NÁZOR - Velkolepý projev ruského prezidenta Vladimira Putina o "nepřekonatelných" raketách jeho země byl určena jedinému člověku, soudí bezpečnostní analytička Samantha Vinogradová, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě. V komentáři pro server CNN prezentovala názor, že adresátem Putinova projevu byl americký prezident Donald Trump.
Putin nepotřebuje rakety, již má navrch
Putin hovořil o nových raketách operujících v malých výškách s prakticky neomezeným doletem, které dokážou překonat protiraketovou obranu, připomíná odbornice. Dodává, že toto je podle ruského prezidenta "nová realita", avšak daná slova jí spíše evokují severokorejského diktátora Kim Čong-una a studenoválečné hrozby.
"Putinova rétorika 'moje rakety jsou větší než vaše' nebyla náhodná - Putin chtěl, aby ho Trump slyšel silně a jasně," pokračuje Vinogradová. Domnívá se, že jako bývalý sovětský tajný agent Putin ví, jak lze manipulovat s lidmi, a doufá, že posilováním Trumpovy nedůvěřivosti prezidenta znejistí a sníží pravděpodobnost, že podnikne akci, která by Rusko potrestala za jeho stávající útoky na USA.
Putinův projev neměl přesvědčit jediného Rusa, aby současnému prezidentovi odevzdal hlas, soudí expertka. Volby, které v Rusku proběhnou 17. března označuje za frašku, jelikož opozice byla zapuzena, média jsou cenzurována a systém je natolik zmanipulovaný, že Putinovo vítězství je naprosto garantované.
Ruský prezident také nepotřebuje žádné další rakety, již nyní může zaútočit kdekoliv na světě, Spojené státy nevyjímaje, skrze nástroje informační války a svou dominanci v kybernetickém prostoru, tvrdí analytička. Doplňuje, že i stávající jaderný arzenál Ruska, čítající dle odhadů na 7 tisíc jaderných hlavic, dokáže uštědřit nespočet ničivých úderů.
"Putin záměrně použil tento plamenný jazyk, aby přiměl Trumpa k odpovědi - napadněte Trumpovy vojenské možnosti či jeho mužnost a on možná hned odpoví na Twitteru," píše Vinogradová. Zmiňuje tweetovou přestřelku mezi Trumpem a Kimem, v níž padaly slova jako "mrňous a tlusťoch" či "senil", a konstatuje, že není jasné, jak může Trump nazvat Putina, pokud se mu konečně postaví, protože šéf Bílého domu nedopovídá vlídně nikomu, kdo zpochybní jeho vojenskou sílu.
Putin a Kim se podle odbornice zřejmě jen připravují vyjednávací pozice, oba obviňují USA z provokací, které je nutí vyvíjet další jaderné zbraně, byť tím porušují mezinárodní právo a smlouvy. "A Putinovy hrozby Floridě, sídle Trumpova víkendového Bílého domu, jsou obdobou předchozích Kimových hrozeb (ostrovu) Guam," uvádí analytička.
Reakce Bílého domu
Klíčová otázka zní, jak Trump odpoví, míní Vinogradová. Odkazuje na čtvrteční tiskovou konferenci v Bílém domě, kde z úst Trumpovy mluvčí zaznělo, že Putin potvrdil to, co americká vláda ví již dlouho, tedy že Rusko po desetiletí vyvíjí destabilizující zbraně a přímo porušuje své smluvní závazky, což dosud popíralo, přičemž prezident Trump prý chápe hrozbu, jíž Amerika a její spojenci v 21. století čelí, a je odhodlán ochránit vlast a zachovat mír prostřednictvím síly.
Trump ani jeho mluvčí se ovšem nikterak nedotkly dalšího způsobu, jakým se Putin snaží destabilizovat USA - volebního vměšování, uvádí expertka s tím, že rovněž chybí jakýkoliv náznak řešení či plánu, který by reagoval na hrozby zmíněné v Putinově projevu, připomíná odbornice. Domnívá se, že Trumpova případná odpověď by neměla být přes Twitter, ale prezident by měl raději začít uvalením dodatečných sankcí na Rusko za jeho prokázané akce proti americké demokracii. "Nebo by možná mohl zavést sankce, které senát schválil 98 ku 2 hlasům, jež míří na cizí země nebo společnosti, které obchodují s ruskými subjekty," navrhuje Vinogradová.
Podle Putina ony "nepřekonatelné střely" činí protivzdušnou obranu neúčinnou díky svému neomezenému dosahu a hypersonické rychlosti, poukazuje analytička. Soudí, že zřejmě jde o hyperbolu, avšak slova nelze brát na lehkou váhu, protože závody ve zbrojení - ať již praktické či verbální - mohou představovat závažnou hrozbu pro americkou bezpečnost, podobně jako za studené války.
Američtí zpravodajci a analytici zřejmě sledují ruský zbrojní program bedlivě, tudíž Bílý dům možná ruská tvrzení vyvrátí, pokud budou patřičné informace odtajněny, očekává odbornice. Tvrdí, že to by se mělo stát už jen z důvodu, aby se odhalila lživá Putinova rétorika, avšak může jít také o vhodnou záminku, aby Trump začal tvrději vymáhat svůj požadavek na dodatečných 75 miliard dolarů na obranné účely.
Související
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
USA (Spojené státy americké) , Rusko , Jaderné zbraně , Vladimír Putin , Donald Trump
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák