EXKLUZIVNÍ rozhovor s aktivistkou, která napadla Zemana: Volte ho, pokud chcete smrt a válku

ROZHOVOR - Přijela do Prahy, napadla při protestní akci prezidenta Miloše Zemana, vyfasovala od soudu podmínku a vrátila se zpět na Ukrajinu. Tak by se ve zkratce daly popsat poslední dny ukrajinské aktivistky Angeliny Diašové ze skupiny Femen. Proč přijela do Prahy a zaútočila na Zemana? Proč by lidé podle jejího názoru neměli Zemana volit? A jak vidí budoucnost? Nejen to prozradila v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Přijela jste do Prahy a svlečená do půl těla jste vyděsila prezidenta Miloše Zemana. Jaký byl hlavní úmysl vaší akce?

Chtěla jsem upozornit na nebezpečí pro druhé kolo prezidentských voleb. Pokud si totiž lidé zvolí Zemana, zvolí zároveň válku, krveprolití, jelikož český prezident je blízkým přítelem Vladimira Putina, který anektoval Krym a vede proti Ukrajině otevřenou válku. Na těle jsem měla napsáno „Zeman – Putin‘s slut“ (Zeman – Putinova děv*ka – pozn. red.). Musela jsem na to upozornit, jelikož i my jsme na Ukrajině dříve měli podobného člověka – tím byl Viktor Janukovyč. Ten přinesl do naší země válku a stejně jako váš prezident měl velmi blízký vztah k Putinovi.

Myslíte si, že jste tou akcí dosáhla svého záměru?

Doufám, že ano, ale není to jen na mně. Jsou to lidé, občané České republiky, kteří musejí vylézt ze svých úkrytů a podívat se objektivně na realitu. Neměli by ignorovat to, že někdo přijel do České republiky s tak závažným vzkazem na těle. Měli by se zamyslet nad tím, proč jsem takovou akci uspořádala.

Uvědomila jste si, že by se vaše akce mohla způsobit opačnou reakci, než jste očekávala?

Slyšela jsem o tom, že mnoho Čechů vnímá moji akci jinak, než bylo mým úmyslem. Snaží se různě překrucovat fakta. Každopádně teď záleží na vás, jak vám je drahá svoboda a mír v budoucnosti. Pokud si zvolíte Zemana, musíte počítat s tím, že jednoho dne k vám Putin přijde a bez varování vám vezme třeba Karlovy Vary. Stejným způsobem, jako nám vzal Krym. Putin je vrah, je symbolem zla – to si lidé musejí uvědomit.

Byl tento útok pouze předmětem kritiky Miloše Zemana, nebo jste byla nějak osobně zainteresovaná ve volbě prezidenta ČR? Máte svého favorita?

Ne, nechtěla jsem podpořit nějakého konkrétního kandidáta. Šlo mi jen o to upozornit a varovat Čechy před politikou Miloše Zemana, jelikož jim hrozí nebezpečí, před kterým není radno zavírat oči. Oni ještě mají příležitost k tomu správnému rozhodnutí.

Přijela jste do České republiky jen kvůli této akci, nebo jste tu byla déle?

Ne, přijela jsem jen kvůli této akci.

Vy jste členkou aktivistické skupiny Femen. Co tento spolek dělá? Jaké je jeho poslání?

Femen je ženská skupina, která má svůj původ na Ukrajině, ale rozšířila se a dnes působí na celém světě. Dnes jde o globální hnutí, které v první řadě bojuje proti patriarchátu.

Co myslíte tím patriarchátem?

Představte si třeba takového tříhlavého draka. Jednou z těch hlav je politika, druhou je „sextrémismus“ a třetí je náboženství. Na tomto patriarchátu je postaven svět a my se snažíme o změnu. Proti němu se snažíme bojovat. Chceme svět bez diktátorů, bez náboženství. Svobodu a mír.

Daří se vám upozorňovat na problémy, které podle vašeho názoru sužují svět?

Myslím si, že ano. Jsem přesvědčena, že náš boj s patriarchátem je docela dost efektivní. Rozhodně naše práce přináší své ovoce. Třeba si někdo řekne, že nejsme příliš vidět, ale věřte mi, že tak to není. Kdo by se třeba zajímal o to, co všechno děláme, může se podívat na naše internetové stránky. Provádíme celou řadu akcí a podle mého názoru se nám celkem daří.

Je předmětem vašich politických protestů jen Putin, nebo „útočíte“ i na někoho jiného? Zaregistroval jsem například váš podobný protest při setkání prezidentů Ukrajiny a Běloruska...

Jak jsem již zmínila, bojujeme proti patriarchátu jako takovému. Je to diktátorský systém, kterého je Putin součástí, ale jsou tam samozřejmě i jiní politici. Bylo by směšné si myslet, že děláme podobné akce jen proti ruskému prezidentovi. Protesty se mohou týkat různých politiků z různých zemí, hranice států pro nás nejsou důležité.

Co si myslíte, že má Vladimir Putin za lubem? Jaké úmysly má s Evropou?

Vladimir Putin je nenasytný politik. Jemu nestačí, že vládne, co se týče rozlohy, největší zemi na světě. On chce víc. To je důvod, proč anektoval Krym. To je důvod, proč následně napadl východní Ukrajinu. Pochybuji o tom, že se teď zastaví. Dobytá území mu stačit nebudou, je možné, že napadne další země. Vlastně ani Krym nebyl jeho prvním soustem. Tuhle válku začal už mnohem dřív, a to před 10 lety, kdy napadl Gruzii.

Myslíte si, že je to právě český prezident Zeman, který je nejsilnějším partnerem Putina v Evropě?

Miloš Zeman je jediným evropským prezidentem, který otevřeně podporuje Rusko i po tom, co Moskva anektovala Krym, takže z tohoto pohledu ano.

Proč Rusko potřebuje Zemana?

Všichni víme o mezinárodních sankcích, které byly na Rusko uvaleny. To mu svázalo jak ruce, tak nohy. Zeman aktivně a pravidelně sankce proti Rusku kritizuje. Pokud by se, nedej bože, jeho přání naplnilo, tak si raději ani nechci představovat, co by se s Evropou stalo. Zrušení sankcí by totiž Putina zcela osvobodilo a on by se mohl plnohodnotně věnovat svým vojenským záležitostem.

Proč podle vás Zeman Putinovi podlehl?

Víte, nejspíš v tom budou hrát roli nějaké jeho zájmy a případný prospěch. Jsem si jistá tím, proč Rusko využívá Zemana. Do hlavy českému prezidentovi však nevidím.

Jak jste reagovala na Zemanova slova o tom, že by se Ukrajina měla vzdát Krymu a požadovat za něj finanční kompenzaci? A jak na ně zareagovala ukrajinská společnost?

Samozřejmě, že Zemanova slova o tom, že by měla Ukrajina žádat kompenzaci například v podobě ropy nebo plynu, Ukrajinu hodně pobouřila. Tato slova nejsou normální od někoho, kdo je prezidentem evropského státu. Co na to mohu říct? Snad jen, že bych Zemanovi navrhla, aby dal Rusku svoje Karlovy Vary výměnou za nějakou kompenzaci v podobě ropy nebo plynu.

Myslíte si, že má Ukrajina šanci na znovuobnovení suverenity? Navrátí se jí okupovaná teritoria?

V historii si naše země prošla tím, že se ji všichni snažili trhat na kousíčky. Já ale pořád doufám, že spravedlnost nakonec, i přes to, co všechno se stalo, zvítězí a svoji zemi získáme zpátky. Jakým způsobem bychom ji měli získat – to vám teď nemohu říci. Nejdůležitější ze všeho v tuto chvíli je, aby skončila válka. Jenže tu začal Putin, takže to bude složité.

Jak se změnila Ukrajina po revoluci, která v zemi proběhla před čtyřmi lety a která stála místo tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče? Zlepšila se zdejší situace?

Do té doby, dokud neskončí válka, nejspíš žádnou velkou změnu nepocítíme. Jak se něco může změnit k lepšímu, když denně umírají na východě země desítky lidí? Kvůli válce zatím nemůžeme mluvit o nějakém zlepšení. Ekonomika je v bídném stavu, morálka obyvatelstva je na bodu mrazu. Musíme si počkat na to, až válka skončí. Poté, co se tak stane, si myslím, že se situace zlepší.

Související

Více souvisejících

Anželina Diašová (ukrajinská aktivistka) napadení Miloše Zemana polonahou aktivistkou (12. 1. 2018) Ukrajina Rusko volby prezidentské volby 2018 FEMEN

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy