EXKLUZIVNÍ rozhovor s aktivistkou, která napadla Zemana: Volte ho, pokud chcete smrt a válku

ROZHOVOR - Přijela do Prahy, napadla při protestní akci prezidenta Miloše Zemana, vyfasovala od soudu podmínku a vrátila se zpět na Ukrajinu. Tak by se ve zkratce daly popsat poslední dny ukrajinské aktivistky Angeliny Diašové ze skupiny Femen. Proč přijela do Prahy a zaútočila na Zemana? Proč by lidé podle jejího názoru neměli Zemana volit? A jak vidí budoucnost? Nejen to prozradila v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Přijela jste do Prahy a svlečená do půl těla jste vyděsila prezidenta Miloše Zemana. Jaký byl hlavní úmysl vaší akce?

Chtěla jsem upozornit na nebezpečí pro druhé kolo prezidentských voleb. Pokud si totiž lidé zvolí Zemana, zvolí zároveň válku, krveprolití, jelikož český prezident je blízkým přítelem Vladimira Putina, který anektoval Krym a vede proti Ukrajině otevřenou válku. Na těle jsem měla napsáno „Zeman – Putin‘s slut“ (Zeman – Putinova děv*ka – pozn. red.). Musela jsem na to upozornit, jelikož i my jsme na Ukrajině dříve měli podobného člověka – tím byl Viktor Janukovyč. Ten přinesl do naší země válku a stejně jako váš prezident měl velmi blízký vztah k Putinovi.

Myslíte si, že jste tou akcí dosáhla svého záměru?

Doufám, že ano, ale není to jen na mně. Jsou to lidé, občané České republiky, kteří musejí vylézt ze svých úkrytů a podívat se objektivně na realitu. Neměli by ignorovat to, že někdo přijel do České republiky s tak závažným vzkazem na těle. Měli by se zamyslet nad tím, proč jsem takovou akci uspořádala.

Uvědomila jste si, že by se vaše akce mohla způsobit opačnou reakci, než jste očekávala?

Slyšela jsem o tom, že mnoho Čechů vnímá moji akci jinak, než bylo mým úmyslem. Snaží se různě překrucovat fakta. Každopádně teď záleží na vás, jak vám je drahá svoboda a mír v budoucnosti. Pokud si zvolíte Zemana, musíte počítat s tím, že jednoho dne k vám Putin přijde a bez varování vám vezme třeba Karlovy Vary. Stejným způsobem, jako nám vzal Krym. Putin je vrah, je symbolem zla – to si lidé musejí uvědomit.

Byl tento útok pouze předmětem kritiky Miloše Zemana, nebo jste byla nějak osobně zainteresovaná ve volbě prezidenta ČR? Máte svého favorita?

Ne, nechtěla jsem podpořit nějakého konkrétního kandidáta. Šlo mi jen o to upozornit a varovat Čechy před politikou Miloše Zemana, jelikož jim hrozí nebezpečí, před kterým není radno zavírat oči. Oni ještě mají příležitost k tomu správnému rozhodnutí.

Přijela jste do České republiky jen kvůli této akci, nebo jste tu byla déle?

Ne, přijela jsem jen kvůli této akci.

Vy jste členkou aktivistické skupiny Femen. Co tento spolek dělá? Jaké je jeho poslání?

Femen je ženská skupina, která má svůj původ na Ukrajině, ale rozšířila se a dnes působí na celém světě. Dnes jde o globální hnutí, které v první řadě bojuje proti patriarchátu.

Co myslíte tím patriarchátem?

Představte si třeba takového tříhlavého draka. Jednou z těch hlav je politika, druhou je „sextrémismus“ a třetí je náboženství. Na tomto patriarchátu je postaven svět a my se snažíme o změnu. Proti němu se snažíme bojovat. Chceme svět bez diktátorů, bez náboženství. Svobodu a mír.

Daří se vám upozorňovat na problémy, které podle vašeho názoru sužují svět?

Myslím si, že ano. Jsem přesvědčena, že náš boj s patriarchátem je docela dost efektivní. Rozhodně naše práce přináší své ovoce. Třeba si někdo řekne, že nejsme příliš vidět, ale věřte mi, že tak to není. Kdo by se třeba zajímal o to, co všechno děláme, může se podívat na naše internetové stránky. Provádíme celou řadu akcí a podle mého názoru se nám celkem daří.

Je předmětem vašich politických protestů jen Putin, nebo „útočíte“ i na někoho jiného? Zaregistroval jsem například váš podobný protest při setkání prezidentů Ukrajiny a Běloruska...

Jak jsem již zmínila, bojujeme proti patriarchátu jako takovému. Je to diktátorský systém, kterého je Putin součástí, ale jsou tam samozřejmě i jiní politici. Bylo by směšné si myslet, že děláme podobné akce jen proti ruskému prezidentovi. Protesty se mohou týkat různých politiků z různých zemí, hranice států pro nás nejsou důležité.

Co si myslíte, že má Vladimir Putin za lubem? Jaké úmysly má s Evropou?

Vladimir Putin je nenasytný politik. Jemu nestačí, že vládne, co se týče rozlohy, největší zemi na světě. On chce víc. To je důvod, proč anektoval Krym. To je důvod, proč následně napadl východní Ukrajinu. Pochybuji o tom, že se teď zastaví. Dobytá území mu stačit nebudou, je možné, že napadne další země. Vlastně ani Krym nebyl jeho prvním soustem. Tuhle válku začal už mnohem dřív, a to před 10 lety, kdy napadl Gruzii.

Myslíte si, že je to právě český prezident Zeman, který je nejsilnějším partnerem Putina v Evropě?

Miloš Zeman je jediným evropským prezidentem, který otevřeně podporuje Rusko i po tom, co Moskva anektovala Krym, takže z tohoto pohledu ano.

Proč Rusko potřebuje Zemana?

Všichni víme o mezinárodních sankcích, které byly na Rusko uvaleny. To mu svázalo jak ruce, tak nohy. Zeman aktivně a pravidelně sankce proti Rusku kritizuje. Pokud by se, nedej bože, jeho přání naplnilo, tak si raději ani nechci představovat, co by se s Evropou stalo. Zrušení sankcí by totiž Putina zcela osvobodilo a on by se mohl plnohodnotně věnovat svým vojenským záležitostem.

Proč podle vás Zeman Putinovi podlehl?

Víte, nejspíš v tom budou hrát roli nějaké jeho zájmy a případný prospěch. Jsem si jistá tím, proč Rusko využívá Zemana. Do hlavy českému prezidentovi však nevidím.

Jak jste reagovala na Zemanova slova o tom, že by se Ukrajina měla vzdát Krymu a požadovat za něj finanční kompenzaci? A jak na ně zareagovala ukrajinská společnost?

Samozřejmě, že Zemanova slova o tom, že by měla Ukrajina žádat kompenzaci například v podobě ropy nebo plynu, Ukrajinu hodně pobouřila. Tato slova nejsou normální od někoho, kdo je prezidentem evropského státu. Co na to mohu říct? Snad jen, že bych Zemanovi navrhla, aby dal Rusku svoje Karlovy Vary výměnou za nějakou kompenzaci v podobě ropy nebo plynu.

Myslíte si, že má Ukrajina šanci na znovuobnovení suverenity? Navrátí se jí okupovaná teritoria?

V historii si naše země prošla tím, že se ji všichni snažili trhat na kousíčky. Já ale pořád doufám, že spravedlnost nakonec, i přes to, co všechno se stalo, zvítězí a svoji zemi získáme zpátky. Jakým způsobem bychom ji měli získat – to vám teď nemohu říci. Nejdůležitější ze všeho v tuto chvíli je, aby skončila válka. Jenže tu začal Putin, takže to bude složité.

Jak se změnila Ukrajina po revoluci, která v zemi proběhla před čtyřmi lety a která stála místo tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče? Zlepšila se zdejší situace?

Do té doby, dokud neskončí válka, nejspíš žádnou velkou změnu nepocítíme. Jak se něco může změnit k lepšímu, když denně umírají na východě země desítky lidí? Kvůli válce zatím nemůžeme mluvit o nějakém zlepšení. Ekonomika je v bídném stavu, morálka obyvatelstva je na bodu mrazu. Musíme si počkat na to, až válka skončí. Poté, co se tak stane, si myslím, že se situace zlepší.

Související

Více souvisejících

Anželina Diašová (ukrajinská aktivistka) napadení Miloše Zemana polonahou aktivistkou (12. 1. 2018) Ukrajina Rusko volby prezidentské volby 2018 FEMEN

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy