Severní Makedonie volí prezidenta. Hrozí malá účast a neplatnost hlasování

V Severní Makedonii se dnes konají prezidentské volby, v nichž se utkají tři kandidáti - za vládní koalici, za hlavní opoziční stranu a za dvě menší opoziční strany etnických Albánců. Očekává se, že žádný z nich nezíská nadpoloviční většinu hlasů a na řadu přijde 5. května druhé kolo. Reálně ale hrozí, že první kolo nebude platné, protože je nutné, aby se ho zúčastnilo minimálně 40 procent registrovaných voličů.

Podle posledních průzkumů by kandidát vládnoucí koalice Stevo Pendarovski měl získat 27 procent hlasů. S menším odstupem, s podporou 23,5 procenta hlasujících, by druhá měla skončit adeptka bývalé vládnoucí a nyní hlavní opoziční strany VMRO-DPMNE Gordana Siljanovská Davková. Třetí kandidát Blerim Reka může podle sondáží počítat s 11 procenty hlasů.

Presidential elections have started in #Northmacedonia.Around 50 parliamentarians are observing it. pic.twitter.com/yQ6YU1LXuv

— Reinhold Lopatka (@ReinholdLopatka) 21. dubna 2019

Hlavní rozdíly v předvolebních kampaních obou favoritů pro druhé kolo - Pendarovského a Siljanovské - se týkaly přístupu k loňské prespanské dohodě, která ukončila letitý spor s Řeckem o název bývalé jugoslávské republiky. Na jejím základě se země letos přejmenovala na Severní Makedonii.

Pendarovski dohodu podporuje, neboť ji prosadila vládní koalice Sociálnědemokratického svazu premiéra Zorana Zaeva (SDSM) a dvou parlamentních stran reprezentujících albánskou menšinu - Demokratické unie pro integraci (DUI) a Aliance pro Albánce. Naproti tomu VMRO-DPMNE proti změně názvu země vedla ostrou kampaň, a proto se od ní distancuje i Siljanovská.

Každopádně hrozí, že prezidentské volby nebudou platné kvůli nízké účasti. Že toto nebezpečí je reálné, ukázalo loňské referendum o prespanské dohodě, které bylo neplatné právě kvůli tomu, že nehlasovalo potřebných nejméně 40 procent voličů.

Proto se také vládní koalice a VMRO-DPMNE v předvolební kampani shodly v jediném - v důrazných výzvách k hojné účasti. VMRO-DPMNE se obává především toho, že by výběr hlavy státu mohl přejít z přímých voleb na parlament, pokud by nepřišel hlasovat dostatečný počet voličů ani v opakovaných volbách.

Na 3480 volebních středisek bude v celé zemi otevřeno od 07:00 do 19:00. Odevzdat v nich hlas může podle údajů ústřední volební komise přes 1,8 milionu oprávněných voličů.

Související

Stevo Pendarovski

Severomakedonský prezident pověřil sestavením nové vlády Zaeva

Severomakedonský prezident Stevo Pendarovski dnes měsíc po volbách pověřil sestavením nové vlády bývalého premiéra Zorana Zaeva. Předčasné parlamentní volby, které se konaly 15. července, vyhrála koalice Můžeme vedená Sociálnědemokratickým svazem Makedonie (SDSM), jehož je Zaev předseda.

Více souvisejících

makedonie volby v Severní Makedonii

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy