Rodiče v šoku: Děti si mohou složit nechutné puzzle

Verzi o atentátu na nejvyššího polského představitele a desítky dalších lidí přítomných v letadle přitom nikdo dosud oficiálně nepotvrdil a jde jen o spekulaci. O případu informoval polský portál tvp.info a list Gazeta Wyborcza.

Skládanku, kterou lze pořídit v knihkupectvích, vydalo nakladatelství Edu Mal. "Komise vedená Antonim Macierewiczem poskytla dostatečně velké množství důkazů, aby se z toho mohlo vyvodit, že šlo o atentát," uvedl majitel vydavatelství Tomasz Malek. Macierewicz byl předsedou neoficiální parlamentní komise, která vyšetřovala příčiny letecké katastrofy. Zapojili se do ní hlavně členové Kaczyńského národně-konzervativní formace Právo a spravedlnost (PiS).

"Mysleli jsme si, že je to jen puzzle. Když můj manžel uviděl, co je tam napsáno, byl v šoku," popsala polskému serveru matka osmiletého chlapce, která si skládanku pořídila na začátku dubnu ve Varšavě za 50 zlotých (přes 300 korun).

Podle vydavatele Malka jde prý již o druhé vydání této naučné skládanky, která by měla být určena i pro učitele dějepisu a zeměpisu. V prvním vydání, na konci roku 2010, byl ještě u Smolensku nápis "neobjasněná katastrofa". Druhá verze puzzle vyšla o rok později, kdy už informace o atentátu byly podle něj všeobecně známé.

K havárii polského letounu Tu-154M Lux blízko Smolenské letecké základny ve Smolenské oblasti nedaleko Smolenska u vsi Pečersk došlo 10. dubna 2010 v 10:41 moskevského času. Letoun přepravoval vysoké vojenské a politické představitele, kteří letěli z Varšavy do Ruska uctít památku obětí Katyňského masakru při příležitosti jeho 70. výročí.

Havárii nikdo z osob na palubě nepřežil, zemřelo 96 osob (89 cestujících a 7 členů posádky), mimo jiné prezident Lech Kaczyński a prakticky celé nejvyšší velení polské armády – náčelník generálního štábu a velitelé pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil.

Bezprostřední příčinou nehody se jeví nedodržení předepsaných postupů pro konečné přiblížení. Velitel výcviku polských vzdušných sil, gen. Anatol Czaban, uvedl, že bez ohledu na výsledek se pilot vědomým pokusem o přistání při daných meteorologických podmínkách vystavoval nebezpečí trestního stíhání. 

Proč se kapitán rozhodl pro tak nestandardní postup, je otázkou šetření i předmětem spekulací. Jako faktory, které k tomu mohly přispět, jsou zmiňovány například malá zkušenost členů posádky, nedostatečné seznámení se s výškovým profilem terénu, komunikace v ruštině a především snaha vyplnit za každou cenu přání prezidenta.