Napětí ohledně Krymu a záplava nových jmenování do nejvyšších ruských vládních kruhů, přiměla mnoho lidí k úvahám, zda ruský prezident Vladimir Putin neplánuje vyvolat předčasné prezidentské volby, namísto těch řádných, které mají proběhnout v roce 2018, připomíná politický analytik Andrej Kolesnikov z think tanku Carnegie Moscow Center. V komentáři pro server Moscow Times rozebral současnou politickou situaci v Rusku.
Kraďte méně, lidi to irituje
Důvody pro předčasné volby jsou podle analytika následující: Ekonomická situace v Rusku je katastrofální a byť euforie z anexe Krymu zatím stále zcela nevyprchala, nálada lidí se může rychle změnit. Pro Rusy začíná být unavující, když je každý měsíc vyhlášena nová válka jen proto, aby udržela obyvatelstvo sjednocené proti společnému nepříteli, konstatuje Kolesnikov. Dodává, že rozhodnutí přesunout letošní parlamentní volby z prosince na září také prošlo bez problémů.
"Aktivní rošády na vysokých vládních postech také poukazují na pravděpodobnost předčasných voleb," soudí analytik. Vysvětluje, že stará garnitura je posílána do penze - někdo v nemilosti, například bývalý ředitel celní správy Andrej Beljaninov, jiní se ctí, jako někdejší šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, který byl přesunut do speciálně zřízené, byť ponižující funkce zvláštního zástupce prezidenta pro ekologii a dopravu.
Putin podle Kolsenikova vysílá vládnoucí elitě signál, aby omezila rozkrádání a nedával na odiv své bohatství, jelikož to jejího patrona v Kremlu neukazuje v dobrém světle. Lidé pociťují dopady krize a korupce mezi příslušníky establishmentu je silně irituje, uvádí expert.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Navzdory tomu všemu existují důvody domnívat se, že Putin plánuje odkládat volby, jak dlouho bude moci," tvrdí odborník.
Krize nepochybně způsobila dlouhodobý hospodářský propad, vysvětluje Kolesnikov s tím, že veškeré ukazatele pozvolna, ale konstantně padají, zatímco růst HDP a produkce paběrkuje okolo nuly. "Jde o velmi bolestivou a nepříjemnou situaci," píše expert. Poukazuje, že většina populace si však na krizi zvykla a nadále své naděje upíná ke zprávám, že Rusko obnovuje svůj statut důležité velmoci. Vedoucí politici pak toto mohou využít a za pomoci svého příběhu o "náhradě za import" udržovat lidi potichu až do roku 2018, míní odborník.
Protesty nehrozí
Dle Kolesnikova je však ještě důležitější, že navzdory skutečnosti, že nikdo od Putina neočekává strategii a vizi pro budoucnost, prezident musí mít stále nějakou platformu, s níž bude ve volbách usilovat o znovuzvolení. "Není možné ji rychle vytvořit, proč tedy spěchat?" pokládá řečnickou otázku analytik.
Pokud parlamentní volby proběhnou v září podle plánu - což znamená bez velkých skandálů - dodají legitimitu současnému systému a přední politici se budou moci dle experta uchýlit k následující argumentaci: "Podívejte, dokonce necháváme proběhnout férové volby a nebojíme se konkurence!"
Analytik tak v takovém případě nevidí důvod, proč by se Putin měl hnát do předčasných prezidentských voleb. Za ještě důležitější považuje odborník otázku, co vlastně Putina k předčasným volbám motivuje. Připomíná, že případě jejich vyvolání by se současný šéf Kremlu dobrovolně připravil o rok u moci. Do konce jeho současného funkčního období totiž zbývá ještě celých 18 měsíců a pro současnou hlavu ruského státu se reálně rýsuje i perspektiva dalšího šestiletého mandátu, tudíž neexistuje důvod, aby se Putin stahoval do ústraní dříve, než bude skutečně nutné.
Putin podle Kolesnikova navíc vyvodil několik závěrů z masových protestů v letech 2011-2012. "Přesvědčily ho, že mandát, který dostal od lidu, tj. od běžných Rusů, je mnohem důležitější než názor malého a příliš prostořekého segmentu progresivních občanů," deklaruje expert.
Poté, co se Putin vrátil z premiérského křesla do Kremlu, zaměřil se především na umlčení hlasů této vrstvy ruské společnosti, uvádí analytik. Dodává, že ta je nyní potichu a žádné velké protesty se momentálně neočekávají. Z tohoto důvodu podle Kolesnikova nemá současný vládce Kremlu potřebu hnát se do předčasných prezidentských voleb.
Související
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program
před 1 hodinou
Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje
před 1 hodinou
Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé
před 3 hodinami
Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc
před 3 hodinami
Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti
před 4 hodinami
Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice
před 5 hodinami
Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí
před 6 hodinami
13 mrtvých a přes 70 zraněných. Ukrajina podnikla nejničivější útok na Rusko za poslední roky
před 6 hodinami
Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump
před 7 hodinami
Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně
včera
Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá
včera
Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody
včera
Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá
včera
Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky
včera
V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko
včera
Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA
včera
Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi
včera
Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami
včera
Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny
včera
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Zdroj: Libor Novák