Na Ukrajině roste nenávist vůči Rusku. Diplomat identifikoval překvapivého viníka

NÁZOR - Ruská politika vůči Ukrajině je často hádankou, konstatuje bývalý americký diplomat Steven Pifer. Někdejší velvyslanec USA na Ukrajině, který nyní působí v think tanku Brooking Institution v komentáři pro server Moscow Times mimo jiné vzpomíná na svou návštěvu Moskvy před devíti lety, kdy se zeptal svého ruského kolegy, zda někdo v Kremlu skutečně rozumí Ukrajině.

Putin uspěl tam, kde nacionalisté selhali

"Jedna osoba ano, ale nikdo jí nevěnuje pozornost," cituje Pifer odpověď vysokého ruského diplomata. Dodává, že toto může vysvětlit, proč politika Vladimira Putina vůči Ukrajině tak selhává.

Neobratnost Putinova přístupu k Ukrajině je podle někdejšího velvyslance patrná již roky. V dubnu 2008 na summitu NATO v Bukurešti například ruský prezident sdělil aliančním představitelům, že Ukrajina není skutečnou zemí, připomíná Pifer. Pokládá otázku, jakou reakci na tuto poznámku, která samozřejmě pronikla na veřejnost, mohl Putin od Ukrajinců očekávat.  

Putin naposledy navštívil Kyjev v roce 2013, aby připomněl 1025. výročí přijetí křesťanství Kyjevskou Rusí a při té příležitosti přednesl řeč, v níž tvrdil, že Ukrajinci a Rusové jsou stejný národ, poukazuje bývalý diplomat. Vysvětluje, že tato slova si mnoho Ukrajinců vyložilo špatně, jako popření své kultury, historie, svého jazyka a samotné identity.

"Když jsem sloužil na americké ambasádě v Kyjevě na konci 90. let, počet Ukrajinců zastávajících protiruské postoje tvořil v populaci menšinu.  Většina měla pozitivní názor na Rusko nebo (s ním) jednoduše chtěla vycházet," pokračuje Pifer. Dodává, že to dnes již neplatí a Putinovi se podařilo uspět tam, kde ukrajinští nacionalisté po staletí selhávali - vytvořil silný pocit národní identity a naplnil ho hlubokým protiruským sedimentem, což není po anexi Krymu a 10 tisících mrtvých na Donbasu těžké pochopit. 

Ukazují to i průzkumy veřejného mínění, podotýká ex-velvyslanec. Odkazuje na výzkum z dubna 2017, v němž 57% respondentů vyjádřilo chladný či velmi chladný postoj vůči Rusku, zatímco 17% přiznalo vřelý nebo velmi vřelý postoj k východnímu sousedovi. Nepřátelství vůči Moskvě se projevuje v mnoha směrech, například v tom, že mnoho Ukrajinců nyní používá raději ukrajinštinu než ruštinu, konstatuje Pifer. Přidává vtip šířící se nyní v Kyjevě,  který odkazuje na tvrzení Moskvy, že disponuje právem chránit etnické Rusy a ruskojazyčné obyvatelstvo bez ohledu na formální občanství: "Teď se bojím mluvit rusky, protože by mě Putin mohl chtít chránit."

Generace nenávidějící Rusko  

Jelikož protiruské nálady posilují, vláda v Kyjevě má stále menší prostor pro manévrování, tvrdí vysloužilý diplomat. Připomíná, že v létě 2014 ukrajinský prezident Porošenko naznačoval připravenost zdržet se veškerých tlaků na další sbližování s NATO v rámci snahy o tlumení konfliktu s Moskvou, ale nyní již členství v Severoatlantické alianci prezentuje jako pevný cíl, byť se může zdát v krátkodobém termínu jako nereálný.

Putinův konflikt s Ukrajinou také posiluje protiruské nálady v ukrajinském parlamentu, kde je dnes obsazeno jen 423 ze 450 křesel, přičemž zbylá čekají na volbu poslanců z Krymu a východního Donbasu, tedy území nelegálně zabraných Ruskem či okupovaných ruskými a proruskými ozbrojenci, poukazuje Pifer. Doplňuje, že právě v těchto oblastech tradičně převažovaly strany sympatizující s Moskvou a Opoziční blok - nástupce Strany regionů Viktora Janukovyče - by byl v Radě výrazně více zastoupen, pokud by proběhly volby uvedených 27 mandátů.  

"Předpokládá se, že většina zemí touží po stabilních, přátelských a pozitivních vztazích se svými sousedy. Bude trvat roky, ne-li desetiletí, obnovit pozitivní vnímání Ruska mezi Ukrajinci a usmiřující proces nemůže začít, dokud Moskva výrazně nezmění svůj přístup," deklaruje bývalý diplomat. Zdůrazňuje, že uplynulé tři roky posílily ukrajinské odhodlání zpevnit vazby na Západ a evropské instituce, jako jsou EU a NATO, přičemž Ukrajinci stále méně chtějí mít co do činění s Ruskem, byť jde o geografický fakt, který nelze opomenout.

Situace podle Pifera jen stěží prospívá ruským zájmům a je načase, aby Putin a Kreml požadovali lepší rady, jak jednat se svým jihozápadním sousedem. Návrh ruského prezidenta na nasazení mírových sborů může být dle jistých náznaků začátkem ruského hledání cesty z donbaské bažiny, míní ex-velvyslanec. Dodává, že pokud tomu tak je, Putin by měl jednat rychle, protože jeho současný přístup buduje generaci Ukrajinců, která bude Rusko nenávidět.

Související

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 
Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin Ukrajina

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

před 26 minutami

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

před 1 hodinou

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

před 1 hodinou

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

před 2 hodinami

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

před 3 hodinami

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

před 4 hodinami

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

před 5 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno před 6 hodinami

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

před 6 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

před 8 hodinami

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

před 8 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

před 9 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

před 10 hodinami

Prodejnu obchodního řetězce Lidl v Kladně zachvátil v noci rozsáhlý požár

V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů

Prodejnu obchodního řetězce Lidl zachvátil krátce po půlnoci rozsáhlý požár. Již po příjezdu první jednotky požární ochrany na místo plameny šlehaly ze střešní konstrukce objektu. Velitel zásahu kvůli rozsahu oheň zpočátku klasifikoval druhým a následně třetím stupněm požárního poplachu.

před 11 hodinami

včera

včera

Ilustrační foto

Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy

Válečný konflikt v Íránu přinesl domácnostem výrazné zvýšení životních nákladů v podobě dražších pohonných hmot a rostoucích úrokových sazeb u hypoték. Dlouhotrvající dopady přetrvávají výrazně déle, než původně státy předpokládaly. Přestože případné příměří může některé z těchto výkyvů zmírnit, samotná struktura globální ekonomiky prošla trvalými změnami. Významné proměny zasáhly především logistické trasy, chování velkých spotřebitelů i rozložení těžebních kapacit po celém světě. 

včera

Pedro Sánchez

Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní

Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.

včera

Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září

Nově zveřejněné videozáznamy a soudní dokumenty z rozsáhlého právního sporu rodin obětí teroristických útoků odhalují úzké vazby údajného saúdskoarabského agenta Omara al-Bayoumiho na radikální extremisty. Záznamy získané stanicí BBC zásadním způsobem rozporují jeho dlouholetá tvrzení, že nebyl špiónem ani náboženským radikálem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy