NÁZOR - Ruská politika vůči Ukrajině je často hádankou, konstatuje bývalý americký diplomat Steven Pifer. Někdejší velvyslanec USA na Ukrajině, který nyní působí v think tanku Brooking Institution v komentáři pro server Moscow Times mimo jiné vzpomíná na svou návštěvu Moskvy před devíti lety, kdy se zeptal svého ruského kolegy, zda někdo v Kremlu skutečně rozumí Ukrajině.
Putin uspěl tam, kde nacionalisté selhali
"Jedna osoba ano, ale nikdo jí nevěnuje pozornost," cituje Pifer odpověď vysokého ruského diplomata. Dodává, že toto může vysvětlit, proč politika Vladimira Putina vůči Ukrajině tak selhává.
Neobratnost Putinova přístupu k Ukrajině je podle někdejšího velvyslance patrná již roky. V dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti například ruský prezident sdělil aliančním představitelům, že Ukrajina není skutečnou zemí, připomíná Pifer. Pokládá otázku, jakou reakci na tuto poznámku, která samozřejmě pronikla na veřejnost, mohl Putin od Ukrajinců očekávat.
Putin naposledy navštívil Kyjev v roce 2013, aby připomněl 1025. výročí přijetí křesťanství Kyjevskou Rusí a při té příležitosti přednesl řeč, v níž tvrdil, že Ukrajinci a Rusové jsou stejný národ, poukazuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato slova si mnoho Ukrajinců vyložilo špatně, jako popření své kultury, historie, svého jazyka a samotné identity.
"Když jsem sloužil na americké ambasádě v Kyjevě na konci 90. let, počet Ukrajinců zastávajících protiruské postoje tvořil v populaci menšinu. Většina měla pozitivní názor na Rusko nebo (s ním) jednoduše chtěla vycházet," pokračuje Pifer. Dodává, že to dnes již neplatí a Putinovi se podařilo uspět tam, kde ukrajinští nacionalisté po staletí selhávali - vytvořil silný pocit národní identity a naplnil ho hlubokým protiruským sedimentem, což není po anexi Krymu a 10 tisících mrtvých na Donbasu těžké pochopit.
Ukazují to i průzkumy veřejného mínění, podotýká ex-velvyslanec. Odkazuje na výzkum z dubna 2017, v němž 57% respondentů vyjádřilo chladný či velmi chladný postoj vůči Rusku, zatímco 17% přiznalo vřelý nebo velmi vřelý postoj k východnímu sousedovi. Nepřátelství vůči Moskvě se projevuje v mnoha směrech, například v tom, že mnoho Ukrajinců nyní používá raději ukrajinštinu než ruštinu, konstatuje Pifer. Přidává vtip šířící se nyní v Kyjevě, který odkazuje na tvrzení Moskvy, že disponuje právem chránit etnické Rusy a ruskojazyčné obyvatelstvo bez ohledu na formální občanství: "Teď se bojím mluvit rusky, protože by mě Putin mohl chtít chránit."
Generace nenávidějící Rusko
Jelikož protiruské nálady posilují, vláda v Kyjevě má stále menší prostor pro manévrování, tvrdí vysloužilý diplomat. Připomíná, že v létě 2014 ukrajinský prezident Porošenko naznačoval připravenost zdržet se veškerých tlaků na další sbližování s NATO v rámci snahy o tlumení konfliktu s Moskvou, ale nyní již členství v Severoatlantické alianci prezentuje jako pevný cíl, byť se může zdát v krátkodobém termínu jako nereálný.
Putinův konflikt s Ukrajinou také posiluje protiruské nálady v ukrajinském parlamentu, kde je dnes obsazeno jen 423 ze 450 křesel, přičemž zbylá čekají na volbu poslanců z Krymu a východního Donbasu, tedy území nelegálně zabraných Ruskem či okupovaných ruskými a proruskými ozbrojenci, poukazuje Pifer. Doplňuje, že právě v těchto oblastech tradičně převažovaly strany sympatizující s Moskvou a Opoziční blok - nástupce Strany regionů Viktora Janukovyče - by byl v Radě výrazně více zastoupen, pokud by proběhly volby uvedených 27 mandátů.
"Předpokládá se, že většina zemí touží po stabilních, přátelských a pozitivních vztazích se svými sousedy. Bude trvat roky, ne-li desetiletí, obnovit pozitivní vnímání Ruska mezi Ukrajinci a usmiřující proces nemůže začít, dokud Moskva výrazně nezmění svůj přístup," deklaruje bývalý diplomat. Zdůrazňuje, že uplynulé tři roky posílily ukrajinské odhodlání zpevnit vazby na Západ a evropské instituce, jako jsou EU a NATO, přičemž Ukrajinci stále méně chtějí mít co do činění s Ruskem, byť jde o geografický fakt, který nelze opomenout.
Situace podle Pifera jen stěží prospívá ruským zájmům a je načase, aby Putin a Kreml požadovali lepší rady, jak jednat se svým jihozápadním sousedem. Návrh ruského prezidenta na nasazení mírových sborů může být dle jistých náznaků začátkem ruského hledání cesty z donbaské bažiny, míní ex-velvyslanec. Dodává, že pokud tomu tak je, Putin by měl jednat rychle, protože jeho současný přístup buduje generaci Ukrajinců, která bude Rusko nenávidět.
Související
Ukrajinské sankce opět zafungovaly. Dvě ruské rafinérie schytaly úder
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
před 1 hodinou
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
před 2 hodinami
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
před 3 hodinami
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
před 5 hodinami
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
před 6 hodinami
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
před 7 hodinami
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
před 8 hodinami
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
před 9 hodinami
Kde se v Česku vykoupat? Dejte si pozor. Na několika místech platí zákaz
před 10 hodinami
Tropické počasí je zpět. Pondělí bude ještě teplejší, potvrzuje výstraha
před 11 hodinami
Padl středoevropský teplotní rekord. Má ho Slovensko
před 12 hodinami
Policie vyšetřuje útok v Tanvaldu jako dvojnásobný pokus o vraždu
před 12 hodinami
Záhada muže z Krkonoš objasněna. Policisté už vědí, co je zač
před 13 hodinami
Hormuz se neotevře okamžitě, varuje Írán navzdory pokroku v jednáních
včera
Důchodci a valorizační oznámení. Úřad připomněl svůj aktuální postup
včera
Česká diplomacie přesouvá své síly. Jeden konzulát zanikne, jiný vznikne
včera
Trump těžce nese výsledky průzkumů. Realita je prý jiná
včera
Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování
včera
Doživotí. Němci odsoudili Afghánce, který loni vraždil v Mnichově
včera
Ebolu v Kongu se nedaří zastavit. Šéf WHO se o tom přesvědčil osobně
Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus zavítal do africké Demokratické republiky Kongo, kde řádí epidemie smrtelně nebezpečné eboly. Podle Ghebreyesuse se nemoc šíří rychleji, než se zdravotníkům daří zintenzivňovat boj s chorobou.
Zdroj: Lucie Podzimková