NÁZOR - I poté, co britská premiérka Theresa Mayová ve středu vydala prohlášení k pokusu o vraždu někdejšího agenta sovětské rozvědky GRU Sergeje Skripala a jeho dcery, zůstává mnoho otázek nezodpovězených, zdůrazňuje ruský historik Pavel Aptekar. V komentáři pro server Moscow Times připomíná, že například není jasné, kdo dovezl jednotlivé složky nervového plynu do Británie a odkud je vzal, stejně jako to, kdo připravil a aktivoval rozprašovací zařízení.
Opakovaně zapírající provinilec
"Paradoxně, tyto detaily nejsou nyní tak důležité," píše Aptekar. Podotýká, že ačkoliv vyšetřování probíhá, Londýn a Washington vyjadřují své podezření vůči Rusku, což není s podivem.
Rusko zdědilo po Sovětském svazu pověst státu se zpravodajskými službami, které opakovaně umlčují zběhy a nepřátele státní moci a následně popírají podíl na těchto vraždách, konstatuje historik. Připomíná, že před pár lety například soud v Kataru zjistil, že GRU provedla atentát na čečenského separatistického vůdce Zelimchana Jandarbijeva během jeho pobytu v Dauhá v roce 2004.
Uvedený případ sám o sobě zpochybňuje tvrzení, že po smrti Stalina sovětské, potažmo ruské tajné služby přestaly zabíjet jedince považované za nepřátele státu, soudí odborník. Dodává, že pokus o zabití Skripala nese zřetelnou podobnost s otravou někdejšího příslušníka FSB Alexandra Litviněnka, k níž došlo v roce 2006 v Londýně.
"Moskva se znovu ocitla v pozici opakovaného provinilce, který popírá jakkoliv špatné jednání," píše Aptekar. Zdůrazňuje, že svět nyní považuje Rusko a jeho tajné služby za vinné, dokud se neprokáže jejich nevina a automaticky podezírá Kreml.
Kremelští poradci pochopitelně mohou vinit z incidentu "nepřátele" Ruska a tvrdit, že šlo o provokaci, ale to by znamenalo, že ruské tajné služby nedokázaly uchránit recept na svou smrtící látku, nebo jeden z jejich specialistů, který ho zná, nyní pracuje pro druhou stranu, vysvětluje historik. Míní, že jediným vysvětlením incidentu ze stany Ruska tak zůstává tvrzení, že jde o "smyšlenou" konspirační teorii o hanebných ruských agentech mstících se každému, kdo je považován za zrádce.
Problém pro obě strany
Moskva jako obvykle odmítá obvinění a popírá jakoukoliv roli při dodání komponentů jedu i samotném útoku, připomíná Aptekar. Odkazuje na slova mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové, podle níž jsou obvinění vznesená britskou premiérkou "cirkusovým představením" a "pohádkami", prohlášení mluvčí ruské Federální rady Valentiny Matvjenkové, že jde o "rusofobní výmysly", či stanovisko mluvčího Státní dumy Vjačeslava Volodina, který hovoří o pokusu ovlivnit ruské prezidentské volby.
Směs uvedené rétoriky a neochoty Moskvy reagovat na britský požadavek podat do 24 hodin vysvětlení zřejmě jen utvrdí podezření Londýna a Washingtonu, očekává expert. Dodává, že jedinou výjimkou v ruském zapírání bylo stanovisko generální prokuratury deklarující ochotu spolupracovat s britskými vyšetřovateli.
"Pokus sáhnout na život bývalého ruského zpravodajského agenta vytváří problémy pro Moskvu i Londýn," domnívá se historik. Vysvětluje, že případ podrývá pověst Británie coby státu schopného zajistit bezpečnost těch, kteří žijí na jeho území, a efektivně vyšetřit složitý zločin, přičemž důsledkem může být další zhoršení již tak chladných vztahů mezi Ruskem a Spojeným královstvím.
Británie odpověděla vyhoštěním 23 údajných ruských špionů ze země a zprávy v médiích naznačují, že Londýn může zavést zákon proti nelegálním finančním transakcím a zabavit majetek a prostředky ruských oligarchů v zemi, uvádí Aptekar. Podotýká, že Británie skutečně může přijmout vlastní verzi tzv. Magnitského zákona a objevuje se i volání po reakci NATO dle principu kolektivní bezpečnosti členských zemí.
Eskalace napětí potěší jestřáby na obou stranách, obává se odborník. Poukazuje, že jmenování ředitele CIA Mikea Pompea na místo odvolaného ministra zahraničí USA Rexe Tillersona může vyústit v přitvrzení americké zahraniční politiky, přičemž pokus o vraždu Skripala jen nahrává protiruským skupinám v Evropě i Spojených státech, jelikož přináší další důkaz že Moskva je "ztělesněním ďábla" a hrozbou pro svět.
Naopak, ruští stoupenci tvrdé linie mají další důvod k mobilizaci občanů proti obležení ruské pevnosti "nepřátelským Západem" a řečem o prospěšnosti "nacionalizace elit", vysvětluje expert. Doplňuje, že celá situace posiluje na obou stranách převládající uvažování "my versus oni", které samo o sobě překrucuje realitu.
Související
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Rusko , Sergej Skripal , Velká Británie , USA (Spojené státy americké) , špionáž
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
před 1 hodinou
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
před 3 hodinami
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
před 4 hodinami
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
před 5 hodinami
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
před 6 hodinami
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
před 7 hodinami
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
před 8 hodinami
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
před 9 hodinami
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
před 10 hodinami
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
před 10 hodinami
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
před 11 hodinami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 12 hodinami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 13 hodinami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 13 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 15 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub