Trumpova zrada, druhá Jalta? Profesor koriguje americká média

NÁZOR - Před jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem profesor Nikolas Gvosdev soudil, že pravděpodobným výsledkem nebude normalizace americko-ruských vztahů, jelikož ta nemůže nastat, dokud budou oba prezidenti zastávat své úřady. Nyní, po schůzce v Helsinkách, expert na mezinárodní vztahy, který přednáší na prestižní U.S. Naval War College, v komentáři pro server National Interest tvrdí, že nemá jediný důvod své závěry měnit.

Dramatický posun se nekoná

Smysluplnému posunu podle profesora brání sisyfovský balvan amerických prezidentských voleb z roku 2016. "Trump i Putin jsou uvězněni ve výkladu toho, co se stalo, či nestalo, což zabraňuje tomu, aby byl tento problém řešen a toto drží veškerý zbytek bilaterální agendy v zajetí," vysvětluje odborník. Nepovažuje za překvapivé, že téměř všechny reakce amerických politiků a médií na schůzku v Helsinkách se točí okolo pokračujícího ruského popírání zásahů do voleb a zjevné ochotě Trumpa akceptovat tyto proklamace.

Relativně smířlivá stanoviska o zintenzivněném dialogu v četných strategických problémech, kterým obě země čelí, nepředstavují podstatnou, obsažnou agendu pro americko-ruské vztahy a Trump nedisponuje dostatečným politickým kapitálem, aby dokázal realizovat nějaký dramatický posun, konstatuje Gvosdev. Dodává, že po Helsinkách by o tom Kreml neměl pochybovat.

"Pokud bychom však odsunuli stranou otázku zásahů do voleb, učinil Trump nějaké velké ústupky Rusku, alespoň takové, které by ospravedlnily obviňování z velezrady, která jsou předhazována?" ptá se expert. Předně zdůrazňuje, že USA nezměnily svůj postoj ke Krymu, který nadále považují za součást Ukrajiny a odmítají uznat legálnost jeho anexe Ruskou federací, stejně jako Washington v reakci na schůzku v Helsinkách nepřestal poskytovat Ukrajině zbraně ani cvičit její vojáky.

Podobně pochmurný byl výhled během posledního summitu NATO, avšak ve výsledku Spojené státy zůstávají odhodlány posilovat své vojenské pozice v Evropě a pokračovat v navyšování své vojenské přítomnosti v Polsku a Pobaltí s cílem přesvědčivě odradit Rusko od vměšování se do těchto zemí, poukazuje profesor. Konstatuje, že USA se z Evropy nestahují a Trump se rovněž nezúčastnil nějaké "druhé jaltské konference", která by uznala ruskou sféru vlivu ve východní Evropě.

Vztahy zůstanou u ledu

Na společné tiskové konferenci dal Trump jasně najevo, že očekává vstup amerických energetických producentů na evropský trh, kde se přímo utkají s těmi ruskými o zákazníky, připomíná Gvosdev.  Připouští, že háček tkví pochopitelně v detailech a klíčovou otázkou zůstává, zda americká vláda plánuje pobídky či dotace, kterými by překlenula rozdíl mezi cenou, za níž američtí producenti hodlají prodávat energii evropským zemím, a sumou, kterou jsou tyto státy ochotné zaplatit s ohledem na levnější ruskou alternativu.   

"Je zde ale také jasné prohlášení o záměru, kterým je taková politika americké vlády, že americké energetické firmy by měly hrát větší roli v naplňování evropských energetických požadavků," pokračuje expert. Vysvětluje, že tato konkurence má omezit jak ruský vliv, tak ruské příjmy.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve skutečnosti vydal prohlášení, že Rusko musí zůstat "ostražité", což naznačuje, že Moskva nemá iluze o tom, že se obecný kurz americké politiky nemění, bez ohledu na osobní chemii mezi Putinem a Trumpem, konstatuje Gvosdev.

Trump se vrací domů za ohromné kritiky, že Putinovi tvrdě nevytkl ruské snahy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, ale obnova a udržování rusko-amerického dialogu má podle profesora přesto smysl.   

Odborník si závěrem klade otázku, zda schůzka v Helsinkách poskytla dostatečnou vrcholnou záštitu, aby níže postavení představitelé Ruska a USA mohli vést dialog a diskuzi."Můj úvodní dojem je, že neposkytla - a že americko-ruské vztahy zůstanou v dohledné budoucnosti zmrzlé," odpovídá Gvosdev.   

Související

Michail Gorbačov a Ronald Reagan Komentář

Gorbačov a Reagan před 35 lety odepsali jaderné zbraně středního dosahu. Dialog a ústupky budou nezbytné i v budoucnu

Před pětatřiceti lety, 8. prosince 1987, podepsali vrcholní představitelé Spojených států a Sovětského svazu, prezident Ronald Reagan a generální tajemník Michail Gorbačov, smlouvu o likvidaci raket kratšího a středního doletu. Dokument otevřel cestu nejen k podstatnému omezení možnosti jaderného útoku v Evropě, ale také k ukončení studené války. Naopak, odstoupení od této smlouvy, k němuž se v roce 2019 uchýlila tehdejší administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, bylo zřetelným signálem, že vztahy mezi Washingtonem (potažmo celým Západem) a Moskvou výrazně ochlazují, byť málokdo čekal, že dosáhnou krize současných rozměrů.
Rakety Patriot, ilustrační fotografie.

Polsko přijme německé baterie raket Patriot, USA schválily prodej tanků

Polsko se připravuje na rozmístění německého systému protivzdušné obrany Patriot na svém území poté, co Berlín odmítl poslat tento systém na Ukrajinu, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na polského ministra obrany Mariusze Blaszczaka. Americké ministerstvo zahraničí mezitím schválilo případný dodatečný prodej 116 tanků Abrams, doprovodných vozidel a munice Polsku.

Více souvisejících

USA Rusko Donald Trump Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Nemocnice, ilustrační foto

V Anglii čeká na běžnou léčbu v nemocnici více než sedm milionů lidí

V Anglii čeká na běžnou léčbu v nemocnici více než sedm milionů lidí. S odvoláním na státní zdravotnický systém (NHS) v Anglii o tom dnes informovala agentura PA, podle níž jde o rekordní počet. Zhoršování kvality lékařské péče se v Británii odehrává také v souvislosti s brexitem, po němž v zemi ubyly tisíce lékařů.

před 23 minutami

Vláda Petra Fialy ve Sněmovně

Ve vládě není podle Fialy vůle k zásahům do změny DPH

Ve vládě není podle premiéra Petra Fialy (ODS) velká vůle k zásahům do daně z přidané hodnoty. Při návštěvě ministerstva zemědělství to uvedl k dotazu novinářů, zda vláda uvažuje o snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na potraviny. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) k tomu řekl, že u snižování daně na potraviny je riziko, že se nepromítne do poklesu cen. Potraviny v Česku v současnosti podléhají 15procentní DPH, pouze malá skupina produktů, jako je kojenecká výživa a některé mlýnské výrobky, se daní deseti procenty.

před 35 minutami

Aktualizováno před 52 minutami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky u 15 obcí. Putin ale počítá s dlouhou válkou

Ukrajinská armáda za uplynulých 24 hodin odrazila ruské útoky u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na "dlouhou imperialistickou válku". 

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Jižní Korea omladí populaci, zruší tradiční způsob počítání věku

Jižní Korea dnes schválila zákon, který od června 2023 ruší tradiční způsob počítání věku a zavádí standardizované počítání věku podle data narození běžné jinde ve světě. V zemi doposud podle jedné z tradičních metod platilo, že dětem je jeden rok už při narození a další rok se jim přičítal s každým dalším 1. lednem. Mnoho lidí tak v Jižní Koreji na oficiálních dokumentech omládne o rok a někteří dokonce o dva, informovala dnes agentura Reuters.

před 1 hodinou

Uprchlíci z Ukrajiny na pražském hlavním nádraží.

Sněmovna zřejmě schválí pravidla prodloužení ochrany uprchlíků z Ukrajiny

Navrhovaná pravidla prodloužení dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí o jeden rok do konce března 2024 Sněmovna zřejmě schválí. Zakotví je vládní novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes podpořil bezpečnostní výbor. Plénum by mělo schvalovat předlohu v úterý, a to zrychleně ve stavu legislativní nouze.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ilustrační foto

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí

Nezaměstnanost v Česku v listopadu stagnovala. Bez práce bylo 3,5 procenta lidí, stejně jako v říjnu a v září. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Úřad práce ČR. Nové místo si jeho prostřednictvím hledalo 257.187 lidí, o zhruba 1400 víc než v říjnu. Počet nabízených míst proti říjnu naopak mírně klesl. Podle analytiků bude volných pozic dál ubývat a nezaměstnanost se v příštích měsících mírně zvýší.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Ukrajinci mají ruské vojáky za zločince. Jsou to hrdinové, tvrdí Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes při udělování nejvyšších státních vyznamenání prohlásil, že hrdinou je každý ruský voják bojující na Ukrajině, uvedla agentura Interfax. Naopak ukrajinské úřady podezírají ruské vojáky ze spáchání válečných zločinů za války, která už trvá téměř deset měsíců, připomínají světové agentury.

před 1 hodinou

Patrik Nacher

Nacher připustil podporu ANO pro menšinovou pražskou radu

Hnutí ANO v Praze o koalici se Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) nejedná. Je ochotné podpořit menšinovou městskou radu do konce února, zatím jej Spolu ale oficiálně neoslovilo, řekl na dnešní tiskové konferenci po jednání stínové vlády ANO předseda zastupitelského klubu hnutí Patrik Nacher.

před 1 hodinou

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku, ilustrační fotografie.

Ukrajinci ze sněmovního zařízení se mohou stěhovat, ubytování zajistil kraj

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) v Liberci zajistilo nové bydlení pro skupinu ukrajinských uprchlíků, kteří musí opustit rekreační areál Kanceláře Poslanecké sněmovny v Harrachově na Jablonecku. Objekt by měl sloužit v zimě k rekreaci zaměstnanců kanceláře. Pro 13 ukrajinských uprchlíků z původních 19 zajistili bydlení nedaleko původního místa, další si našli jiné ubytování sami, řekla dnes ČTK mluvčí Libereckého kraje Andrea Fulková. Většinou jde podle ní o ženy a děti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Český rozhlas

Sněmovní výbor odmítl návrhy poslanců ANO na zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas

Poslanci opozičního hnutí ANO zřejmě neprosadí zvýšení koncesionářského poplatku pro Český rozhlas (ČRo) o pět, nebo o deset korun měsíčně. Sněmovní volební výbor, jenž má na starosti média, dnes tyto úpravy k vládní novele o změně výběru radních České televize (ČT) a ČRo koaliční většinou odmítl. Podle vládních poslanců by poplatky měly být jedním z témat širší novely zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu, kterou by měli zákonodárci dostat od kabinetu příští rok.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

vánoční cukroví

Vánoční cukroví: PŘEHLED surovin, za které si letos připlatíte a o kolik

Balení surovin na domácí pečení vánočního cukroví stojí letos v akci 1131 korun, což je o 11 procent více než loni. Balík surovin v akci, jako je například hladká mouka, cukr nebo vejce, zdražil o 112 korun. Zdražily téměř všechny ingredience, například cukr moučka na více než dvojnásobek toho, co stál loni. Vyplývá to z analýzy akčních letáků sedmi obchodních řetězců společnosti Česká distribuční na přelomu listopadu a prosince, kterou má ČTK k dispozici.

před 3 hodinami

Do Chorvatska bez hraničních kontrol. Bude přijato do Schengenu, tvrdí Rakušan

Český ministr vnitra Vít Rakušan doufá, že se jeho resortní kolegové ze zemí EU dnes v Bruselu shodnou na rozšíření schengenského prostoru o Rumunsko a Bulharsko, očekává o tom ale dlouhou a složitou debatu. Rozšíření prostoru volného pohybu o dvojici zemí, které už desetiletí splňují potřebné podmínky, dosud blokuje především odpor Vídně. Prakticky jisté je podle českého ministra dnešní rozhodnutí o vstupu Chorvatska.

Zdroj: ČTK

Další zprávy