Stále více Rusů opouští zemi kvůli Putinovi, odhaluje průzkum. Nestará se o zájmy obyčejných Rusů, tvrdí ruští emigranti

Rusko vždy se potýkalo s emigrací zvláště té vzdělané části, která usilovala o lepší ekonomické příležitosti. Nástup současného prezidenta Vladimira Putina k moci a posilování autoritářských politik v zemi vedl k tomu, že stále větší počet Rusů opouští zemi kvůli nesouhlasu s režimem. Vyplývá to z výzkumu Euroasijského centra think-tanku Atlantická rada.

Studie je založená na rozhovorech s 400 ruských emigrantů žijících v San Franciscu, New Yorku, Londýnu a Berlíně, uskutečněných v listopadu 2017 do března 2018.  Všichni odešli z Ruska po roce 2000, kdy se k moci dostal současný ruský prezident Vladimir Putin. Z Ruska celkově odešlo 1,6 až 2 miliónů Rusů.

Autoři studie zjistili, že důvody, proč tito Rusové odešli, se významně lišili podle toho, zda odešli před rokem nebo po roce 2012, kdy se Putin vrátil potřetí do prezidentského křesla poté, co čtyři roky působil jako premiér. Ačkoliv obě skupiny zmiňovaly jako ekonomické důvody, ta druhá v mnohem větší míře emigraci přičítala nespokojenosti s politických směřováním země.

Z 400 ruských emigrantů jich 43% odešlo před rokem 2012, 57% po roce 2012. Mezi šesti hlavními důvody pro upuštění Ruska uváděli obecné politické klima (40%), nedostatek politických práv a svobod (33%), obecná ekonomická situace/nedostatek pracovních příležitostí (32%), perzekuce/ špatná lidská práva (29%), profese/práce (26%), vzdělání/snaha o získání titulu (24%).

65% emigrantů bylo přesvědčeno, že Rusko je v horším stavu od chvíle, kdy se Putin vrátil do prezidentského úřadu v roce 2012, jen 7% řeklo, že se situace v zemi zlepšila. 86% respondentů zcela souhlasilo nebo alespoň částečně souhlasilo s tím, že Putinova administrativa se stará jen o svoje zájmy, nikoliv o zájmy obyčejných Rusů. Jen 6% nesouhlasilo.

60% respondentů se domnívalo, že by se Rusko mělo být součástí Evropy. 23% mělo za to, že by se mělo vydat vlastní cestou, čímž se většinou myslí budování Euroasijského projektu. 11% nedokázalo odpověď, 2% by si přálo navrátit se do doby SSSR.

Polovina respondentů byla mladší 34 let, 86% bylo mladších 44 let. Jen 19% respondentů mělo menší než bakalářské vzdělání. Mnozí z respondentů mělo více univerzitních titulů. Autoři studie varují, že právě odchod mladých a vzdělaných lidí v důsledku nepříznivé politické situace může vážně ohrozit Rusko v budoucnosti.

Na začátku tohoto měsíce ruské nezávislé středisko Levanta přineslo průzkum, podle kterého je z Ruska připraveno emigrovat 17% respondentů. Více než dvě pětiny z nich jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Dle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova to není „až tak moc“.

Průzkum však upozorňuje na to, že za posledních sedm let dosáhl počet Rusů, kteří by nechtěli opustit zemi, svého maxima: 61%. Podíl Rusů, kteří hlásají přání emigrovat, se prý podle sociologů podstatně nemění a nepřevyšuje pětinu dospělé populace, přitom však každý pátý Rus má příbuzné či známé, kteří v posledních dvou či třech letech odjeli nastálo do ciziny.

Důvod, proč mnozí Rusové vůbec nepřemýšlejí o tom, že by opustili zemi, je dle sociologů dán tím, že na to prostě nemají peníze. Tři pětiny Rusů se za posledních pět let z Ruska do ciziny nepodívaly, což dle politologů nahrává režimu, který je může snadněji přesvědčit, že tam vládnou sexuální menšiny a nenávist k Rusům. Ti Rusové, co mají větší zkušenost s cizinou, bývají méně poplatní režimu.  

Související

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin migrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

před 2 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví

Zdi nemocnice v nepálském hlavním městě Káthmándú pokrývají čerstvě vylepené plakáty s tvářemi pohřešovaných lidí. Na fotografiích se usmívá školačka ve školní uniformě, batole s baculatými tvářemi, čerstvě oddaný pár nebo mladý muž pózující na vrcholku hory. Tyto snímky představují jen zlomek z tisíců osob, které zmizely po ničivých bleskových záplavách v Himálaji. 

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných

Noční úder ruských bezpilotních prostředků na Kyjevskou oblast si vyžádal nejméně 37 lidských životů. Dalších 42 osob, včetně čtyř dětí, utrpělo zranění. Šéf tamní regionální vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že útok masivně zasáhl Bučanský okres, kde muselo být bezprostředně evakuováno přes 380 obyvatel. Záchranné složky a prohledávací týmy pokračují v odklízení sutin a kontrole poškozených objektů.

před 5 hodinami

Dmitrij Peskov

Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva

Mluvčí Kanceláře prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov oznámil, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou se v současné době nacházejí ve fázi hluboké pauzy. Podle jeho vyjádření je důvodem pokračující ruská ofenzíva na východní frontě, přičemž ruské jednotky podle něj zaznamenávají postupy.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Kanada

Ruší Netflix, nekupují pivo. Kanaďané začali bojkotovat americké služby a zboží

Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.

před 8 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofální povodně v Nepálu mají už přes 600 mrtvých. Pohřešují se 3000 lidí

Katastrofální bleskové povodně a sesuvy půdy v nepálsko-tibetském pohraničí si dosud vyžádaly nejméně 626 obětí v Nepálu a sedm potvrzených mrtvých na území čínského Tibetu. Čtyři dny od vypuknutí tragédie se pátrací a záchranné operace dostávají do kritické fáze. Úřady obou zemí navíc čelí obrovskému rozsahu pohřešovaných osob, jejichž počet v samotném Nepálu dosahuje téměř tří tisíc a na čínské straně hranice překročil pět set padesát, píše The Guardian.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Čína záběry katastrofy v Nepálu cenzuruje. Ven nepustí videa ani výpovědi svědků

Zatímco záběry dravého proudu vody strhávajícího budovy v pohraničním přechodu Gyirong na hranici mezi Nepálem a Tibetem obletěly celý svět, obyvatelé Číny viděli z této katastrofy jen velmi málo. Tamní státní televize odvysílala z dramatických okamžiků pouze jediný statický snímek a videa popisující rozsah neštěstí z čínského internetu podléhajícího přísné cenzuře rychle mizí. Informování o záplavách, které si vyžádaly stovky obětí a pohřešovaných, podléhá prísnému dohledu státních orgánů.

před 13 hodinami

před 15 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu už má přes 600 mrtvých. Tisíce lidí se dál pohřešují

Záchranné práce na hranicích mezi Nepálem a Tibetem vstoupily do čtvrtého dne po pustošivé bleskové povodni, která region zasáhla ve středu. Podle nejnovějších údajů nepálského Národního úřadu pro snižování rizika katastrof a jejich řízení si přírodní pohroma v Nepálu vyžádala již nejméně 626 lidských životů. Dalších více než 2 400 osob se nadále pohřešuje, přičemž bilance obětí i pohřešovaných v posledních hodinách výrazně vzrostla.

před 16 hodinami

včera

včera

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Ministerstvo reaguje na útoky na pracovníky OSPOD. Podává trestní oznámení

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo podat trestní oznámení kvůli příspěvkům, v nichž se kritika systému sociálně-právní ochrany dětí mění v osobní útoky, veřejné dehonestování nebo výroky, které mohou u konkrétních pracovníků vyvolat obavy o jejich bezpečnost. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě. 

včera

Alena Schillerová, Andrej Babiš

Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod

Vláda schválila novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oproti červnovému návrhu Ministerstva financí novela doznala pouze legislativně-technických úprav. Lepší penzijko řádně prošlo meziresortním připomínkovým řízením a posouzením Legislativní radou vlády. Po jednomyslném schválení jej nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna. Platnost změn je navrhována k 1. lednu 2027.

včera

včera

Himaláje

Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu

Zřícení ledovce v Tibetu vyvolalo ničení v údolí v Nepálu, kde masa vody a suti připravila o život stovky lidí a další stovky se stále pohřešují. Odborník na aplikovanou geomorfologii Stuart Dunning pro The Conversation vysvětluje, že přesná posloupnost událostí je předmětem zkoumání. Mezi možné příčiny patří masivní sesuv horninového podloží, který strhl ledovec, nebo naopak prvotní selhání ledovce s následným sesuvem skály.

včera

včera

Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní

Do České republiky postupuje od západu zvlněná studená fronta, která s sebou přináší dešťové srážky, přeháňky a místy i silné až velmi silné bouřky. Nejpravděpodobnější výskyt intenzivních bouřkových jevů meteorologové očekávají v jižních a jihozápadních Čechách. Naopak nejnižší riziko bouřek i výraznějších srážek platí pro jihovýchodní polovinu Moravy a Slezska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy