Putinovy nepřekonatelné zbraně? Analytička otevřeně promluvila

NÁZOR - Velkolepý projev ruského prezidenta Vladimira Putina o "nepřekonatelných" raketách jeho země byl určena jedinému člověku, soudí bezpečnostní analytička Samantha Vinogradová, která v letech 2009-2013 působila v americké Národní bezpečností radě. V komentáři pro server CNN prezentovala názor, že adresátem Putinova projevu byl americký prezident Donald Trump.

Putin nepotřebuje rakety, již má navrch

Putin hovořil o nových raketách operujících v malých výškách s prakticky neomezeným doletem, které dokážou překonat protiraketovou obranu, připomíná odbornice. Dodává, že toto je podle ruského prezidenta "nová realita", avšak daná slova jí spíše evokují severokorejského diktátora Kim Čong-una a studenoválečné hrozby.

"Putinova rétorika 'moje rakety jsou větší než vaše' nebyla náhodná - Putin chtěl, aby ho Trump slyšel silně a jasně," pokračuje Vinogradová. Domnívá se, že jako bývalý sovětský tajný agent Putin ví, jak lze manipulovat s lidmi, a doufá, že posilováním Trumpovy nedůvěřivosti prezidenta znejistí a sníží pravděpodobnost, že podnikne akci, která by Rusko potrestala za jeho stávající útoky na USA.

Putinův projev neměl přesvědčit jediného Rusa, aby současnému prezidentovi odevzdal hlas, soudí expertka. Volby, které v Rusku proběhnou 17. března označuje za frašku, jelikož opozice byla zapuzena, média jsou cenzurována a systém je natolik zmanipulovaný, že Putinovo vítězství je naprosto garantované.

Ruský prezident také nepotřebuje žádné další rakety, již nyní může zaútočit kdekoliv na světě, Spojené státy nevyjímaje, skrze nástroje informační války a svou dominanci v kybernetickém prostoru, tvrdí analytička. Doplňuje, že i stávající jaderný arzenál Ruska, čítající dle odhadů na 7 tisíc jaderných hlavic, dokáže uštědřit nespočet ničivých úderů.

"Putin záměrně použil tento plamenný jazyk, aby přiměl Trumpa k odpovědi - napadněte Trumpovy vojenské možnosti či jeho mužnost a on možná hned odpoví na Twitteru," píše Vinogradová. Zmiňuje tweetovou přestřelku mezi Trumpem a Kimem, v níž padaly slova jako "mrňous a tlusťoch" či "senil", a konstatuje, že není jasné, jak může Trump nazvat Putina, pokud se mu konečně postaví, protože šéf Bílého domu nedopovídá vlídně nikomu, kdo zpochybní jeho vojenskou sílu.

Putin a Kim se podle odbornice zřejmě jen připravují vyjednávací pozice, oba obviňují USA z provokací, které je nutí vyvíjet další jaderné zbraně, byť tím porušují mezinárodní právo a smlouvy. "A Putinovy hrozby Floridě, sídle Trumpova víkendového Bílého domu, jsou obdobou předchozích Kimových hrozeb (ostrovu) Guam," uvádí analytička.

Reakce Bílého domu

Klíčová otázka zní, jak Trump odpoví, míní Vinogradová. Odkazuje na čtvrteční tiskovou konferenci v Bílém domě, kde z úst Trumpovy mluvčí zaznělo, že Putin potvrdil to, co americká vláda ví již dlouho, tedy že Rusko po desetiletí vyvíjí destabilizující zbraně a přímo porušuje své smluvní závazky, což dosud popíralo, přičemž prezident Trump prý chápe hrozbu, jíž Amerika a její spojenci v 21. století čelí, a je odhodlán ochránit vlast a zachovat mír prostřednictvím síly.

Trump ani jeho mluvčí se ovšem nikterak nedotkly dalšího způsobu, jakým se Putin snaží destabilizovat USA - volebního vměšování, uvádí expertka s tím, že rovněž chybí jakýkoliv náznak řešení či plánu, který by reagoval na hrozby zmíněné v Putinově projevu, připomíná odbornice. Domnívá se, že Trumpova případná odpověď by neměla být přes Twitter, ale prezident by měl raději začít uvalením dodatečných sankcí na Rusko za jeho prokázané akce proti americké demokracii. "Nebo by možná mohl zavést sankce, které senát schválil 98 ku 2 hlasům, jež míří na cizí země nebo společnosti, které obchodují s ruskými subjekty," navrhuje Vinogradová.

Podle Putina ony "nepřekonatelné střely" činí protivzdušnou obranu neúčinnou díky svému neomezenému dosahu a hypersonické rychlosti, poukazuje analytička. Soudí, že zřejmě jde o hyperbolu, avšak slova nelze brát na lehkou váhu, protože závody ve zbrojení - ať již praktické či verbální - mohou představovat závažnou hrozbu pro americkou bezpečnost, podobně jako za studené války.

Američtí zpravodajci a analytici zřejmě sledují ruský zbrojní program bedlivě, tudíž Bílý dům možná ruská tvrzení vyvrátí, pokud budou patřičné informace odtajněny, očekává odbornice. Tvrdí, že to by se mělo stát už jen z důvodu, aby se odhalila lživá Putinova rétorika, avšak může jít také o vhodnou záminku, aby Trump začal tvrději vymáhat svůj požadavek na dodatečných 75 miliard dolarů na obranné účely.

Související

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.
Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Rusko ,  Jaderné zbraně ,  Vladimír Putin ,  Donald Trump

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy