Trumpova zrada, druhá Jalta? Profesor koriguje americká média

Dramatický posun se nekoná

Smysluplnému posunu podle profesora brání sisyfovský balvan amerických prezidentských voleb z roku 2016. "Trump i Putin jsou uvězněni ve výkladu toho, co se stalo, či nestalo, což zabraňuje tomu, aby byl tento problém řešen a toto drží veškerý zbytek bilaterální agendy v zajetí," vysvětluje odborník. Nepovažuje za překvapivé, že téměř všechny reakce amerických politiků a médií na schůzku v Helsinkách se točí okolo pokračujícího ruského popírání zásahů do voleb a zjevné ochotě Trumpa akceptovat tyto proklamace.

Relativně smířlivá stanoviska o zintenzivněném dialogu v četných strategických problémech, kterým obě země čelí, nepředstavují podstatnou, obsažnou agendu pro americko-ruské vztahy a Trump nedisponuje dostatečným politickým kapitálem, aby dokázal realizovat nějaký dramatický posun, konstatuje Gvosdev. Dodává, že po Helsinkách by o tom Kreml neměl pochybovat.

"Pokud bychom však odsunuli stranou otázku zásahů do voleb, učinil Trump nějaké velké ústupky Rusku, alespoň takové, které by ospravedlnily obviňování z velezrady, která jsou předhazována?" ptá se expert. Předně zdůrazňuje, že USA nezměnily svůj postoj ke Krymu, který nadále považují za součást Ukrajiny a odmítají uznat legálnost jeho anexe Ruskou federací, stejně jako Washington v reakci na schůzku v Helsinkách nepřestal poskytovat Ukrajině zbraně ani cvičit její vojáky.

Podobně pochmurný byl výhled během posledního summitu NATO, avšak ve výsledku Spojené státy zůstávají odhodlány posilovat své vojenské pozice v Evropě a pokračovat v navyšování své vojenské přítomnosti v Polsku a Pobaltí s cílem přesvědčivě odradit Rusko od vměšování se do těchto zemí, poukazuje profesor. Konstatuje, že USA se z Evropy nestahují a Trump se rovněž nezúčastnil nějaké "druhé jaltské konference", která by uznala ruskou sféru vlivu ve východní Evropě.

Vztahy zůstanou u ledu

Na společné tiskové konferenci dal Trump jasně najevo, že očekává vstup amerických energetických producentů na evropský trh, kde se přímo utkají s těmi ruskými o zákazníky, připomíná Gvosdev.  Připouští, že háček tkví pochopitelně v detailech a klíčovou otázkou zůstává, zda americká vláda plánuje pobídky či dotace, kterými by překlenula rozdíl mezi cenou, za níž američtí producenti hodlají prodávat energii evropským zemím, a sumou, kterou jsou tyto státy ochotné zaplatit s ohledem na levnější ruskou alternativu.   

"Je zde ale také jasné prohlášení o záměru, kterým je taková politika americké vlády, že americké energetické firmy by měly hrát větší roli v naplňování evropských energetických požadavků," pokračuje expert. Vysvětluje, že tato konkurence má omezit jak ruský vliv, tak ruské příjmy.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve skutečnosti vydal prohlášení, že Rusko musí zůstat "ostražité", což naznačuje, že Moskva nemá iluze o tom, že se obecný kurz americké politiky nemění, bez ohledu na osobní chemii mezi Putinem a Trumpem, konstatuje Gvosdev.

Trump se vrací domů za ohromné kritiky, že Putinovi tvrdě nevytkl ruské snahy ovlivnit americké prezidentské volby v roce 2016, ale obnova a udržování rusko-amerického dialogu má podle profesora přesto smysl.   

Odborník si závěrem klade otázku, zda schůzka v Helsinkách poskytla dostatečnou vrcholnou záštitu, aby níže postavení představitelé Ruska a USA mohli vést dialog a diskuzi."Můj úvodní dojem je, že neposkytla - a že americko-ruské vztahy zůstanou v dohledné budoucnosti zmrzlé," odpovídá Gvosdev.