Putin hovoří o nukleárním ozbrojováním víc než všichni američtí prezidenti dohromady. Co jej k tomu vede?

Putin se v únoru před federálním shromážděním pochvalně zmínil o hypersonických raketách vyvíjených Ruskem. Varoval USA, že pokud budou pokračovat v „konfrontační“ politice, bude muset Rusko náležitě zareagovat a použít je v zasažení „ center rozhodování“.

„Lídři Spojených států chtějí mít o převahu nad celým světem. Snad ale umějí počítat. Ať si tedy spočítají rychlost a dolet našich zbraňových systémů a teprve pak ať konají rozhodnutí, která mohou vést k ohrožení naší země,“ prohlásil nekompromisně ruský prezident.

Podle Defense One byla jeho ostrá řeč v porovnání s předchozím rokem „ruskou verzí zdrženlivosti“. Zatímco tento rok představil jen jednu hypersonickou raketu, v předchozím roce se chlubil hned pěti jadernými zbraněmi, které dle jeho slov mají být schopné překonat americkou obranu.

Toto lpění na nukleárních zbraní v řečech ruského prezidenta silně kontrastuje s množstvím pozornosti, které tématu nukleárního ozbrojování věnují američtí prezidenti. Od konce studené války ve svých projevech o stavu unie – americkém ekvivalentu ruských projevů k federálnímu shromáždění – američtí prezidenti o tomto tématu řekli přesně 38 slov, přičemž projev současného amerického prezident Donalda Trumpa v roce 2018 byl teprve druhý, který zmiňoval nutnost posílení jaderného ozbrojení jako prostředku k odstrašení, poukazuje server.

Proč takový nepoměr? Podle Defense One jsou možná tři vysvětlení, proč ruský prezident tolik zdůrazňuje nukleární ozbrojování. Zaprvé, jedná se o zprávu domácí veřejnosti. Prezident vyzdvihováním vojenského potenciálu Ruska chce jak posílit svůj dlouhodobě budovaný obraz neochvějného obránce ruského lidu před agresí Západu a odvrátit pozornost od ekonomických problémů země (jeho projev v roce 2018 byl těsně před prezidentskými volbami – poznámka redakce).

Druhá možnost je, že ruský prezident takto vysílá zprávu USA a evropským státům, aby se zalekly a upustily od těch aktivit, které Rusko považuje za provokaci a ohrožení jeho suverenity. Např. místopředseda ruského výboru pro obranu a bezpečnost varoval Norsko, že bude přidáno na list „cílů našich strategických zbraní“ kvůli umožnění 300 amerických vojáků cvičit v zemi, která má hranice s Ruskem.

Třetí možností je, že Putin se pokouší o zopakování taktiky, kterou používal Sovětský svaz k zamezení pokusům o modernizaci nukleárních zbraní na Západě. Svou ostrou rétorikou se SSSR pokoušel vyděsit západní veřejnost a přinutit ji, aby začala protestovat proti dalšímu posilování jaderného zbrojení a nutila své vlády k přijetí takových politik, které by vedly k redukci nukleárního arzenálu, tvrdí odtajněné dokumenty CIA. 

Tento scénář by zapadal do dlouhodobé Putinovy rétoriky, která jako jednoznačného agresora vykresluje USA. Putin se snaží vystupovat jako někdo, kdo musí přistupovat k vývoji jaderných zbraní v podstatě proti své vůli a pouze kvůli obavě o bezpečnost své země, které jinak hrozí v zásadě pád do chaosu.

Není to nepodobné odůvodněním, kterými svoje pokusy o vývoj nukleárních zbraní zaštituje severokorejský vůdce Kim Čong-un, podle něhož právě držení nukleárních zbraní mohlo libyjskému vůdci Muammarovi Kaddáfího zajistit přežití. Severokorejský diktátor i ruský prezident jsou přesvědčeni, že to USA jsou za jeho pádem a že by si na něj nikdy nedovolily, kdyby měl k dispozici odstrašující jaderné střely schopné ohrozit města na americkém kontinentu. .