Rusko vždy se potýkalo s emigrací zvláště té vzdělané části, která usilovala o lepší ekonomické příležitosti. Nástup současného prezidenta Vladimira Putina k moci a posilování autoritářských politik v zemi vedl k tomu, že stále větší počet Rusů opouští zemi kvůli nesouhlasu s režimem. Vyplývá to z výzkumu Euroasijského centra think-tanku Atlantická rada.
Studie je založená na rozhovorech s 400 ruských emigrantů žijících v San Franciscu, New Yorku, Londýnu a Berlíně, uskutečněných v listopadu 2017 do března 2018. Všichni odešli z Ruska po roce 2000, kdy se k moci dostal současný ruský prezident Vladimir Putin. Z Ruska celkově odešlo 1,6 až 2 miliónů Rusů.
Autoři studie zjistili, že důvody, proč tito Rusové odešli, se významně lišili podle toho, zda odešli před rokem nebo po roce 2012, kdy se Putin vrátil potřetí do prezidentského křesla poté, co čtyři roky působil jako premiér. Ačkoliv obě skupiny zmiňovaly jako ekonomické důvody, ta druhá v mnohem větší míře emigraci přičítala nespokojenosti s politických směřováním země.
Z 400 ruských emigrantů jich 43% odešlo před rokem 2012, 57% po roce 2012. Mezi šesti hlavními důvody pro upuštění Ruska uváděli obecné politické klima (40%), nedostatek politických práv a svobod (33%), obecná ekonomická situace/nedostatek pracovních příležitostí (32%), perzekuce/ špatná lidská práva (29%), profese/práce (26%), vzdělání/snaha o získání titulu (24%).
65% emigrantů bylo přesvědčeno, že Rusko je v horším stavu od chvíle, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu v roce 2012, jen 7% řeklo, že se situace v zemi zlepšila. 86% respondentů zcela souhlasilo nebo alespoň částečně souhlasilo s tím, že Putinova administrativa se stará jen o svoje zájmy, nikoliv o zájmy obyčejných Rusů. Jen 6% nesouhlasilo.
60% respondentů se domnívalo, že by se Rusko mělo být součástí Evropy. 23% mělo za to, že by se mělo vydat vlastní cestou, čímž se většinou myslí budování Euroasijského projektu. 11% nedokázalo odpověď, 2% by si přálo navrátit se do doby SSSR.
Polovina respondentů byla mladší 34 let, 86% bylo mladších 44 let. Jen 19% respondentů mělo menší než bakalářské vzdělání. Mnozí z respondentů mělo více univerzitních titulů. Autoři studie varují, že právě odchod mladých a vzdělaných lidí v důsledku nepříznivé politické situace může vážně ohrozit Rusko v budoucnosti.
Na začátku tohoto měsíce ruské nezávislé středisko Levanta přineslo průzkum, podle kterého je z Ruska připraveno emigrovat 17% respondentů. Více než dvě pětiny z nich jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Dle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to není „až tak moc“.
Průzkum však upozorňuje na to, že za posledních sedm let dosáhl počet Rusů, kteří by nechtěli opustit zemi, svého maxima: 61%. Podíl Rusů, kteří hlásají přání emigrovat, se prý podle sociologů podstatně nemění a nepřevyšuje pětinu dospělé populace, přitom však každý pátý Rus má příbuzné či známé, kteří v posledních dvou či třech letech odjeli nastálo do ciziny.
Důvod, proč mnozí Rusové vůbec nepřemýšlejí o tom, že by opustili zemi, je dle sociologů dán tím, že na to prostě nemají peníze. Tři pětiny Rusů se za posledních pět let z Ruska do ciziny nepodívaly, což dle politologů nahrává režimu, který je může snadněji přesvědčit, že tam vládnou sexuální menšiny a nenávist k Rusům. Ti Rusové, co mají větší zkušenost s cizinou, bývají méně poplatní režimu.
Související
Rusko v noci podniklo největší raketový útok na Ukrajinu od začátku invaze
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
Rusko , Vladimír Putin , migrace
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák