Diskuze: Experti zanalyzují dopady znečištěného ovzduší na Ukrajině, zapojili se i Češi

Ruský prezident Vladimir Putin po setkání s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem vystoupil před novináře a vyjádřil se k postoji Moskvy vůči 30dennímu příměří, které tento týden vyjednaly Spojené státy s Ukrajinou v saúdskoarabské Džiddě.

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu přijme zvláštního vyslance Bílého domu Steva Witkoffa ve čtvrtek večer. S odvoláním na svého zvláštního zpravodaje Andreje Kolesnikova o tom informoval ruský server Kommersant.

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

Zatímco americká snaha o dojednání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou naráží na neochotu Kremlu, ruský vůdce Vladimir Putin se ve středu vydal do Kurské oblasti. Poprvé od začátku takzvané „speciální vojenské operace“ se před veřejností objevil v zelené vojenské uniformě.

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff dnes před polednem přistál na moskevském letišti Vnukovo, jak informovala ruská agentura TASS. Podle mluvčí Trumpovy administrativy Karoline Leavittové míří do ruské metropole s cílem „jednat o urovnání ukrajinského konfliktu“. Jenže realita v Rusku naznačuje něco úplně jiného.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce před první Ruskou reakcí na příměří obvinil Kreml z úmyslného prodlužování války a vyzval Spojené státy, aby Moskvu „přiměly“ konflikt ukončit.  

Zimní počasí se ve čtvrtek vrátilo do Česka a zvlášť na některých místech udeřilo plnou silou. Meteorologové po poledni upřesnili ranní výstrahu před novou sněhovou pokrývkou, přičemž ji rozšířili pro další oblasti. Zároveň varovali před tvorbou náledí. 

V úterý večer Keir Starmer odeslal dvě zprávy na WhatsAppu – jednu Donaldu Trumpovi a druhou Volodymyru Zelenskému. Gratuloval jim k dohodě o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a k obnovení zásadního toku vojenské pomoci a zpravodajských informací z Washingtonu do Kyjeva.

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zatímco miliony amerických studentů a absolventů čelí tíživému břemenu studentských dluhů, nový prezident Donald Trump mezitím podniká kroky k postupnému rozložení ministerstva školství. Podle jeho slov představuje tento federální úřad zbytečně vysoké náklady a jeho zrušení by mělo přispět k úsporám ve státním rozpočtu. V rámci údajné snahy o efektivnější hospodaření již došlo k rozsáhlému propouštění – více než polovina zaměstnanců ministerstva byla zbavena svých funkcí.

Federální soudkyně Tanya Chutkan nařídila Elonu Muskovi a jeho neformálnímu „odboru vládní efektivity“, známému jako Doge, aby předložili širokou škálu dokumentů týkajících se snižování federálních výdajů a programů. 

Moskva představila Spojeným státům seznam požadavků, které by mohly vést k ukončení války proti Ukrajině a k obnovení vztahů mezi Washingtonem a Moskvou. Informovaly o tom agenturu Reuters dva zdroje obeznámené s průběhem jednání.

Arktida, kdysi vnímaná jako majestátní a nedotčená divočina, nyní vysílá znepokojivé signály. Vědci bijí na poplach kvůli dramatickým změnám v tomto křehkém ekosystému, který hraje klíčovou roli v regulaci globálního klimatu. Situace se zhoršuje i v souvislosti s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který stáhl USA z mezinárodní klimatické strategie a oslabil klíčové vědecké agentury.