Referendum o změně názvu Makedonie ztroskotalo, přišlo minimum lidí

Aby bylo referendum závazné, je podle makedonské ústavy nutná účast alespoň 50 procent oprávněných voličů. Vláda premiéra Zorana Zaeva však dnešní referendum svolala pouze jako poradní. To znamená, že by mohla výsledek i bez ohledu na volební účast interpretovat jako vypovídající odraz veřejného mínění. Podle průzkumů přitom pravděpodobně většina těch Makedonců, kteří k urnám přišli, hlasovala pro dohodu o změně názvu země.

Nedostatečný počet hlasujících u volebních uren je však považován za prohru vládního kabinetu premiéra Zaeva.

Makedonci dnes hlasovali o schválení dohody se sousedním Řeckem o názvu země. Její přejmenování na Severní Makedonii má bývalé jugoslávské republice umožnit ucházet se o členství v NATO a v Evropské unii. Otázka v referendu zněla: "Jste pro členství v EU a NATO přijetím dohody mezi Makedonskou republikou a Řeckou republikou?"

Pro případnou změnu názvu země se musí vyslovit dvoutřetinová většina poslanců makedonského parlamentu. Vláda, která referendum iniciovala, v něm ale takovou většinou nedisponuje a opozice označuje vládou vyjednanou dohodu o novém názvu za protiústavní.

Přejmenování balkánské země má za cíl ukončit spory se sousedním Řeckem, jehož součástí je i severní provincie Makedonie. Atény trvaly na změně názvu sousedního státu a blokovaly jakékoli jeho přibližování západním strukturám.

Spojené státy už daly najevo, že v případě kladného výsledku referenda by se Severní Makedonie mohla brzy stát 30. členem NATO. Podpořit dohodu s Řeckem před referendem přijela v uplynulých týdnech do Skopje už celá řada významných západních politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové, šéfa NATO Jense Stoltenberga a amerického ministra obrany Jamese Mattise. Ten na své návštěvě varoval před ruským vměšováním do referenda.