Rusko vždy se potýkalo s emigrací zvláště té vzdělané části, která usilovala o lepší ekonomické příležitosti. Nástup současného prezidenta Vladimira Putina k moci a posilování autoritářských politik v zemi vedl k tomu, že stále větší počet Rusů opouští zemi kvůli nesouhlasu s režimem. Vyplývá to z výzkumu Euroasijského centra think-tanku Atlantická rada.
Studie je založená na rozhovorech s 400 ruských emigrantů žijících v San Franciscu, New Yorku, Londýnu a Berlíně, uskutečněných v listopadu 2017 do března 2018. Všichni odešli z Ruska po roce 2000, kdy se k moci dostal současný ruský prezident Vladimir Putin. Z Ruska celkově odešlo 1,6 až 2 miliónů Rusů.
Autoři studie zjistili, že důvody, proč tito Rusové odešli, se významně lišili podle toho, zda odešli před rokem nebo po roce 2012, kdy se Putin vrátil potřetí do prezidentského křesla poté, co čtyři roky působil jako premiér. Ačkoliv obě skupiny zmiňovaly jako ekonomické důvody, ta druhá v mnohem větší míře emigraci přičítala nespokojenosti s politických směřováním země.
Z 400 ruských emigrantů jich 43% odešlo před rokem 2012, 57% po roce 2012. Mezi šesti hlavními důvody pro upuštění Ruska uváděli obecné politické klima (40%), nedostatek politických práv a svobod (33%), obecná ekonomická situace/nedostatek pracovních příležitostí (32%), perzekuce/ špatná lidská práva (29%), profese/práce (26%), vzdělání/snaha o získání titulu (24%).
65% emigrantů bylo přesvědčeno, že Rusko je v horším stavu od chvíle, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu v roce 2012, jen 7% řeklo, že se situace v zemi zlepšila. 86% respondentů zcela souhlasilo nebo alespoň částečně souhlasilo s tím, že Putinova administrativa se stará jen o svoje zájmy, nikoliv o zájmy obyčejných Rusů. Jen 6% nesouhlasilo.
60% respondentů se domnívalo, že by se Rusko mělo být součástí Evropy. 23% mělo za to, že by se mělo vydat vlastní cestou, čímž se většinou myslí budování Euroasijského projektu. 11% nedokázalo odpověď, 2% by si přálo navrátit se do doby SSSR.
Polovina respondentů byla mladší 34 let, 86% bylo mladších 44 let. Jen 19% respondentů mělo menší než bakalářské vzdělání. Mnozí z respondentů mělo více univerzitních titulů. Autoři studie varují, že právě odchod mladých a vzdělaných lidí v důsledku nepříznivé politické situace může vážně ohrozit Rusko v budoucnosti.
Na začátku tohoto měsíce ruské nezávislé středisko Levanta přineslo průzkum, podle kterého je z Ruska připraveno emigrovat 17% respondentů. Více než dvě pětiny z nich jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Dle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to není „až tak moc“.
Průzkum však upozorňuje na to, že za posledních sedm let dosáhl počet Rusů, kteří by nechtěli opustit zemi, svého maxima: 61%. Podíl Rusů, kteří hlásají přání emigrovat, se prý podle sociologů podstatně nemění a nepřevyšuje pětinu dospělé populace, přitom však každý pátý Rus má příbuzné či známé, kteří v posledních dvou či třech letech odjeli nastálo do ciziny.
Důvod, proč mnozí Rusové vůbec nepřemýšlejí o tom, že by opustili zemi, je dle sociologů dán tím, že na to prostě nemají peníze. Tři pětiny Rusů se za posledních pět let z Ruska do ciziny nepodívaly, což dle politologů nahrává režimu, který je může snadněji přesvědčit, že tam vládnou sexuální menšiny a nenávist k Rusům. Ti Rusové, co mají větší zkušenost s cizinou, bývají méně poplatní režimu.
Související
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
Otrava Skripalových i vzpoura wagnerovců. Alexejev stál za řadou aktivit, přesto je Kreml k jeho osudu lhostejný
Rusko , Vladimír Putin , migrace
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 1 hodinou
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 1 hodinou
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 2 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 2 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 3 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 3 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 4 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 4 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 5 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 6 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 7 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 7 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 9 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
včera
Íránští diplomaté se nechovají jako zástupci hroutícího se režimu. Věří, že Trump Teherán nesesadí
včera
Začínají XXV. zimní olympijské hry v Itálii
včera
ZOH: Smíšená dvojice curlerů Zelingrová-Chabičovský prohrála se Švédy, s Brity i USA
včera
ZOH: Češky ztratily duel se Švýcarskem a z vedení 1:3 byla prohra po nájezdech
Poté, co nejprve ve čtvrtek české hokejistky vstoupily do milánského olympijského turnaje prohrou 1:5 s Američankami, přičemž tato prohra se spíše čekala, hned druhý den na to se Češkám nepodařilo si připsat první své vítězství na turnaji ani v duelu proti Švýcarsku. A to navzdory tomu, že nad nimi vedly po dvou třetinách 3:1. Švýcarkám se totiž podařilo duel nejen vyrovnat, ale na nájezdy, které byly dramatické, dokonce i 4:3 vyhrát.
Zdroj: David Holub