Stále více Rusů opouští zemi kvůli Putinovi, odhaluje průzkum. Nestará se o zájmy obyčejných Rusů, tvrdí ruští emigranti

Rusko vždy se potýkalo s emigrací zvláště té vzdělané části, která usilovala o lepší ekonomické příležitosti. Nástup současného prezidenta Vladimira Putina k moci a posilování autoritářských politik v zemi vedl k tomu, že stále větší počet Rusů opouští zemi kvůli nesouhlasu s režimem. Vyplývá to z výzkumu Euroasijského centra think-tanku Atlantická rada.

Studie je založená na rozhovorech s 400 ruských emigrantů žijících v San Franciscu, New Yorku, Londýnu a Berlíně, uskutečněných v listopadu 2017 do března 2018.  Všichni odešli z Ruska po roce 2000, kdy se k moci dostal současný ruský prezident Vladimir Putin. Z Ruska celkově odešlo 1,6 až 2 miliónů Rusů.

Autoři studie zjistili, že důvody, proč tito Rusové odešli, se významně lišili podle toho, zda odešli před rokem nebo po roce 2012, kdy se Putin vrátil potřetí do prezidentského křesla poté, co čtyři roky působil jako premiér. Ačkoliv obě skupiny zmiňovaly jako ekonomické důvody, ta druhá v mnohem větší míře emigraci přičítala nespokojenosti s politických směřováním země.

Z 400 ruských emigrantů jich 43% odešlo před rokem 2012, 57% po roce 2012. Mezi šesti hlavními důvody pro upuštění Ruska uváděli obecné politické klima (40%), nedostatek politických práv a svobod (33%), obecná ekonomická situace/nedostatek pracovních příležitostí (32%), perzekuce/ špatná lidská práva (29%), profese/práce (26%), vzdělání/snaha o získání titulu (24%).

65% emigrantů bylo přesvědčeno, že Rusko je v horším stavu od chvíle, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu v roce 2012, jen 7% řeklo, že se situace v zemi zlepšila. 86% respondentů zcela souhlasilo nebo alespoň částečně souhlasilo s tím, že Putinova administrativa se stará jen o svoje zájmy, nikoliv o zájmy obyčejných Rusů. Jen 6% nesouhlasilo.

60% respondentů se domnívalo, že by se Rusko mělo být součástí Evropy. 23% mělo za to, že by se mělo vydat vlastní cestou, čímž se většinou myslí budování Euroasijského projektu. 11% nedokázalo odpověď, 2% by si přálo navrátit se do doby SSSR.

Polovina respondentů byla mladší 34 let, 86% bylo mladších 44 let. Jen 19% respondentů mělo menší než bakalářské vzdělání. Mnozí z respondentů mělo více univerzitních titulů. Autoři studie varují, že právě odchod mladých a vzdělaných lidí v důsledku nepříznivé politické situace může vážně ohrozit Rusko v budoucnosti.

Na začátku tohoto měsíce ruské nezávislé středisko Levanta přineslo průzkum, podle kterého je z Ruska připraveno emigrovat 17% respondentů. Více než dvě pětiny z nich jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Dle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to není „až tak moc“.

Průzkum však upozorňuje na to, že za posledních sedm let dosáhl počet Rusů, kteří by nechtěli opustit zemi, svého maxima: 61%. Podíl Rusů, kteří hlásají přání emigrovat, se prý podle sociologů podstatně nemění a nepřevyšuje pětinu dospělé populace, přitom však každý pátý Rus má příbuzné či známé, kteří v posledních dvou či třech letech odjeli nastálo do ciziny.

Důvod, proč mnozí Rusové vůbec nepřemýšlejí o tom, že by opustili zemi, je dle sociologů dán tím, že na to prostě nemají peníze. Tři pětiny Rusů se za posledních pět let z Ruska do ciziny nepodívaly, což dle politologů nahrává režimu, který je může snadněji přesvědčit, že tam vládnou sexuální menšiny a nenávist k Rusům. Ti Rusové, co mají větší zkušenost s cizinou, bývají méně poplatní režimu.  

Související

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.
Vladimir Aleksejev

Otrava Skripalových i vzpoura wagnerovců. Alexejev stál za řadou aktivit, přesto je Kreml k jeho osudu lhostejný

Od otravy Skripalových přes invazi na Ukrajinu až po podvratné aktivity během amerických voleb – je těžké najít ruskou kontroverzi, do které by generál Vladimir Alexejev nebyl zapojen. Nyní tento zástupce šéfa vojenské rozvědky GRU sám bojuje o život v moskevské nemocnici poté, co se stal obětí útoku. Přestože byl Alexejev klíčovou postavou mnoha operací Vladimira Putina a o nepřátele neměl nouzi, ukázalo se, že ochrana takto vysoce postaveného špiona byla fatálně nedostatečná.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin migrace

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

Zacha byl součástí vítězného týmu z MS 2024.

Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík

Trenérský tým v čele s Radimem Rulíkem bude muset provést ještě před začátkem olympijského hokejového turnaje v Miláně změnu v kádru hokejistů. To proto, že nebude moct počítat s jednou z posil z kanadsko-americké NHL a mistrem světa z roku 2024, útočníkem Pavlem Zachou. Hráč Bostonu má blíže nespecifikované zranění v horní části těla a bude muset být nahrazen útočníkem pražské Sparty Filipem Chlapíkem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Martina Sáblíková

Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů

Během sobotního olympijského programu patřil rychlobruslařský závod na 3000 metrů k hlavním tahákům z pohledu českých fanoušků. Ovšem hned v úvodu prvního soutěžního dne přišla z české olympijské výpravy zpráva, kterou nikdo z českých fanoušků rozhodně nechtěl slyšet. Na olympijské tříkilometrové trati se totiž nepředstaví kvůli nemoci loučící se česká legenda Martina Sáblíková. Potvrdily se tak už páteční obavy poté, co tehdy byla zvěčněna zabalená pod peřinou.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj

V únoru uplynou čtyři roky od začátku války na Ukrajině, kterou se nadále snaží ukončit americký prezident Donald Trump. Podle nejnovějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tlačí Washington na Kyjev i na Moskvu, aby konflikt skončil do začátku nadcházejícího léta.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat

Snowboardistovi Jakubu Hronešovi se nepovedlo postoupit z kvalifikace do hlavního závodu v big airu, který je na programu v sobotu večer. Z celkového třicetičlenného startovního pole totiž skončil český reprezentant až jako osmadvacátý s tím, že na postupovou dvanáctku nakonec ztratil 77 bodů. Za dva lepší skoky, které předvedl, dostal od rozhodčích celkovou známku 86,00.

před 3 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování

Epsteinova kauza se stane tématem i v české politice. Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) v této věci interpeloval premiéra Andreje Babiše (ANO). Česko by podle Lipavského mělo prověřit možné působení Epsteinovy sítě u nás a zjistit, zda zde nejsou nějaké oběti sexuálního delikventa. 

před 4 hodinami

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky

Po mnoha slavnostních ceremoniálech z předešlých her si člověk možná říká, že organizátoři už nemají diváky po celém světě čím překvapit a učinit na nich cokoli historického, díky čemuž by si danou olympiádu člověk na první dobrou pamatoval. Oproti posledním letním olympijským hrám v Paříži se jednalo o střídmé zahájení bez velkých kontroverzí a s tradičním představením všeho, co k pořadatelské zemi patří. Poprvé zahájení nabídlo synchronizované propojení se čtyřmi olympijskými středisky najednou a mezi vrcholy patřily výstupy Mariah Carey či Andrey Bocelliho.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová. O jejím úmrtí informovala její dcera, rovněž známá herečka Tereza Brodská. Poslední období svého života strávila umělkyně v léčebně dlouhodobě nemocných v Motole, kam se uchýlila poté, co se kvůli vážnému neurologickému onemocnění musela stáhnout z veřejného dění.

včera

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud

Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.

včera

Írán

Íránští diplomaté se nechovají jako zástupci hroutícího se režimu. Věří, že Trump Teherán nesesadí

Írán sází na to, že Donald Trump nemá žádný konkrétní plán na změnu tamního režimu. Přestože je Teherán oslaben leteckými údery, sankcemi i vnitřními nepokoji, před rozhovory se Spojenými státy vystupuje překvapivě sebevědomě. Do pátečního vyjednávání vstoupil s maximalistickými požadavky, které se v podstatě neliší od jeho postojů před loňským izraelským útokem.

včera

Stadion San Siro v Miláně, dějiště zimních olympijských her 2026

Začínají XXV. zimní olympijské hry v Itálii

Úderem osmé hodiny večerní odstartovaly jubilejní XXV. zimní olympijské hry v Itálii. Dnešní večer patří velkolepému zahajovacímu ceremoniálu. Na stadionu San Siro v Miláně se představuje více než 2 900 sportovců z 92 národních olympijských výborů. Nejpočetnější výpravu vysílají Spojené státy s více než 230 reprezentanty, následuje Kanada s 210 a domácí Itálie, kterou zastupuje 196 sportovců.

včera

Curling

ZOH: Smíšená dvojice curlerů Zelingrová-Chabičovský prohrála se Švédy, s Brity i USA

Po úvodní porážce s Kanadou 5:10 čekaly českou smíšenou curlingovou dvojici Julie Zelingrová-Vít Chabičovský další dva zápasy a to se Švédskem a Velkou Británií. Zatímco nejprve se švédskou sourozeneckou dvojicí Rasmus a Isabella Wranaaovy, s níž nakonec Češi prohráli 4:7. Na tento dopolední čtvrteční duel pak navázali na večerní duel s Velkou Británií. Proti té už Češi hráli nejlepší dosavadní zápas na tomto olympijském turnaji, neboť v něm sahali i po vítězství, ale nakonec jen těsně s ní prohráli 7:8. V pátek ještě před slavnostním zahájením pak se silnými Američany prohráli Češi jasně 1:8.

včera

ZOH: Češky ztratily duel se Švýcarskem a z vedení 1:3 byla prohra po nájezdech

Poté, co nejprve ve čtvrtek české hokejistky vstoupily do milánského olympijského turnaje prohrou 1:5 s Američankami, přičemž tato prohra se spíše čekala, hned druhý den na to se Češkám nepodařilo si připsat první své vítězství na turnaji ani v duelu proti Švýcarsku. A to navzdory tomu, že nad nimi vedly po dvou třetinách 3:1. Švýcarkám se totiž podařilo duel nejen vyrovnat, ale na nájezdy, které byly dramatické, dokonce i 4:3 vyhrát.

Zdroj: David Holub

Další zprávy