Rusko bez Putina. Dojde k puči?

Putin se momentálně potýká s prudkým úbytkem popularity. Prezidentovi má dle údajů listů Kommersant, RBK a Vedomosti s odvoláním na údaje státní agentury VCIOM důvěřovat 31,7% Rusů. Přesto je Putin stále nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Dle analytiků je to dáno tím, že Rusové, ač jsou prezidentem poněkud unaveni, mají pocit, že všechny ostatní možnosti jsou ještě horší.

I díky tomu se očekává, že Putin by i po konci oficiálního období v úřadu mohl v nejvyšších patrech ruské politiky dále setrvat. Hlavní důvod je politický systém, který utvořil. Ten je centralizován v jeho osobě, bez jeho vědomí se v podstatě nic nepohne.

Tímto způsobem Putin zamezuje státnímu převratu. Think tank se přesto pokusil odhadnout, v jakých případech by bylo možné, aby takovýto převrat proběhl. Jeho analytici upozorňují, že prakticky na to má „tvrdé zdroje“ jen armáda, případně Národní garda. Ty jsou však v konkurenčním sporu a nedá se očekávat, že by se navzájem podpořily. Navíc, armáda bývá nejvíce konzervativní a současná provojenská a konzervativní Putinova politika jí vyhovuje.

Na puči by mohli podílet i ruské elity. I v tomto případě však platí, že ty spíše ze současného systému profitují, i navzdory ekonomickým sankcím, které byly na Rusko uvaleny v důsledku jeho zahraniční politiky. Liberální kruhy jsou liberální je do určité míry. Podle think-tanku bylo možné vnímat u řady „nadějných“ liberálů minulosti posun k Putinovskému konzervativnímu nacionalismu – ostatně u Putina tento přerod proběhl taktéž.

Putin si zároveň dává pečlivý pozor, aby možné reformátory rychle odstavil od moci a to zvláště, pokud měli velký politický kapitál mezi obyvatelstvem. Namísto toho je nahradil jemu oddanými a poměrně bezbarvými technokraty. Změna dosavadního kurzu země se tak nedá očekávat.

Podle think-tanku by se mohly elity rozhodnout k puči v tom případě, kdyby se Putin rozhodl k velké vojenské konfrontaci se Západem. Elity na tom nemají žádný velký zájem a naopak to vnímají jako naprosté ohrožení jejich zájmů.

Pučisté by se mohli spolehnout na podporu ruské obyvatelstva. Think tank poukazuje, že navzdory obecnému západnímu přesvědčení, ruská veřejnost ve skutečnosti nemá příliš zájem na masivních zahraničních kampaních ruské armády v zahraničí. Dosavadní takovéto kampaně Putinův režim musel prodat jako poměrně nízko nákladové vojenské operace, jejichž cílem je jen ochrana Ruska a které mu přinesou některé zisky. Pokud by Rusko se rozhodlo k některé vojenské invazi, spíše než vůči riskantním Baltským státům by to bylo vůči Bělorusku a Kazachstánu s cílem zajistit ruskou sféru vlivu v těchto oblastech, tvrdí analýzy think-tanku.

Na nepříliš vysokou podporu ruského obyvatelstva vůči zahraničním vojenským misím měla např. poukazovat utajenost, s kterou režim přistupoval k bojům na východě Ukrajiny, případně též klesající podpora vojenského angažmá Ruska v Sýrii. Podezření Západu, že Putin by mohl využít vojenských kampaní bez specifického účelu k posílení vlastní popularity nejsou dle think-tanku zcela založená na skutečnosti.

Pokud by došlo k převratu, zřejmě by se na místo nastoupil nový režim, který by mohl být ještě více neliberální a tvrdší proti demonstrantům, opozici, svobodným volbám, než ten současný. Zároveň by mohl být ale v něčem ještě liberálnější s tím, jak by se pokusil vymezit vůči předchozí vládnoucí garnituře. Nicméně, zřejmě by neměl příliš velkého trvání. Takovýto režim by se mohl utvořit i bez sesazení Putina od moci poté, co by Putin sám odstoupil od moci ať už dobrovolně či svou smrtí) a moci by se chopila armáda (ministr obrany Sergej Šojgu je nejoblíbenějším politikem po Putinovi).

Poputinovské Rusko – a to je zřejmě pravděpodobnější – by se mohlo ještě více dát cestou izolace. Podle think-tanku to není sama o sobě špatná věc. Rusko by se soustředěním na vlastní problémy mohlo paradoxně více otevřít a liberalizovat co se týče domácí i zahraniční politiky. Mezinárodně by bylo vnímáno jako menší hrozba a tedy by USA a další státy NATO přistupovaly k menším odvetným opatřením.

Podle think-tanku vždy existuje možnost, že Putinův nástupce bude mnohem agresivnější než on. Podle jejich predikcí ale spíše nástupci se budou snažit omezit současné nepřátelské vztahy jak to není v zájmu ruských elit, pro které jsou ty nynější příliš vyhrocené. Roli bude hrát postupná decentralizace systému, s množstvím soupeřících frakcí, které se budou více věnovat vlastním záležitostem a též silnější posilování mladé generace, která zaujímá vůči Západu komplexnější vztahy a pro kterou není možná vyloženě přítelem, ale též vyloženě nepřítelem.

Svou roli však může sehrát Čína. Podle think-tanku jí Rusko zvláště, co se týče ekonomické oblasti, bude více a více podléhat a to do takové míry, až se stane svým způsobem vazalským státem. Čína by mohla Rusko používat jako sílu proti USA. Zároveň by však v samotném Rusku mohla vzejít k moci ty frakce, které by s čínským vlivem byly nespokojené a které by navrhovaly prozápadní kurz směrem k USA a EU.