Napětí ohledně Krymu a záplava nových jmenování do nejvyšších ruských vládních kruhů, přiměla mnoho lidí k úvahám, zda ruský prezident Vladimir Putin neplánuje vyvolat předčasné prezidentské volby, namísto těch řádných, které mají proběhnout v roce 2018, připomíná politický analytik Andrej Kolesnikov z think tanku Carnegie Moscow Center. V komentáři pro server Moscow Times rozebral současnou politickou situaci v Rusku.
Kraďte méně, lidi to irituje
Důvody pro předčasné volby jsou podle analytika následující: Ekonomická situace v Rusku je katastrofální a byť euforie z anexe Krymu zatím stále zcela nevyprchala, nálada lidí se může rychle změnit. Pro Rusy začíná být unavující, když je každý měsíc vyhlášena nová válka jen proto, aby udržela obyvatelstvo sjednocené proti společnému nepříteli, konstatuje Kolesnikov. Dodává, že rozhodnutí přesunout letošní parlamentní volby z prosince na září také prošlo bez problémů.
"Aktivní rošády na vysokých vládních postech také poukazují na pravděpodobnost předčasných voleb," soudí analytik. Vysvětluje, že stará garnitura je posílána do penze - někdo v nemilosti, například bývalý ředitel celní správy Andrej Beljaninov, jiní se ctí, jako někdejší šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, který byl přesunut do speciálně zřízené, byť ponižující funkce zvláštního zástupce prezidenta pro ekologii a dopravu.
Putin podle Kolsenikova vysílá vládnoucí elitě signál, aby omezila rozkrádání a nedával na odiv své bohatství, jelikož to jejího patrona v Kremlu neukazuje v dobrém světle. Lidé pociťují dopady krize a korupce mezi příslušníky establishmentu je silně irituje, uvádí expert.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Navzdory tomu všemu existují důvody domnívat se, že Putin plánuje odkládat volby, jak dlouho bude moci," tvrdí odborník.
Krize nepochybně způsobila dlouhodobý hospodářský propad, vysvětluje Kolesnikov s tím, že veškeré ukazatele pozvolna, ale konstantně padají, zatímco růst HDP a produkce paběrkuje okolo nuly. "Jde o velmi bolestivou a nepříjemnou situaci," píše expert. Poukazuje, že většina populace si však na krizi zvykla a nadále své naděje upíná ke zprávám, že Rusko obnovuje svůj statut důležité velmoci. Vedoucí politici pak toto mohou využít a za pomoci svého příběhu o "náhradě za import" udržovat lidi potichu až do roku 2018, míní odborník.
Protesty nehrozí
Dle Kolesnikova je však ještě důležitější, že navzdory skutečnosti, že nikdo od Putina neočekává strategii a vizi pro budoucnost, prezident musí mít stále nějakou platformu, s níž bude ve volbách usilovat o znovuzvolení. "Není možné ji rychle vytvořit, proč tedy spěchat?" pokládá řečnickou otázku analytik.
Pokud parlamentní volby proběhnou v září podle plánu - což znamená bez velkých skandálů - dodají legitimitu současnému systému a přední politici se budou moci dle experta uchýlit k následující argumentaci: "Podívejte, dokonce necháváme proběhnout férové volby a nebojíme se konkurence!"
Analytik tak v takovém případě nevidí důvod, proč by se Putin měl hnát do předčasných prezidentských voleb. Za ještě důležitější považuje odborník otázku, co vlastně Putina k předčasným volbám motivuje. Připomíná, že případě jejich vyvolání by se současný šéf Kremlu dobrovolně připravil o rok u moci. Do konce jeho současného funkčního období totiž zbývá ještě celých 18 měsíců a pro současnou hlavu ruského státu se reálně rýsuje i perspektiva dalšího šestiletého mandátu, tudíž neexistuje důvod, aby se Putin stahoval do ústraní dříve, než bude skutečně nutné.
Putin podle Kolesnikova navíc vyvodil několik závěrů z masových protestů v letech 2011-2012. "Přesvědčily ho, že mandát, který dostal od lidu, tj. od běžných Rusů, je mnohem důležitější než názor malého a příliš prostořekého segmentu progresivních občanů," deklaruje expert.
Poté, co se Putin vrátil z premiérského křesla do Kremlu, zaměřil se především na umlčení hlasů této vrstvy ruské společnosti, uvádí analytik. Dodává, že ta je nyní potichu a žádné velké protesty se momentálně neočekávají. Z tohoto důvodu podle Kolesnikova nemá současný vládce Kremlu potřebu hnát se do předčasných prezidentských voleb.
Související
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump je buď užitečný idiot, nebo cíleně oslabuje Evropu, prohlásil kandidát na francouzského prezidenta
před 2 hodinami
Kdo to platil a kolik to stálo? Pavel poskytl detaily o své dovolené v Maroku i letu k volbám
před 2 hodinami
Vlak u Eurotunnelu smetl autobus. 19 lidí se zrnailo
před 3 hodinami
Trump označil obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie za ostudné. K ruským útokům na Ukrajinu mlčí
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden nás čeká nadprůměrné teplo, teploty porostou až k 18 stupňům
včera
CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly
včera
FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa
včera
Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude
včera
Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky
včera
Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU
včera
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
včera
Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem
včera
Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí
Aktualizováno včera
Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi
včera
Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy
včera
Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?
včera
V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony
včera
Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné
včera
USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"
včera
Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk
Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák