Ruský jaderný arzenál: USA se bojí velkých změn. Chystá Moskva překvapení?

Moskva – V posledních měsících vyvolala v Pentagonu paniku zpráva, podle které Kreml údajně snižuje počet svých nukleárních zbraní. Zatímco Mezinárodní smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje některé signatáře k tomu, aby se postupně zbavovali svých taktických raket, takové radikální snížení v krátkém čase nikdo od Ruska nečekal.

Co přesně má Rusko v plánu?  Důvodem paniky je i fakt, že zprávu nelze ověřit, ale jisté je, že k nějakým změnám v ruském arzenálu dochází. Problémem je, že žádný ze státu nechce dobrovolně prozradit počet svých jaderných hlavic, přesná čísla tak neexistují. U Moskvy se předpokládá kolem 7300 raket, o tři stovky méně pak mají Spojené státy.

Počet dnešních hlavic je jen zlomkem toho, kolik měly státy během studené války. Sklady tehdy mohly přetékat až desítkami tisíc kusů nebezpečných zbraní. I přes vysoký počet raket je však zásadnější otázkou, kolik z nich je nasazeno do potenciálního boje, tedy jaké hlavice jsou aktivní a jaké jen leží v regálech nepovšimnuti. Odborníci na jadernou bezpečnost se domnívají, že Moskva má nainstalované na lodích, letounech nebo ponorkách kolem skoro 1800 hlavic, což je zhruba o 150 méně než USA.

Je však méně pravděpodobné, že by tyto stroje momentálně kroužily s jaderným nákladem po světě, zatím nic na světě nenasvědčuje tomu, že by se Rusko nechalo v blízké době zatáhnout do jaderné války. V dobách mírů se proto zbraně pohybují buď na ruském území, nebo v jeho nejbližším okolí.

Přestože Smlouva o nešíření jaderných zbraní zavazuje státy k jadernému odzbrojení, nikdo k tomu nedošlo bez předchozí domluvy s dalšími státy, které disponují podobným arzenálem. Američtí odborníci se proto domnívají, že pokud by Rusko počet svých hlavic skutečně snížilo, nedochází k tomu na základě snah o světový mír, ale protože jsou připraveni část svých taktických zbraní nahradit něčím jiným.

Mnozí mají za to, že kvůli negativnímu vnímání světa, se Rusko nechce spoléhat jen na možnost jaderných hlavic. Zatímco mezikontinentální rakety pořád platí za jedny z nejnebezpečnějších a nejničivějších zbraní na světě, jejích přímé nasazení by vyvolalo obrovské protesty po celém světě. Rusové tak nejspíše testují přesnost svých jiných konvenčních zbraní, jejichž užití není v rozporu se žádnou mezinárodní smlouvou.

Hans Kristensen, který řídí organizaci na informování ohledně jaderných projektů po celém světě, se domnívá, že Moskva svou jadernou politiku kopíruje po vzoru Washingtonu. USA už dlouhá léta hledá způsob, jak vylepšit svůj arzenál bez vývoje další nukleární technologie, a přesně to samé teď Kreml dělá. O nukleárním zbrojení tak státy nerozhodují jen v souvislosti na svoje možnosti, ale snaží se tak především dohnat svého největšího rivala.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Kreml rázně odmítl evropská ultimáta. Varoval před zahájením masivních úderů

Kreml v oficiálním prohlášení uvedl, že Rusko zůstává otevřené dialogu s Evropou, ale v žádném případě nepřijme jakákoliv ultimáta. Toto vyjádření přichází v době, kdy Moskva pohrozila další eskalací konfliktu v reakci na dosud největší ukrajinský vzdušný útok na ruské hlavní město. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti varoval před zahájením masivních koordinovaných úderů, které budou prováděny na pravidelné bázi.

Více souvisejících

Rusko USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Macinka

Babiš povede českou delegaci na summitu NATO, tvrdí Macinka

Českou delegaci na červencovém summitu NATO, jejímž složením se musí zabývat i Ústavní soud, povede premiér Andrej Babiš (ANO). Tvrdí to ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který tak zjevně nesouhlasí s pohledem prezidenta Petra Pavla. 

včera

ANO by suverénně vyhrálo sněmovní volby. Motoristé nadále balancují na hraně

Sněmovní volby by i v červnu s velkým přehledem vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy