Tvrdé varování Evropě. Vlivný deník naznačil, co chystá Trump

Evropa již varování dostala

Krom toho trápí Evropu obavy, jak lze pracovat na společné věci s prezidentem, jehož pojetí "západních hodnot" se velmi liší od jeho předchůdců i samotných Evropanů, připomíná prestižní deník. Trumpova slova o NATO tak označuje za nešťastné a nemoudré, přičemž ujišťující poselství nového amerického ministra obrany Jima Mattise prezentované minulý týden v Bruselu je vyvažují jen částečně.   

Evropa však podobné varování již obdržela, poukazuje Washington Post. Připomíná, že v roce 2011 za prezidenta Obamy tehdejší americký ministr obranu Robert Gates spojencům v Bruselu sdělil, že neschopnost části zemí NATO držet se vojenských výdajů může mít dopady na přístup USA vůči nim, a vést až k opuštění jejich spojeneckých závazků.  

"Pokud nebudou současné trendy poklesu evropské obranyschopnosti zastaveny a zvráceny, budoucí američtí političtí vůdci...nemusejí považovat americké investice do NATO rentabilní," cituje úvodník Gatesova někdejší slova. Dodává, že navzdory tomu do dnešního dne jen dvě velké země Severoatlantické aliance vyjma Spojených států vynakládají na obrany alespoň 2% svého HDP, jak předpokládají alianční pravidla.

Mezi hlavní hříšníky přitom patří i nejbohatší a nejvlivnější evropská země, Německo, které investuje do obrany zhruba jen 1,2% HDP, což je v procentuálním poměru méně než u Portugalska, pokračuje americký deník. Doplňuje, že ze 100 miliard dolarů, které jsou nutné, aby Evropa a Kanada splnily své každoroční obranné závazky, by podle bývalého představitele NATO Fabrice Pothiera mohlo od Německa přijít hned 30 miliard.    

Trump může blufovat

"Abychom byli spravedliví, dvouprocentní hranice je poměrně arbitrární - může zahrnovat věci, které neovlivňují stávající schopnosti, například vojenské výsluhy," vysvětluje Washington Post. Podotýká, že Berlín navíc v posledních letech výdaje navyšuje, navzdory svému hlásanému pacifismu a fiskální disciplíně a nutnosti nestrašit své sousedy, kteří mají na paměti, jak to dopadlo, když sjednocené Německo naposledy posilovalo svou vojenskou sílu.

Na základě výše uvedeného, pokud ministr Mattis minulý týden nabádal evropské spojence, aby činili více, pouze jim sděloval, že musí jednat ve svém vlastním zájmu, soudí prestižní deník.

Podle washingtonského serveru existují jen dvě možnosti: Zaprvé, ujišťování Trumpovy administrativy o podpoře NATO, které Mattis zopakoval, je neupřímné a v takovém případě bude Evropa v brzké budoucnosti potřebovat více vlastní vojenské síly proti Rusku a dalším hrozbám. Zadruhé, transatlantické vazby jsou a zůstanou pevné a Trump se jednoduše snaží dojednat lepší dohodu, a tím zvýšit legitimitu aliance u stále skeptičtějšího amerického voličstva.   

"Každopádně, pro Evropu by bylo moudré zajistit zrychlení investic do svých dlouho zanedbávaných kapacit," míní Washington Post. Za dobré znamení považuje příslib německé ministryně obrany Ursuly von der Leyenové navýšit výdaje v reakci na Mattisův apel. Spojené státy mají pravdu, připomíná úvodník prohlášení ministryně s tím, že Leyenová však měla na mysli zemi, nikoliv jejího lídra.