Putin chystá překvapivý krok? Analytik rozebral situaci

Napětí ohledně Krymu a záplava nových jmenování do nejvyšších ruských vládních kruhů, přiměla mnoho lidí k úvahám, zda ruský prezident Vladimir Putin neplánuje vyvolat předčasné prezidentské volby, namísto těch řádných, které mají proběhnout v roce 2018, připomíná politický analytik Andrej Kolesnikov z think tanku Carnegie Moscow Center. V komentáři pro server Moscow Times rozebral současnou politickou situaci v Rusku.

Kraďte méně, lidi to irituje

Důvody pro předčasné volby jsou podle analytika následující: Ekonomická situace v Rusku je katastrofální a byť euforie z anexe Krymu zatím stále zcela nevyprchala, nálada lidí se může rychle změnit. Pro Rusy začíná být unavující, když je každý měsíc vyhlášena nová válka jen proto, aby udržela obyvatelstvo sjednocené proti společnému nepříteli, konstatuje Kolesnikov. Dodává, že rozhodnutí přesunout letošní parlamentní volby z prosince na září také prošlo bez problémů.

"Aktivní rošády na vysokých vládních postech také poukazují na pravděpodobnost předčasných voleb," soudí analytik. Vysvětluje, že stará garnitura je posílána do penze - někdo v nemilosti, například bývalý ředitel celní správy Andrej Beljaninov, jiní se ctí, jako někdejší šéf prezidentské kanceláře Sergej Ivanov, který byl přesunut do speciálně zřízené, byť ponižující funkce zvláštního zástupce prezidenta pro ekologii a dopravu.     

Putin podle Kolsenikova vysílá vládnoucí elitě signál, aby omezila rozkrádání a nedával na odiv své bohatství, jelikož to jejího patrona v Kremlu neukazuje v dobrém světle. Lidé pociťují dopady krize a korupce mezi příslušníky establishmentu je silně irituje, uvádí expert.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Navzdory tomu všemu existují důvody domnívat se, že Putin plánuje odkládat volby, jak dlouho bude moci," tvrdí odborník.

Krize nepochybně způsobila dlouhodobý hospodářský propad, vysvětluje Kolesnikov s tím, že veškeré ukazatele pozvolna, ale konstantně padají, zatímco růst HDP a produkce paběrkuje okolo nuly. "Jde o velmi bolestivou a nepříjemnou situaci," píše expert. Poukazuje, že většina populace si však na krizi zvykla a nadále své naděje upíná ke zprávám, že Rusko obnovuje svůj statut důležité velmoci. Vedoucí politici pak toto mohou využít a za pomoci svého příběhu o "náhradě za import" udržovat lidi potichu až do roku 2018, míní odborník.    

Protesty nehrozí

Dle Kolesnikova je však ještě důležitější, že navzdory skutečnosti, že nikdo od Putina neočekává strategii a vizi pro budoucnost, prezident musí mít stále nějakou platformu, s níž bude ve volbách usilovat o znovuzvolení. "Není možné ji rychle vytvořit, proč tedy spěchat?" pokládá řečnickou otázku analytik.  

Pokud parlamentní volby proběhnou v září podle plánu - což znamená bez velkých skandálů - dodají legitimitu současnému systému a přední politici se budou moci dle experta uchýlit k následující argumentaci: "Podívejte, dokonce necháváme proběhnout férové volby a nebojíme se konkurence!"

Analytik tak v takovém případě nevidí důvod, proč by se Putin měl hnát do předčasných prezidentských voleb. Za ještě důležitější považuje odborník otázku, co vlastně Putina k předčasným volbám motivuje. Připomíná, že případě jejich vyvolání by se současný šéf Kremlu dobrovolně připravil o rok u moci. Do konce jeho současného funkčního období totiž zbývá ještě celých 18 měsíců a pro současnou hlavu ruského státu se reálně rýsuje i perspektiva dalšího šestiletého mandátu, tudíž neexistuje důvod, aby se Putin stahoval do ústraní dříve, než bude skutečně nutné.    

Putin podle Kolesnikova navíc vyvodil několik závěrů z masových protestů v letech 2011-2012. "Přesvědčily ho, že mandát, který dostal od lidu, tj. od běžných Rusů, je mnohem důležitější než názor malého a příliš prostořekého segmentu progresivních občanů," deklaruje expert.  

Poté, co se Putin vrátil z premiérského křesla do Kremlu, zaměřil se především na umlčení hlasů této vrstvy ruské společnosti, uvádí analytik. Dodává, že ta je nyní potichu a žádné velké protesty se momentálně neočekávají. Z tohoto důvodu podle Kolesnikova nemá současný vládce Kremlu potřebu hnát se do předčasných prezidentských voleb.  

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Proměna hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který od 30. srpna propojí přímý politický souboj na ČT1 s odbornou analytickou částí na ČT24. Moderování se ujmou Jana Peroutková, Lukáš Dolanský, Jiří Václavek a Daniel Takáč

Česká televize představila náhradu za Moravce. Zveřejnila podzimní program

Česká televize vstupuje do nadcházející podzimní sezóny s pestrou nabídkou, která osloví milovníky kvalitní hrané tvorby, zábavy i vrcholového sportu. Vedení Kavčích hor na tiskové konferenci uvedlo, že staví nadcházející programové schéma na rozmanitosti a prvotřídním zpracování, přičemž cílem je nabídnout divákům nejsilnější výběr původní české produkce za poslední léta napříč všemi kanály.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Rusko při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety ze Severní Koreje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že při nejnovější vlně nočních útoků použilo balistické rakety dodané ze Severní Koreje. Podle ukrajinských úřadů zasáhly tyto střely v kombinaci s naváděnými bombami a drony jihovýchodní město Záporoží, kde si úder vyžádal nejméně šest lidských životů a devatenáct zraněných. Zároveň obě bojující strany pokračovaly v intenzivním vzájemném ostřelování cílů v zázemí.

před 1 hodinou

Zemětřesení, ilustrační foto

Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé

Kolumbii zasáhlo jedno z nejsilnějších zemětřesení za poslední roky, které si vyžádalo nejméně 132 lidských životů. Vzhledem k tomu, že pod troskami zřícených budov zůstává uvězněno neznámé množství lidí, úřady varují, že bilance obětí bude s vysokou pravděpodobností dále stoupat. Otřesy o síle 7,4 stupně vypukly v ranních hodinách v provincii Chocó v hloubce přes sto kilometrů. Seizmická vlna se následně rozšířila napříč stovkami kilometrů v celé západní části země a zasáhla zásadní městská centra.

před 3 hodinami

raketový systém Patriot

Evropa shání rakety Patriot kde se dá. Ukrajina jich za týden vystřelí víc, než kolik dostane za měsíc

Evropští spojenci se intenzivně snaží sehnat další střely do protivzdušných systémů Patriot pro Ukrajinu, která se před nadcházející zimou obává masivních ruských raketových útoků. Kyjev naléhavě požaduje stovky těchto zachytávacích střel, avšak nová výroba trvá příliš dlouho a americké zásoby jsou navíc značně vyčerpány kvůli probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. Klíčoví evropští dárci přitom podle webu Politico upozorňují, že sami disponují jen minimálními rezervami, které by ještě mohli bezpečně postoupit.

před 3 hodinami

Bašár al-Asad

Svržený syrský prezident Bašár Asad byl odsouzen k trestu smrti

Syrský soud vynenesl rozsudek trestu smrti nad svrženým prezidentem Bašárem Asadem a jeho mladším bratrem Máhirem. Verdikt v nepřítomnosti padl v souvislosti s obviněními z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, kterých se měli dopustit během čtrnáctiletého ozbrojeného konfliktu v zemi. Dlouholeté neklidné období v Sýrii si podle odhadů vyžádalo přibližně půl milionu lidských životů.

před 4 hodinami

Truth Social

Trumpova sít Truth Social prodělává stamiliony. Nový nástroj slibující přednostní informace čelí kritice

Společnost Trump Media & Technology Group spustila novou komerční službu nazvanou Truth API, která finančním institucím a obchodníkům na Wall Street nabízí přednostní přístup k příspěvkům zveřejňovaným na sociální síti Truth Social. Službu zaměřenou na nejvlivnější účty platformy využívá už více než desítka klientů, přičemž jde převážně o firmy specializované na vysokofrekvenční obchodování. Za možnost získat zásadní informace s milisekundovým předstihem platí odběratelé měsíční poplatky v rozmezí 60 až 100 tisíc dolarů. 

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, v němž doporučuje výrazné snížení počtu povinných očkování pro děti a současně navrhuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) na tři samostatné dávky. Během vystoupení v Oválné pracovně šéf Bílého domu opětovně naznačoval spojitost mezi narůstajícím výskytem autismu a vysokým počtem podávaných očkování. Argumentoval tím, že před desetiletími dostávaly děti podstatně méně vakcín a populace byla celkově zdravější.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump

Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně

Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.

včera

Kolumbie

Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá

Počet mrtvých po zemětřesení, které zasáhlo západní Kolumbii o síle 7,4 stupně podle Richterovy škály, prudce roste. Podle dosavadních zpráv místních úřadů si vyžádalo nejméně osmdesát lidských životů. Jde o nejsilnější otřesy půdy zaevidované v této jihoamerické zemi za poslední dekádu. Katastrofa napáchala rozsáhlé škody v několika regionech a vyvolala okamžitou mobilizaci záchranných složek.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody

Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá

Rusko v nejbližší době neplánuje pozastavit svou masivní raketovou kampaň proti Ukrajině, a to i přes rekordní počty zaznamenaných balistických úderů. Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyna Skibického moskevský režim neustále zvyšuje zbrojní výrobu a přesouvá své zdroje k nejúčinnějším zbraňovým systémům. Tempo a četnost útoků tak budou záviset především na tom, kolik raket dokážou ruské továrny vychrlit.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky

Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.

včera

Výbuch v Bulharsku

V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko

V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.

včera

Antonov An-124 Ruslan

Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.

včera

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.

včera

Ilustrační foto

Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami

Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny

Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.

včera

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy