Na Ukrajině roste nenávist vůči Rusku. Diplomat identifikoval překvapivého viníka

NÁZOR - Ruská politika vůči Ukrajině je často hádankou, konstatuje bývalý americký diplomat Steven Pifer. Někdejší velvyslanec USA na Ukrajině, který nyní působí v think tanku Brooking Institution v komentáři pro server Moscow Times mimo jiné vzpomíná na svou návštěvu Moskvy před devíti lety, kdy se zeptal svého ruského kolegy, zda někdo v Kremlu skutečně rozumí Ukrajině.

Putin uspěl tam, kde nacionalisté selhali

"Jedna osoba ano, ale nikdo jí nevěnuje pozornost," cituje Pifer odpověď vysokého ruského diplomata. Dodává, že toto může vysvětlit, proč politika Vladimira Putina vůči Ukrajině tak selhává.

Neobratnost Putinova přístupu k Ukrajině je podle někdejšího velvyslance patrná již roky. V dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti například ruský prezident sdělil aliančním představitelům, že Ukrajina není skutečnou zemí, připomíná Pifer. Pokládá otázku, jakou reakci na tuto poznámku, která samozřejmě pronikla na veřejnost, mohl Putin od Ukrajinců očekávat.  

Putin naposledy navštívil Kyjev v roce 2013, aby připomněl 1025. výročí přijetí křesťanství Kyjevskou Rusí a při té příležitosti přednesl řeč, v níž tvrdil, že Ukrajinci a Rusové jsou stejný národ, poukazuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato slova si mnoho Ukrajinců vyložilo špatně, jako popření své kultury, historie, svého jazyka a samotné identity.

"Když jsem sloužil na americké ambasádě v Kyjevě na konci 90. let, počet Ukrajinců zastávajících protiruské postoje tvořil v populaci menšinu.  Většina měla pozitivní názor na Rusko nebo (s ním) jednoduše chtěla vycházet," pokračuje Pifer. Dodává, že to dnes již neplatí a Putinovi se podařilo uspět tam, kde ukrajinští nacionalisté po staletí selhávali - vytvořil silný pocit národní identity a naplnil ho hlubokým protiruským sedimentem, což není po anexi Krymu a 10 tisících mrtvých na Donbasu těžké pochopit. 

Ukazují to i průzkumy veřejného mínění, podotýká ex-velvyslanec. Odkazuje na výzkum z dubna 2017, v němž 57% respondentů vyjádřilo chladný či velmi chladný postoj vůči Rusku, zatímco 17% přiznalo vřelý nebo velmi vřelý postoj k východnímu sousedovi. Nepřátelství vůči Moskvě se projevuje v mnoha směrech, například v tom, že mnoho Ukrajinců nyní používá raději ukrajinštinu než ruštinu, konstatuje Pifer. Přidává vtip šířící se nyní v Kyjevě,  který odkazuje na tvrzení Moskvy, že disponuje právem chránit etnické Rusy a ruskojazyčné obyvatelstvo bez ohledu na formální občanství: "Teď se bojím mluvit rusky, protože by mě Putin mohl chtít chránit."

Generace nenávidějící Rusko  

Jelikož protiruské nálady posilují, vláda v Kyjevě má stále menší prostor pro manévrování, tvrdí vysloužilý diplomat. Připomíná, že v létě 2014 ukrajinský prezident Porošenko naznačoval připravenost zdržet se veškerých tlaků na další sbližování s NATO v rámci snahy o tlumení konfliktu s Moskvou, ale nyní již členství v Severoatlantické alianci prezentuje jako pevný cíl, byť se může zdát v krátkodobém termínu jako nereálný.

Putinův konflikt s Ukrajinou také posiluje protiruské nálady v ukrajinském parlamentu, kde je dnes obsazeno jen 423 ze 450 křesel, přičemž zbylá čekají na volbu poslanců z Krymu a východního Donbasu, tedy území nelegálně zabraných Ruskem či okupovaných ruskými a proruskými ozbrojenci, poukazuje Pifer. Doplňuje, že právě v těchto oblastech tradičně převažovaly strany sympatizující s Moskvou a Opoziční blok - nástupce Strany regionů Viktora Janukovyče - by byl v Radě výrazně více zastoupen, pokud by proběhly volby uvedených 27 mandátů.  

"Předpokládá se, že většina zemí touží po stabilních, přátelských a pozitivních vztazích se svými sousedy. Bude trvat roky, ne-li desetiletí, obnovit pozitivní vnímání Ruska mezi Ukrajinci a usmiřující proces nemůže začít, dokud Moskva výrazně nezmění svůj přístup," deklaruje bývalý diplomat. Zdůrazňuje, že uplynulé tři roky posílily ukrajinské odhodlání zpevnit vazby na Západ a evropské instituce, jako jsou EU a NATO, přičemž Ukrajinci stále méně chtějí mít co do činění s Ruskem, byť jde o geografický fakt, který nelze opomenout.

Situace podle Pifera jen stěží prospívá ruským zájmům a je načase, aby Putin a Kreml požadovali lepší rady, jak jednat se svým jihozápadním sousedem. Návrh ruského prezidenta na nasazení mírových sborů může být dle jistých náznaků začátkem ruského hledání cesty z donbaské bažiny, míní ex-velvyslanec. Dodává, že pokud tomu tak je, Putin by měl jednat rychle, protože jeho současný přístup buduje generaci Ukrajinců, která bude Rusko nenávidět.

Související

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

Více souvisejících

Rusko ,  Vladimír Putin ,  Ukrajina

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole

Policie v neděli zadržela muže podezřelého ze sobotního pokusu o vraždu u rybníka v Plzni, kde došlo k pobodání běžkyně. Kriminalisté na případu spolupracovali s veřejností, pro zločince si došla zásahová jednotka. Vyšetřování pokračuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy