Putinovy nepřekonatelné zbraně? Analytička otevřeně promluvila

NÁZOR - Velkolepý projev ruského prezidenta Vladimira Putina o "nepřekonatelných" raketách jeho země byl určena jedinému člověku, soudí bezpečnostní analytička Samantha Vinogradová, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě. V komentáři pro server CNN prezentovala názor, že adresátem Putinova projevu byl americký prezident Donald Trump.

Putin nepotřebuje rakety, již má navrch

Putin hovořil o nových raketách operujících v malých výškách s prakticky neomezeným doletem, které dokážou překonat protiraketovou obranu, připomíná odbornice. Dodává, že toto je podle ruského prezidenta "nová realita", avšak daná slova jí spíše evokují severokorejského diktátora Kim Čong-una a studenoválečné hrozby.

"Putinova rétorika 'moje rakety jsou větší než vaše' nebyla náhodná - Putin chtěl, aby ho Trump slyšel silně a jasně," pokračuje Vinogradová. Domnívá se, že jako bývalý sovětský tajný agent Putin ví, jak lze manipulovat s lidmi, a doufá, že posilováním Trumpovy nedůvěřivosti prezidenta znejistí a sníží pravděpodobnost, že podnikne akci, která by Rusko potrestala za jeho stávající útoky na USA.

Putinův projev neměl přesvědčit jediného Rusa, aby současnému prezidentovi odevzdal hlas, soudí expertka. Volby, které v Rusku proběhnou 17. března označuje za frašku, jelikož opozice byla zapuzena, média jsou cenzurována a systém je natolik zmanipulovaný, že Putinovo vítězství je naprosto garantované.

Ruský prezident také nepotřebuje žádné další rakety, již nyní může zaútočit kdekoliv na světě, Spojené státy nevyjímaje, skrze nástroje informační války a svou dominanci v kybernetickém prostoru, tvrdí analytička. Doplňuje, že i stávající jaderný arzenál Ruska, čítající dle odhadů na 7 tisíc jaderných hlavic, dokáže uštědřit nespočet ničivých úderů.

"Putin záměrně použil tento plamenný jazyk, aby přiměl Trumpa k odpovědi - napadněte Trumpovy vojenské možnosti či jeho mužnost a on možná hned odpoví na Twitteru," píše Vinogradová. Zmiňuje tweetovou přestřelku mezi Trumpem a Kimem, v níž padaly slova jako "mrňous a tlusťoch" či "senil", a konstatuje, že není jasné, jak může Trump nazvat Putina, pokud se mu konečně postaví, protože šéf Bílého domu nedopovídá vlídně nikomu, kdo zpochybní jeho vojenskou sílu.

Putin a Kim se podle odbornice zřejmě jen připravují vyjednávací pozice, oba obviňují USA z provokací, které je nutí vyvíjet další jaderné zbraně, byť tím porušují mezinárodní právo a smlouvy. "A Putinovy hrozby Floridě, sídle Trumpova víkendového Bílého domu, jsou obdobou předchozích Kimových hrozeb (ostrovu) Guam," uvádí analytička.

Reakce Bílého domu

Klíčová otázka zní, jak Trump odpoví, míní Vinogradová. Odkazuje na čtvrteční tiskovou konferenci v Bílém domě, kde z úst Trumpovy mluvčí zaznělo, že Putin potvrdil to, co americká vláda ví již dlouho, tedy že Rusko po desetiletí vyvíjí destabilizující zbraně a přímo porušuje své smluvní závazky, což dosud popíralo, přičemž prezident Trump prý chápe hrozbu, jíž Amerika a její spojenci v 21. století čelí, a je odhodlán ochránit vlast a zachovat mír prostřednictvím síly.

Trump ani jeho mluvčí se ovšem nikterak nedotkly dalšího způsobu, jakým se Putin snaží destabilizovat USA - volebního vměšování, uvádí expertka s tím, že rovněž chybí jakýkoliv náznak řešení či plánu, který by reagoval na hrozby zmíněné v Putinově projevu, připomíná odbornice. Domnívá se, že Trumpova případná odpověď by neměla být přes Twitter, ale prezident by měl raději začít uvalením dodatečných sankcí na Rusko za jeho prokázané akce proti americké demokracii. "Nebo by možná mohl zavést sankce, které senát schválil 98 ku 2 hlasům, jež míří na cizí země nebo společnosti, které obchodují s ruskými subjekty," navrhuje Vinogradová.

Podle Putina ony "nepřekonatelné střely" činí protivzdušnou obranu neúčinnou díky svému neomezenému dosahu a hypersonické rychlosti, poukazuje analytička. Soudí, že zřejmě jde o hyperbolu, avšak slova nelze brát na lehkou váhu, protože závody ve zbrojení - ať již praktické či verbální - mohou představovat závažnou hrozbu pro americkou bezpečnost, podobně jako za studené války.

Američtí zpravodajci a analytici zřejmě sledují ruský zbrojní program bedlivě, tudíž Bílý dům možná ruská tvrzení vyvrátí, pokud budou patřičné informace odtajněny, očekává odbornice. Tvrdí, že to by se mělo stát už jen z důvodu, aby se odhalila lživá Putinova rétorika, avšak může jít také o vhodnou záminku, aby Trump začal tvrději vymáhat svůj požadavek na dodatečných 75 miliard dolarů na obranné účely.

Související

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Rusko Jaderné zbraně Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy