Rusko je v kleštích. Diplomat mluví o jaderných plánech Trumpa

Alarmující signály

Takovou překážku podle Frolova mnoho lidí neočekávalo, navíc každé uvolnění mezi Moskvou a Washingtonem začalo jednáním o redukci jaderných zbraní, atomových testů a protiraketové obraně. "Kontrola závodu v jaderném zbrojení byla jádrem bilaterálních vztahů," připomíná expert. Dodává, že nad rámec toho si obě země neměly příliš co říct a platí to i nyní.

Pro Rusko je zachování masivního smluvního rámce a intenzivní jednání s USA o strategické stabilitě také otázkou statutu země, vysvětluje odborník. Poukazuje, že jde o jedinou oblast, v níž si jsou Rusko a Spojené státy rovné a Moskva si může nárokovat jinak přecházené velmocenské postavení.   

Putin v telefonickém rozhovoru s Trumpem navrhl jednání o pětiletém prodloužení smlouvy New START s platností do roku 2021, kterou v roce 2010 podepsali prezidenti Obama a Medveděv, uvádí bývalý diplomat. Podotýká, že ačkoliv se nemělo jednat o nějaký oříšek, Trump Putina šokoval, když překvapivě označil smlouvy za nevýhodnou pro USA na úkor Ruska.  

Americký prezident v otázce jaderných zbraní vysílá do Moskvy alarmující signály, míní Frolov. Připomíná, že po vítězství v listopadových volbách Trump na Twitteru vyzval USA k rozšiřování jaderných kapacit, "dokud svět nepřijde ohledně atomovek k rozumu", přičemž v rozhovoru pro televizi MSNBC vládce Bílého domu dokonce připustil možnost nových závodů ve zbrojení a varoval, že Amerika v nich porazí každého.   

Moskva se původně snažila taková prohlášení zlehčovat, když Kreml uznával, že USA mají právo modernizovat svůj jaderný arzenál, pokud se budou držet smluvních limitů a nebudou usilovat o jednostrannou výhodu, uvádí expert. Konstatuje, že americká jaderná triáda neprošla modernizací od počátku 80. let a pro Rusko není novinkou, že v roce 2010 republikáni protlačili Kongresem program za bilion dolarů, jehož cílem je nahradit většinu současných strategických zbraní.

"Vypovězení New START by však změnilo situaci," soudí Frolov. Vysvětluje, že smlouva zavazuje obě země do února 2018 redukovat své arzenály na 700 rozmístěných strategických zbraní s maximálně 1550 hlavicemi a pokud budou limity do roku 2021 skutečně dodržovány, tato situace bude skutečně paritní, bez výhod pro jakoukoliv stranu. Expert proto pokládá otázku, proč si Trump myslí, že jde z pohledu USA o špatnou dohodu. Odpovídá, že prezident možná takto ventiluje obavy v republikánských kruzích, že Rusko nyní přesahuje stanovený limit o 246 rozmístěných hlavic.

"Podvedené" Rusko  

Situace ve skutečnosti koření z překrývání se zaváděných a dosluhujících zbraní, přičemž Rusko do února 2018 vyřadí ze služby mezikontinentální staré rakety SS-18 a ponorky Delta-III, konstatuje ex-diplomat. Deklaruje, že poslední zářijové vzájemné sčítání odhalilo, že Rusko má o 173 nosičů méně než USA, což dává Spojeným státům výhodu, jelikož hlavice lze vytáhnout ze skladů, zatímco teprve nosiče jim poskytují skutečný strategický význam, protože jejich počet nelze rychle navýšit.

Pokud Trump ze smlouvy New START vycouvá, americká výhoda bude nadále růst, čímž Rusko přinutí k závodům ve zbrojení, aby obnovilo paritu, varuje odborník. Míní, že Moskva se ocitla v kleštích, jelikož nechce, aby jednáním s Trumpem dominovala kontrola jaderných zbraní. "Považuje to za klíčovou chybu restartu Obama-Medveděv, kdy Rusko bylo 'podvedeno' zárukami v otázkách důležitých pro USA, zatímco priority Moskvy - rozšiřování NATO a ruské 'právo' na postsovětskou sféru vlivu - byly ignorovány," píše Frolov. Dodává, že Rusko nyní hodlá sjednat nápravu tím, že vše spojí do velkého vyjednávání s Trumpem a ruské zájmy na Ukrajině a evropská bezpečnost vytlačí jaderné otázky.   

V dnešním Rusku je navíc jen malá chuť k další jaderné redukci, jelikož Moskva považuje velký atomový arzenál za nepostradatelný pro svou bezpečnost, a tudíž věří, že zajít pod hranici 1550 rozmístěných strategických hlavic, jak v roce 2013 navrhl Obama, je příliš riskantní, připomíná někdejší diplomat.

Rusko ve skutečnosti může za tímto účelem porušovat smlouvu o jaderných raketách středního doletu, rozmisťovat ze země odpalované střely s plochou dráhou letu, a tím zdůrazňovat svůj malý zájem na omezování strategických zbraní a naopak své zaměření na jiné rivaly než USA, například na Čínu, podotýká Frolov. Vysvětluje, že takové střely ostatně nelze použít k jadernému útoku, který by již nezvládly provést existující ruské arzenály odpalované ze vzduchu či z moře.

Moskva se tedy může pokoušet mírnit unilateralistickou Trumpovu administrativu právně závaznými dohodami o kontrole zbrojení, ale to by vyžadovalo další omezování strategických i taktických zbraní, nastiňuje odborník. "Rusko není touto myšlenko zděšeno, ale mělo by se skutečně rozhodnout, zda uvolnění protiruských sankcí výměnou za drastickou jadernou redukci - což Trump dříve navrhoval - představuje pro Kreml přijatelnou dohodu," uzavírá expert.