Vojenský zásah v Libyi začne během několika hodin

Paříž - Vojenská intervence v Libyi začne během několika hodin. Oznámil to v pátek mluvčí francouzské vlády Francois Baroin, kterého cituje agentura AFP.

Cílem vojenské akce podle Paříže není okupace Libye, ale pomoc povstalcům proti režimu tamějšího vůdce Muammara Kaddáfího.

"Opakuji, že nejde o okupaci libyjského území, ale o vojenskou akci s cílem chránit libyjský lid a pomoci mu bojovat za svobodu, což znamená svrhnout Kaddáfího režim," řekl Baroin rozhlasové stanici RTL.

Rada bezpečnosti OSN ve čtvrtek večer schválila nasazení vojenského letectva k ochraně libyjského obyvatelstva. Příslušná rezoluce, kterou podpořilo 10 z 15 států rady, zahrnuje i bezletovou zónu nad Libyí.

Dokument povoluje "všechny nezbytné prostředky" k ochraně civilních oblastí včetně leteckých útoků na libyjské vojenské cíle. Vylučuje nicméně vyslání pozemních jednotek.

"Francie, která žádala o intervenci mezi prvními, se samozřejmě na vojenské akci bude podílet," sdělil Baroin.

Diplomaté při OSN podle AFP hovoří o tom, že koaliční nálety Británie, Francie a Spojených států jsou na spadnutí. Zapojit se má i Norsko, Dánsko či Katar.

Britský premiér David Cameron potvrdil nasazení britského letectva. "Británie nasadí (stíhačky) Tornado a Typhoon, tankovací letadla a průzkumné letouny. Přípravy k vyslání těchto letounů již začaly a v následujících hodinách se přesunou na základny, odkud budou moci podniknout potřebné operace," prohlásil Cameron v britském parlamentu.

Kanada podle stanice BBC přislíbila nasazení šesti stíhaček CF-18 Hornet. Itálie poskytne koaličním silám k dispozici leteckou základnu Sigonella na Sicílii.

Německo, Čína, Rusko a Austrálie naopak participaci na operaci vyloučily. Polsko slíbilo jen logistickou podporu.

Prozatím není zcela jasné, jak přesně vojenská operace v Libyi začne. Otevřeně se k této otázce vyjádřil americký ministr obrany Robert Gates. "Buďme upřímní. Bezletová zóna začíná útokem na protiletadlovou obranu Libye," řekl.

"Když vyhlašujete bezletovou zónu, říkáte, že všechny vojenské letouny - včetně helikoptér, stíhaček a transportních letounů - nemohou být použity. Když je zahlédnete, donutíte je přistát, nebo je sestřelíte," řekl vojenský analytik James Brown televizi ABC.

Souhlas Rady bezpečnosti OSN k nasazení vojenského letectva k ochraně civilního obyvatelstva v Libyi má podporu i napříč politickým spektrem v Česku. Na nezbytnosti kroku se shodli členové vedení sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost (VOB).

"Nemyslím si ale, že by se Česká republika musela do leteckého řešení zapojit," řekl šéf výboru František Bublan (ČSSD), podle kterého mají spojenci v tomto případě dost sil i bez české podpory. "V případě gripenů, kterými disponuje Česko, vidím jako určitý problém jejich kompatibilitu," uzavřel Bublan.

České ministerstvo zahraničí rovněž rezoluci rady uvítalo a v prohlášení uvedlo, že "plně podporuje opatření OSN směřující k ukončení násilí proti libyjskému obyvatelstvu".

Kaddáfího syn Sajf Islám Západu vzkázal, že libyjský režim se zásahu neobává. "Jsme v naší zemi a jsme se svými lidmi. Nebojíme se," řekl v rozhovoru pro televizi ABC.

"Nijak lidem nepomůžete, když budete bombardovat Libyi, zabíjet Libyjce. Zničíte naši zemi. Nikdo z toho šťastný nebude," dodal Kaddáfí junior.

Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu (Eurocontrol) v pátek dopoledne s odvoláním na maltské úřady uvedla, že Libye v reakci na rezoluci OSN uzavřela svůj vzdušný prostor. Severoafrická země nicméně o něco později oznámila, že vzdušný prostor je nadále otevřený.

Povstání proti režimu Muammara Kaddáfího trvá už pátý týden. Libyjský vůdce se snaží nepokoje potlačit silou, jeho jednotky svádí boje s povstalci.

Na kontě konfliktu jsou tisíce mrtvých. Ze země uprchlo na 230 000 lidí. Uvnitř Libye jsou na útěku další stovky tisíc obyvatel.

 

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.

Více souvisejících

Libye

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Ilustrační foto

Další extrémní počasí je tady. Jak zvládnout vedra? Inspirujte se u obyvatel tropických států

Vlny veder se v posledních letech stávají běžnou součástí i v oblastech, kde byla dříve vysoká horka výjimkou. Zatímco pro obyvatele střední Evropy mohou teploty přesahující třicet či čtyřicet stupňů Celsia znamenat výrazný zásah do denního režimu, v mnoha částech světa představují celoroční realitu. Lidé žijící v horkých podnebích si za generace vyvinuli efektivní strategie a návyky, jak se s extrémními teplotami vyrovnat bez nutnosti spoléhat se výhradně na energeticky náročnou klimatizaci. Poznatky obyvatel zemí, kde jsou extrémní teploty prakticky na denním pořádku, shromáždil server The Guardian.

před 1 hodinou

Indie, ilustrační foto

Jak se Rusko dostává ke klíčovým evropským technologiím? Sankce obchází skrze jeden asijský stát

Ruské zbrojní a bezpečnostní firmy využívají dodavatelské řetězce v Indii k dovozu tisíců položek citlivé technologie pocházející z Evropy. Analýza společnosti Strider Technologies ukazuje, že od zahájení invaze na Ukrajinu v únoru 2022 prošlo přes Indii do Ruska přibližně padesát tisíc položek regulovaného či citlivého zboží. Tento vývoj staví Spojené království i Evropskou unii do složité situace, neboť obě entity se s Novým Dillí snaží rozvíjet hlubší obchodní i bezpečnostní vztahy.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se vypravil do Polska. Restartoval vztahy s Tuskem

Návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Polsku a jeho setkání s tamním premiérem Donaldem Tuskem označil bývalý vysoký americký diplomat Daniel Fried za mimořádně zdařilý a strategicky významný krok. Obě země tímto jednáním vyslaly jasný signál k restartu vzájemných vztahů. Jednání se uskutečnilo v Lublinu po týdnech zvýšeného napětí, které pramenilo především z historických sporů i některých politických otázek týkajících se ukrajinských uprchlíků.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Benjamin Netanjahu a Donald Trump

Detaily schůzky zveřejněny: Netanjahu postupoval opatrně, snažil se Trumpa nenaštvat

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své nejnovější návštěvě Washingtonu zvolil vůči americké administrativě výrazně opatrnější přístup než v minulosti. Zatímco dříve otevřeně doporučoval konkrétní vojenské kroky a předkládal plány na rychlý pád teheránského režimu, tentokrát se omezil pouze na předávání informací a obecnější konzultace. Izraelská strana si je totiž dobře vědoma, že její pozice v Bílém domě i u americké veřejnosti v poslední době oslabila.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Zásoby raket Patriot se tenčí. Na obzoru je unikátní trilaterální dohoda

Záměr vytvořit trilaterální dohodu mezi Polskem, Spojenými státy a Ukrajinou o společné výrobě střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot má podle odborníků potenciál výrazně urychlit posilování evropské odolnosti. O významu tohoto plánu hovořila ve vysílání stanice TVP World analytička z amerického think-tanku Atlantic Council Myroslava Gongadzeová, podle níž je takový krok v jednoznačném zájmu všech tří zúčastněných stran.

před 5 hodinami

Požár

Ohnivé peklo o síle atomových bomb. Požáry v Evropě jsou největší v historii, vytváří vlastní bouřky

Lesní požáry v jihozápadní Francii a Španělsku dosáhly v letošním roce dosud nevídané intenzity a podle odborníků definitivně odstartovaly novou éru evropských megapožárů. Extrémní žár ve francouzském departementu Gironde vytvořil dokonce pyrocumulonimbus, tedy bouřkový mrak vyvolaný samotným oněm. Tento vzácný a nebezpečný jev, který až dosud obvykle doprovázel pouze gigantické požáry v Kanadě nebo Spojených státech, způsobuje vlastní větrné bouře i blesky a mění ohniska v nepředvídatelné a samoudržující se ohnivé peklo.

před 5 hodinami

Trosky rakety CH-101

Desetimetrový kráter v Polsku způsobila ruská střela

Během nočního masivního útoku na Ukrajinu narušila vzdušný prostor Polska, které je členem Severoatlantické aliance, ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. O události informoval ukraińský ministr zahraničí Andrij Sybiha s tím, že jde o další jednoznačný důkaz krizové situace. Šéf ukrajinské diplomacie na sociální síti X zdůraznil, že posílení protivzdušné obrany jeho země je v současnosti zcela klíčové pro bezpečnost celého euroatlantického společenství.

před 6 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

V Polsku zněly sirény, do vzduchu vzlétly F-16. Neznámý objekt po sobě nechal desetimetrový kráter

Dramatická noc na východě Polska přinesla narušení vzdušného prostoru a rozsáhlé bezpečnostní manévry. V reakci na masivní ruský letecký úder proti sousední Ukrajině se v Lublinu a Krasnymstawu před čtvrtou hodinou ranní rozezněly sirény podléhající systému včasné výstrahy. Alarmy byly spuštěny na základě pokynu vládního centra pro bezpečnost, jelikož ruské raketové útoky probíhaly v těsné blízkosti polských hranic. Obyvatelé měst slyšeli po několika minutách opětovný signál ohlašující odvolání hrozby, přičemž představitelé samospráv apelovali na zachování klidu a sledování oficiálních zpráv.

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko provedlo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Mezi mrtvými jsou i děti

Rozsáhlý ruský útok pomocí balistických raket a dronů si během čtvrteční noci na Ukrajině vyžádal nejméně osm lidských životů. Mezi oběťmi masivního ostřelování, které zasáhlo několik regionů po celé zemi, jsou podle ukrajinských úřadů i dvě děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom před možným úderem varoval již ve středu s tím, že Moskva chystá rozsáhlý útok, a vyzval obyvatele k přísnému dodržování vzdušných poplachů.

před 8 hodinami

Sucho

Tropické počasí prohloubí opakující se problém

Problémy se suchem se v Česku opakují už prakticky každý rok. Nedostatek vláhy panuje i nyní, přičemž právě začala další vlna tropických veder. Prognózy expertů z hydrometeorologického ústavu tak nejsou příznivé. 

včera

včera

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

včera

Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

včera

včera

včera

včera

včera

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy