Na Ukrajině roste nenávist vůči Rusku. Diplomat identifikoval překvapivého viníka

NÁZOR - Ruská politika vůči Ukrajině je často hádankou, konstatuje bývalý americký diplomat Steven Pifer. Někdejší velvyslanec USA na Ukrajině, který nyní působí v think tanku Brooking Institution v komentáři pro server Moscow Times mimo jiné vzpomíná na svou návštěvu Moskvy před devíti lety, kdy se zeptal svého ruského kolegy, zda někdo v Kremlu skutečně rozumí Ukrajině.

Putin uspěl tam, kde nacionalisté selhali

"Jedna osoba ano, ale nikdo jí nevěnuje pozornost," cituje Pifer odpověď vysokého ruského diplomata. Dodává, že toto může vysvětlit, proč politika Vladimira Putina vůči Ukrajině tak selhává.

Neobratnost Putinova přístupu k Ukrajině je podle někdejšího velvyslance patrná již roky. V dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti například ruský prezident sdělil aliančním představitelům, že Ukrajina není skutečnou zemí, připomíná Pifer. Pokládá otázku, jakou reakci na tuto poznámku, která samozřejmě pronikla na veřejnost, mohl Putin od Ukrajinců očekávat.  

Putin naposledy navštívil Kyjev v roce 2013, aby připomněl 1025. výročí přijetí křesťanství Kyjevskou Rusí a při té příležitosti přednesl řeč, v níž tvrdil, že Ukrajinci a Rusové jsou stejný národ, poukazuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato slova si mnoho Ukrajinců vyložilo špatně, jako popření své kultury, historie, svého jazyka a samotné identity.

"Když jsem sloužil na americké ambasádě v Kyjevě na konci 90. let, počet Ukrajinců zastávajících protiruské postoje tvořil v populaci menšinu.  Většina měla pozitivní názor na Rusko nebo (s ním) jednoduše chtěla vycházet," pokračuje Pifer. Dodává, že to dnes již neplatí a Putinovi se podařilo uspět tam, kde ukrajinští nacionalisté po staletí selhávali - vytvořil silný pocit národní identity a naplnil ho hlubokým protiruským sedimentem, což není po anexi Krymu a 10 tisících mrtvých na Donbasu těžké pochopit. 

Ukazují to i průzkumy veřejného mínění, podotýká ex-velvyslanec. Odkazuje na výzkum z dubna 2017, v němž 57% respondentů vyjádřilo chladný či velmi chladný postoj vůči Rusku, zatímco 17% přiznalo vřelý nebo velmi vřelý postoj k východnímu sousedovi. Nepřátelství vůči Moskvě se projevuje v mnoha směrech, například v tom, že mnoho Ukrajinců nyní používá raději ukrajinštinu než ruštinu, konstatuje Pifer. Přidává vtip šířící se nyní v Kyjevě,  který odkazuje na tvrzení Moskvy, že disponuje právem chránit etnické Rusy a ruskojazyčné obyvatelstvo bez ohledu na formální občanství: "Teď se bojím mluvit rusky, protože by mě Putin mohl chtít chránit."

Generace nenávidějící Rusko  

Jelikož protiruské nálady posilují, vláda v Kyjevě má stále menší prostor pro manévrování, tvrdí vysloužilý diplomat. Připomíná, že v létě 2014 ukrajinský prezident Porošenko naznačoval připravenost zdržet se veškerých tlaků na další sbližování s NATO v rámci snahy o tlumení konfliktu s Moskvou, ale nyní již členství v Severoatlantické alianci prezentuje jako pevný cíl, byť se může zdát v krátkodobém termínu jako nereálný.

Putinův konflikt s Ukrajinou také posiluje protiruské nálady v ukrajinském parlamentu, kde je dnes obsazeno jen 423 ze 450 křesel, přičemž zbylá čekají na volbu poslanců z Krymu a východního Donbasu, tedy území nelegálně zabraných Ruskem či okupovaných ruskými a proruskými ozbrojenci, poukazuje Pifer. Doplňuje, že právě v těchto oblastech tradičně převažovaly strany sympatizující s Moskvou a Opoziční blok - nástupce Strany regionů Viktora Janukovyče - by byl v Radě výrazně více zastoupen, pokud by proběhly volby uvedených 27 mandátů.  

"Předpokládá se, že většina zemí touží po stabilních, přátelských a pozitivních vztazích se svými sousedy. Bude trvat roky, ne-li desetiletí, obnovit pozitivní vnímání Ruska mezi Ukrajinci a usmiřující proces nemůže začít, dokud Moskva výrazně nezmění svůj přístup," deklaruje bývalý diplomat. Zdůrazňuje, že uplynulé tři roky posílily ukrajinské odhodlání zpevnit vazby na Západ a evropské instituce, jako jsou EU a NATO, přičemž Ukrajinci stále méně chtějí mít co do činění s Ruskem, byť jde o geografický fakt, který nelze opomenout.

Situace podle Pifera jen stěží prospívá ruským zájmům a je načase, aby Putin a Kreml požadovali lepší rady, jak jednat se svým jihozápadním sousedem. Návrh ruského prezidenta na nasazení mírových sborů může být dle jistých náznaků začátkem ruského hledání cesty z donbaské bažiny, míní ex-velvyslanec. Dodává, že pokud tomu tak je, Putin by měl jednat rychle, protože jeho současný přístup buduje generaci Ukrajinců, která bude Rusko nenávidět.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Ukrajina

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu. 

před 2 hodinami

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla

Je rozhodnuto. Knihovna Václava Havla se definitivně nedohodla s bývalou první dámou Dagmar Havlovou, takže bude pokračovat pod novým jménem. Chce však zachovat co nejvíce projektů a pokračovat ve vzdělávacích, badatelských a osvětových aktivitách. Informovala o tom na webu. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

před 7 hodinami

Ministerstvo zdravotnictví

Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.

před 8 hodinami

Ministerstvo zemědělství

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

před 9 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz

Koupací sezóna pokračuje za příznivých podmínek a většina sledovaných přírodních koupacích lokalit v České republice vykazuje vyhovující kvalitu vody ke koupání. Přírodní koupací vody nadále představují oblíbené místo letní rekreace a v uplynulém týdnu se na jejich zvýšené návštěvnosti podílelo také velmi teplé počasí s teplotami často přesahujícími 30 °C.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Letní počasí

Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko

Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

včera

včera

Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně

Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy