Vztahy Ruska se Západem? Nátlak se letos nebezpečně vystupňuje

Západ vystupňuje tlak

Putinovo znovuzvolení podle mnohých pozorovatelů znamená, že v ruském zahraničněpolitickém kurzu dojde jen k malým změnám, připomínají Kortunov s Timofejevem. Poukazují však, že od konce studené války každé prezidentské volby v Rusku rozpoutaly přehodnocování přístupu k zahraničním otázkám, teoretické i praktické, a nadcházející hlasování zřejmě přinese podobné změny, jelikož před Ruskem leží mnoho výhybek, které mohou určit směr jeho zahraniční politiky.    

Prioritou jsou vztahy se Západem, přičemž USA a EU tento rok vystupňují tlak na Rusko skrze sankce, vojenské odstrašování a informační válku, očekávají analytici. Předvídají, že Rusko odpoví poklidně, ačkoliv poměr sil je výrazně vychýlen ve prospěch Západu.

"Obecně řečeno, cílem západních zemí je změnit ruský přístup k Ukrajině. Cíle Washingtonu se však zdají mnohem ambicióznější," pokračuje Timofejev a Kortunov. Domnívají se, že se vztahují mimo jiné i na ruské kybernetické aktivity, ruskou roli na Blízkém východě a ruský přístup k lidským právům či šíření jaderných zbraní.

Poslední americké sankce označují Rusko za klíčového protivníka, naznačují touhu destabilizovat ruský politický systém a fragmentovat jeho elity, přičemž tento pohled zřejmě sdílí většina americké elity, uvádějí analytici. Kladou si tedy otázku, jaká může být schůdná ruská strategie v těchto podmínkách.

První možností je pevný postoj a zaujetí tvrdší linie vůči Západu, naznačují Kortunov s Timofejevem. Dodávají, že Kreml chápe, že sankce si žádají svou cenu, k odstrašení jsou třeba finance a politická izolace vede k zaostalosti, ale nic z toho není pro Rusko z krátkodobého pohledu fatální - navíc ve skutečnosti západní tlak posiluje legitimitu ruského vedení, dává zemi důvod semknout se pod vlastním praporem a směřovat drahocenné zdroje k udržování domácích i světových pozic.      

"Ve skutečnosti by se toto mohlo stát po volbách principiální strategií (ruského) vedení, především pokud ruští vládci věří, že stávající liberální světový řád míří ke kolapsu díky vlastním vnitřním problémům," spekulují analytici. Pokládají nicméně otázku, co se stane, pokud Západ současnou politickou krizi přežije a začne vzkvétat a zda by Rusko nemělo mít záložní možnost, pokud by se udržování tvrdé linie ukázalo jako příliš nákladné.

Problémem je absence důvěry

Rusko má v praxi manévrovací prostor, může testovat oblasti snižování napětí se Západem a zároveň se vyhýbat nepřijatelným ústupkům, domnívají se Timofejev a Kortunov. Naznačují, že ruské vedení by mohlo vyzkoušet usmíření se Západem skrze zaujetí odlišných postojů k USA a EU.

Washington je odhodlán poškozovat Putinovo Rusko, jak jen může, deklarují analytici. Konstatují, že EU je pragmatičtější a její cíle sledují vyřešení konfliktu na východní Ukrajině a předvídatelnější, ne-li přátelské vztahy s Ruskem, tudíž by Moskva mohla podniknout kroky k nastolení míru na Donbasu, například prostřednictvím mise mírových sborů OSN.  

Klíčovým problém pro Moskvu zůstává ale důvěra a není jasné, zda by Brusel ruskou iniciativu podpořil a zda by takový krok nesabotoval Kyjev, případně ho nezablokoval Washington, soudí Kortunov s Timofejevem. Naznačují, že Západ by mohl chápat ruský pokus o kompromis jako signál slabosti a vystupňovat svůj tlak.  

"Absence důvěry - a strach ze zneužití - by mohly Rusko povzbudit k zaujetí tvrdé linie, i pokud by byla drahá," obávají se analytici. Domnívají se, že hodně bude záviset na Bruselu a jeho schopnosti vést autonomní a vyspělou diplomacii, což ale pochopitelně neznamená, že by se Moskva měla pokusit poštvat USA a EU proti sobě, jelikož to není jejím cílem.      

Americko-ruské vztahy jsou zřejmě odsouzeny k dalšímu zhoršování se, byť i v této "jaderné poušti" se objevují určité klíčky a dříve či později musí posedlost ruskými zásahy do amerických voleb polevit, myslí si Timofejev a Kortunov. Deklarují, že v mezinárodní politice totiž stále platí třetí Newtonův zákon, tedy že každá akce vyvolá dříve či později opačnou reakci.