Na Ukrajině skončil válečný stav. Vzápětí se ozvalo Rusko, pohrozilo Západu

Na Ukrajině dnes ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 SEČ) skončil válečný stav vyhlášený v deseti oblastech země na měsíc poté, co Rusové 25. listopadu v Kerčském průlivu ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva.

Prezident Petro Porošenko dnes varoval, že "ruská hrozba nezmizela". Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi "nebezpečím vojenské agrese" a "hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů". Každopádně válečný stav umožnil upevnit obranyschopnost Ukrajiny, uvedl prezident podle listu Ukrajinska pravda.

"To, že platnost válečného stavu končí, je už patrné. Dnes na lince mezi Moskvou, Minskem a Kyjevem poprvé nebylo ani jednoho deportovaného Rusa, kterého ukrajinští pohraničníci nevpustili do země," zaznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Big relief that #ukraine #poroshenko has called of #martiallaw Was serious danger ukr would dive off deep end if he extended it. Still, not out of danger. Any big military action between now and March could see it reimposed and lead to delay/cancel elxn. Nevertheless relief. https://t.co/faPQmYIFCf

— BenAris (@bneeditor) 26. prosince 2018

Připomněl současně, že Rusové k návštěvě Ukrajiny potřebují mít biometrický pas, na hraničním přechodu se musí podrobit snímání otisků a vysvětlit důvody své cesty.

Po vyhlášení válečného stavu se ukrajinské úřady rozhodly zakázat vstup do země Rusům ve věku od 16 do 60 let, s výjimkou humanitárních návštěv, například účasti na pohřbech příbuzných. Ukrajinští činitelé vysvětlovali tento zákaz snahou předejít vytváření záškodnických oddílů.

Ukrajinští pohraničníci během 30 dnů válečného stavu nevpustili do země asi 1500 Rusů, dodal Kommersant. Problémy na hranicích mívaly podle médií i Rusky, včetně dvou novinářek, které pohraničníci nepustili, protože neměly akreditaci ani nedokázaly přesvědčivě vyložit cíle své cesty.

Ukrajinská redakce zpravodajské stanice BBC připomněla, že s vyhlášením válečného stavu přešly ozbrojené síly do plné bojové pohotovosti, což znamenalo i konec dovolených vojáků anebo odchodů do civilu. Vojenské jednotky také změnily svou dislokaci, například 95. výsadková brigáda se přesunula z Žytomyrské oblasti na pobřeží Azovského a Černého moře, aby je chránila před případným ruským výsadkem. V sousedství hranic s Ruskem se také posilovala protivzdušná obrana. Tři tisícovky rezervistů byly povolány na dvou- až třítýdenní cvičení; všichni se podle ministerstva obrany už vrátili domů.

Úřady také prověřovaly stav úkrytů a dalších objektů civilní obrany, propracovávaly evakuační plány a vytvářely zásoby léků. "Vynořilo se hodně otázek, o kterých jsme netušili," připustil tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Policie v deseti oblastech posílila své hlídky. Objevila se i dodatečná omezení, například úřady v Chersonské oblasti po dobu válečného stavu zakázaly ohňostroje a zábavní pyrotechniku, jakož i hony. V některých místech však takové zákazy platí už od roku 2014.

Vyhlášení válečného stavu v deseti pohraničních a pobřežních oblastech mělo podle prezidenta Porošenka zabránit hrozbě "skutečné války" s Ruskem, které Kyjev obviňuje z okupace Krymu a části východoukrajinského Donbasu, ovládaného proruskými separatisty. Moskva stále popírá přímé zapojení do konfliktu, který si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých.

Rusko také tvrdí, že plavba ukrajinských vojenských lodí Kerčským průlivem byla připravenou provokací, která měla ještě více vyostřit vzájemné vztahy a zvýšit vyhlídky prezidenta Porošenka v nadcházejících prezidentských volbách.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes prostřednictvím své mluvčí vybídlo Západ, aby uhlídal Kyjev před novými provokacemi. "Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady (Turčynov) ohlásil, že se Ukrajina chystá k nové provokaci v Kerčském průlivu, přičemž tentokrát plánuje k uskutečnění svých avanturistických plánů připojit jako pozorovatele zástupce NATO a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě," řekla Marija Zacharovová.

"Počítáme s tím, že západní kurátoři Ukrajiny se nejen zdrží účasti v této nerozumné iniciativě, ale také najdou způsoby, jak režim v Kyjevě přivést k rozumu a přimět jej zřeknout se ukvapených kroků, které by mohly vést k další eskalaci v regionu," dodala mluvčí.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Petr Porošenko Rusko Azovská krize Oleksandr Turčynov (šéf ukrajinského parlamentu) Ukrajinská krize

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá

Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Modžtaba Chameneí vydal ostré prohlášení, ve kterém zdůraznil, že cizí mocnosti nemají v oblasti Perského zálivu co pohledávat. Ve svém písemném vyjádření, které bylo přečteno ve státní televizi, vzkázal, že pro cizince, kteří do regionu přicházejí s „chamtivostí a zlobou“, existuje jediné místo – dno místních vod.

před 1 hodinou

Fotografie, kterou zveřejnil James Comey

USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?

Druhá obžaloba bývalého šéfa FBI Jamese Comeyho ze strany Trumpovy administrativy staví americké ministerstvo spravedlnosti na velmi tenký led. Comeyho údajný trestný čin spočívá v tom, že na sociální sítě umístil fotografii mušlí uspořádaných do nápisu „86 47“. Termín „86“ je v americkém slangu běžně používán pro vyhození, odstranění nebo zrušení něčeho, zatímco číslo 47 odkazuje na Donalda Trumpa jakožto 47. prezidenta USA.

před 2 hodinami

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 3 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 4 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 4 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 5 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 7 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi

Padlo nové rozhodnutí v kauze psychiatra Jana Cimického. Obvodní soud pro Prahu 8 jej ve středu znovu uznal vinným ve všech bodech obžaloby. Cimický dostal trest pět let odnětí svobody a také zákaz lékařské činnosti na dobu deseti let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy