Rusko vždy se potýkalo s emigrací zvláště té vzdělané části, která usilovala o lepší ekonomické příležitosti. Nástup současného prezidenta Vladimira Putina k moci a posilování autoritářských politik v zemi vedl k tomu, že stále větší počet Rusů opouští zemi kvůli nesouhlasu s režimem. Vyplývá to z výzkumu Euroasijského centra think-tanku Atlantická rada.
Studie je založená na rozhovorech s 400 ruských emigrantů žijících v San Franciscu, New Yorku, Londýnu a Berlíně, uskutečněných v listopadu 2017 do března 2018. Všichni odešli z Ruska po roce 2000, kdy se k moci dostal současný ruský prezident Vladimir Putin. Z Ruska celkově odešlo 1,6 až 2 miliónů Rusů.
Autoři studie zjistili, že důvody, proč tito Rusové odešli, se významně lišili podle toho, zda odešli před rokem nebo po roce 2012, kdy se Putin vrátil potřetí do prezidentského křesla poté, co čtyři roky působil jako premiér. Ačkoliv obě skupiny zmiňovaly jako ekonomické důvody, ta druhá v mnohem větší míře emigraci přičítala nespokojenosti s politických směřováním země.
Z 400 ruských emigrantů jich 43% odešlo před rokem 2012, 57% po roce 2012. Mezi šesti hlavními důvody pro upuštění Ruska uváděli obecné politické klima (40%), nedostatek politických práv a svobod (33%), obecná ekonomická situace/nedostatek pracovních příležitostí (32%), perzekuce/ špatná lidská práva (29%), profese/práce (26%), vzdělání/snaha o získání titulu (24%).
65% emigrantů bylo přesvědčeno, že Rusko je v horším stavu od chvíle, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu v roce 2012, jen 7% řeklo, že se situace v zemi zlepšila. 86% respondentů zcela souhlasilo nebo alespoň částečně souhlasilo s tím, že Putinova administrativa se stará jen o svoje zájmy, nikoliv o zájmy obyčejných Rusů. Jen 6% nesouhlasilo.
60% respondentů se domnívalo, že by se Rusko mělo být součástí Evropy. 23% mělo za to, že by se mělo vydat vlastní cestou, čímž se většinou myslí budování Euroasijského projektu. 11% nedokázalo odpověď, 2% by si přálo navrátit se do doby SSSR.
Polovina respondentů byla mladší 34 let, 86% bylo mladších 44 let. Jen 19% respondentů mělo menší než bakalářské vzdělání. Mnozí z respondentů mělo více univerzitních titulů. Autoři studie varují, že právě odchod mladých a vzdělaných lidí v důsledku nepříznivé politické situace může vážně ohrozit Rusko v budoucnosti.
Na začátku tohoto měsíce ruské nezávislé středisko Levanta přineslo průzkum, podle kterého je z Ruska připraveno emigrovat 17% respondentů. Více než dvě pětiny z nich jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Dle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to není „až tak moc“.
Průzkum však upozorňuje na to, že za posledních sedm let dosáhl počet Rusů, kteří by nechtěli opustit zemi, svého maxima: 61%. Podíl Rusů, kteří hlásají přání emigrovat, se prý podle sociologů podstatně nemění a nepřevyšuje pětinu dospělé populace, přitom však každý pátý Rus má příbuzné či známé, kteří v posledních dvou či třech letech odjeli nastálo do ciziny.
Důvod, proč mnozí Rusové vůbec nepřemýšlejí o tom, že by opustili zemi, je dle sociologů dán tím, že na to prostě nemají peníze. Tři pětiny Rusů se za posledních pět let z Ruska do ciziny nepodívaly, což dle politologů nahrává režimu, který je může snadněji přesvědčit, že tam vládnou sexuální menšiny a nenávist k Rusům. Ti Rusové, co mají větší zkušenost s cizinou, bývají méně poplatní režimu.
Související
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
Rusko , Vladimír Putin , migrace
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka
před 1 hodinou
Dnes v noci začne platit letní čas. Ručičky se posunou o hodinu dopředu
před 2 hodinami
Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko
před 3 hodinami
Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi
před 5 hodinami
Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení
včera
Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích
včera
Tři roky se čekalo. Babiš obnovuje společná vládní jednání se Slováky
včera
ČT se obává kolapsu. Lidé přijdou o StarDance, varuje Grolich
včera
Trump oznámil, kdy pojede do Číny. Návštěvu odložil kvůli válce s Íránem
včera
Tak zaúřadovalo zimní počasí. Na východě napadly desítky centimetrů sněhu
včera
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
včera
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
včera
V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi
včera
Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky
včera
Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka
včera
Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice
včera
Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže
včera
Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA
včera
Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá
včera
Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?
Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.
Zdroj: Libor Novák