Rusko je ztělesněním ďábla? Jestřábi na obou stranách jásají, varuje historik

NÁZOR - I poté, co britská premiérka Theresa Mayová ve středu vydala prohlášení k pokusu o vraždu někdejšího agenta sovětské rozvědky GRU Sergeje Skripala a jeho dcery, zůstává mnoho otázek nezodpovězených, zdůrazňuje ruský historik Pavel Aptekar. V komentáři pro server Moscow Times připomíná, že například není jasné, kdo dovezl jednotlivé složky nervového plynu do Británie a odkud je vzal, stejně jako to, kdo připravil a aktivoval rozprašovací zařízení.

Opakovaně zapírající provinilec

"Paradoxně, tyto detaily nejsou nyní tak důležité," píše Aptekar. Podotýká, že ačkoliv vyšetřování probíhá, Londýn a Washington vyjadřují své podezření vůči Rusku, což není s podivem.

Rusko zdědilo po Sovětském svazu pověst státu se zpravodajskými službami, které opakovaně umlčují zběhy a nepřátele státní moci a následně popírají podíl na těchto vraždách, konstatuje historik. Připomíná, že před pár lety například soud v Kataru zjistil, že GRU provedla atentát na čečenského separatistického vůdce Zelimchana Jandarbijeva během jeho pobytu v Dauhá v roce 2004.

Uvedený případ sám o sobě zpochybňuje tvrzení, že po smrti Stalina sovětské, potažmo ruské tajné služby přestaly zabíjet jedince považované za nepřátele státu, soudí odborník. Dodává, že pokus o zabití Skripala nese zřetelnou podobnost s otravou někdejšího příslušníka FSB Alexandra Litviněnka, k níž došlo v roce 2006 v Londýně.

"Moskva se znovu ocitla v pozici opakovaného provinilce, který popírá jakkoliv špatné jednání," píše Aptekar. Zdůrazňuje, že svět nyní považuje Rusko a jeho tajné služby za vinné, dokud se neprokáže jejich nevina a automaticky podezírá Kreml.

Kremelští poradci pochopitelně mohou vinit z incidentu "nepřátele" Ruska a tvrdit, že šlo o provokaci, ale to by znamenalo, že ruské tajné služby nedokázaly uchránit recept na svou smrtící látku, nebo jeden z jejich specialistů, který ho zná, nyní pracuje pro druhou stranu, vysvětluje historik. Míní, že jediným vysvětlením incidentu ze stany Ruska tak zůstává tvrzení, že jde o "smyšlenou" konspirační teorii o hanebných ruských agentech mstících se každému, kdo je považován za zrádce.

Problém pro obě strany

Moskva jako obvykle odmítá obvinění a popírá jakoukoliv roli při dodání komponentů jedu i samotném útoku, připomíná Aptekar. Odkazuje na slova mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marie Zacharovové, podle níž jsou obvinění vznesená britskou premiérkou "cirkusovým představením" a "pohádkami", prohlášení mluvčí ruské Federální rady Valentiny Matvjenkové, že jde o "rusofobní výmysly", či stanovisko mluvčího Státní dumy Vjačeslava Volodina, který hovoří o pokusu ovlivnit ruské prezidentské volby.   

Směs uvedené rétoriky a neochoty Moskvy reagovat na britský požadavek podat do 24 hodin vysvětlení zřejmě jen utvrdí podezření Londýna a Washingtonu, očekává expert. Dodává, že jedinou výjimkou v ruském zapírání bylo stanovisko generální prokuratury deklarující ochotu spolupracovat s britskými vyšetřovateli.

"Pokus sáhnout na život bývalého ruského zpravodajského agenta vytváří problémy pro Moskvu i Londýn," domnívá se historik. Vysvětluje, že případ podrývá pověst Británie coby státu schopného zajistit bezpečnost těch, kteří žijí na jeho území, a efektivně vyšetřit složitý zločin, přičemž důsledkem může být další zhoršení již tak chladných vztahů mezi Ruskem a Spojeným královstvím.

Británie odpověděla vyhoštěním 23 údajných ruských špionů ze země a zprávy v médiích naznačují, že Londýn může zavést zákon proti nelegálním finančním transakcím a zabavit majetek a prostředky ruských oligarchů v zemi, uvádí Aptekar. Podotýká, že Británie skutečně může přijmout vlastní verzi tzv. Magnitského zákona a objevuje se i volání po reakci NATO dle principu kolektivní bezpečnosti členských zemí.

Eskalace napětí potěší jestřáby na obou stranách, obává se odborník. Poukazuje, že jmenování ředitele CIA Mikea Pompea na místo odvolaného ministra zahraničí USA Rexe Tillersona může vyústit v přitvrzení americké zahraniční politiky, přičemž pokus o vraždu Skripala jen nahrává protiruským skupinám v Evropě i Spojených státech, jelikož přináší další důkaz že Moskva je "ztělesněním ďábla" a hrozbou pro svět.

Naopak, ruští stoupenci tvrdé linie mají další důvod k mobilizaci občanů proti obležení ruské pevnosti "nepřátelským Západem" a řečem o prospěšnosti "nacionalizace elit", vysvětluje expert. Doplňuje, že celá situace posiluje na obou stranách převládající uvažování "my versus oni", které samo o sobě překrucuje realitu.

Související

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

Více souvisejících

Rusko ,  Sergej Skripal ,  Velká Británie ,  USA (Spojené státy americké) ,  špionáž

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 5 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 6 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 7 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 8 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 9 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 10 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 10 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý

Babí léto víceméně skončí už dnes, ale i ve čtvrtek má být na řadě míst ještě dost teplo. Zejména v Čechách se očekává hodně oblačnosti, po delší době zaprší a také zesílí vítr. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy