Moskva - Ruská metropole chce strhnout dosluhující bytové domy z éry sovětského vůdce Nikity Chruščova. O domov tak přijde 1,6 milionu lidí, tedy asi 13 procent obyvatel Moskvy.
Podle plánu strhnou v Moskvě přibližně 25 milionů metrů čtverečních obytné plochy. Město na realizaci projektu vyčlenilo 300 milionů rublů (přes 130 milionů korun), nová výstavba má přijít až na 2,4 bilionu rublů.
Svůj záměr strhnout chruščovky oznámil starosta Moskvy Sergej Sobjanin ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na konci února. Podle názorů některých vládních představitelů Sobjanin, který chce zanechat "velkou stopu" v historii Moskvy.
V důsledku stržení chruščovek přijde o bydlení přes půldruhého milionu obyvatel Moskvy. Ty plánuje moskevská radnice přesídlit do nově postavených domů. Podle zdroje z radnice bude pro přesídlení potřeba více než 30 milionu metrů čtverečních nové obytné plochy. Město musí navíc postavit novou infrastrukturu.
Přesné informace o domech, které budou strženy, zatím nejsou. Projekt se ale údajně týká přibližně osmi tisíc domů postavených mezi lety 1950 a 1970. Stržené ale mohou být i dalších domy, které se nachází ve vybrané oblasti. Podmínkou pro zbourání je podle radnice souhlas obyvatelů domu. Vybraný dům strhnou pouze v případě, že drtivá většina jeho obyvatel bude se stržením souhlasit.
Související
Zelenskyj se jménem Ukrajiny hrdě přihlásil k nočnímu útoku na Moskvu
Ukrajinci v noci útočili na Moskvu. Zemřeli nejméně tři lidé
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák