Ruský postoj k uprchlíkům je nepřijatelný, kritizuje aktivista Human Rights Watch

Ruské akce vyhánějí lidi z domovů

Frelick vzpomíná, že začal pomáhat uprchlíkům v roce 1975 poté, co v televizi viděl záběry vietnamských běženců visících na přistávacích konstrukcích vrtulníků odlétajících ze střechy amerického velvyslanectví v Saigonu.  

"Jako Američan jsem si plně uvědomoval, že tito uprchlíci utíkají před drsným konfliktem, v němž se moje země silně angažovala," konstatuje aktivista.

Během následujících let Frelick vyzýval různé americké vlády, aby pomáhaly uprchlíkům ve všech koutech světa - nejen těm, kteří přišli o domov v důsledku amerických akcí, jako například iráčtí a afghánští běženci, ale také bhútánští uprchlíci v Nepálu či ztracení súdánští chlapci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Jak se blíží summit OSN o uprchlících a migraci, který začne v pondělí, aktivista se znovu angažuje a snaží se přimět vládu Spojených států, aby přijala mnohem větší závazky v rámci globální odpovědnosti při rozdělování uprchlíků. Zároveň se představitel Human Rights Watch obrací také na Rusko.

"Rusko se rozsáhle angažuje v syrském konfliktu, ve kterém byly zabity stovky tisíc Syřanů a jedenáct milionů jich bylo vysídleno, ztratilo domovy a živobytí," konstatuje Frelick. Dodává, že ruské a syrské vládní jednotky společně, diplomaticky řečeno, neustále znovu a znovu ohrožují civilisty.

Během společné rusko-syrské vojenské operace v zemi došlo k útokům na nemocnice a školy, byla nasazena mezinárodně zakázaná kazetová munice a zápalné zbraně a v jiných případech se prováděly plošné údery nerozlišující mezi bojovníky a civilním obyvatelstvem, kritizuje aktivista.

Rusko koncem července oznámilo, že spolu se syrskou vládou otevře tři humanitární koridory z severního města Aleppa, aby z této obležené oblasti mohli utéct civilisté, připomíná zástupce Human Right Watch. Doplňuje, že Moskva však následně ukázala jen minimální ochotu pomoci civilistům, kteří v důsledku této operace opustili své domovy.  

"Rusko možná začíná hrát zodpovědnější roli ve spolupráci s dalšími ohledně příměří (v Sýrii), coby prvního kroku, který má konflikt ukončit," přemítá Frelick. V zápětí ale poukazuje, že Kreml zatím neukázal prakticky žádnou vůli přispět snaze OSN pomoci syrským uprchlíkům, ačkoliv státy celého světa debatují o nutnosti většího rozdělení odpovědnosti v současné globální uprchlické krizi.

Mizivé příspěvky

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN Rusko přispělo, resp. slíbilo přispět tento rok do fondů na řešení syrské krize částkou 6,8 milionu dolarů (necelých 165 milionů korun, pozn. redaktora), pokračuje aktivista. Kritizuje, že se jedná o 0,1% dosud vybrané sumy a 0,09% částky, kterou OSN letos požaduje, přičemž takto nízký příspěvek odráží situaci z minulých let - od roku 2012 Moskva věnovala od fondů OSN pro Sýrii každoročně v průměru jen 0,4% celkově vybraných prostředků.   

Frelick odkazuje na analýzu "férového sdílení" prostředků na pomoc Sýrii za poslední roky, kterou vydala charitativní organizace Oxfam International. Vysvětluje, že podle této kalkulace založené mimo jiné na hrubém národním důchodu by Rusko mělo do humanitárních fondů přispět zhruba 717 miliony dolarů, avšak reálná suma doposud odvedená Moskvou dosahuje pouze 1% jejího spravedlivého příspěvku.  

"Od roku 2011 Rusko nevydalo žádný příslib přijetí syrských běženců a ruští představitelé tvrdí, že otázka přijímání syrských uprchlíků do Ruska je irelevantní," uvádí představitel známé lidskoprávní organizace. Dodává, že Oxfam International vypočítal, že férový počet běženců, který by Rusko s ohledem na velikost své ekonomiky mělo do konce roku 2016 přijmout, činí 33.536, avšak země vykázala pouze pochybnou ochotu nabídnout legální pobyt Syřanům v rámci univerzitních stipendií pro tři stovky studentů.

"Ruští představitelé odmítají jakoukoliv odpovědnost činit více v pomoci uprchlíkům s tvrzením, že Rusko odvádí svou část jednoduše tím, že pomáhá syrské vládě bojovat s teroristickými skupinami," uvádí Frelick. Poukazuje, že podobnou výmluvu dříve slyšel i od Spojených států.

To podle aktivistova názoru neomlouvá. Frelick konstatuje, že Rusko rozhodně není samo, kdo nese zodpovědnost za příliv syrských běženců, ale nemůže odmítat nasadit svou váhu a dostupné prostředky na pomoc lidem, jejichž životy hrozivě narušil konflikt, v němž se samo silně angažuje.        

V pondělí začínající summit tak nabízí Rusku vhodnou příležitost vystoupit a učinit závazek v rámci globální zodpovědnosti při rozdělení uprchlíků, uzavírá svůj komentář zástupce Human Richts Watch.