroj: Libor Novák