Běloruská KGB vyřešila "plyšákovou kauzu". Jaký padl verdikt?

KGB podle agentury ITAR-TASS ukončila stíhání dvou běloruských občanů, Antona Surapina a Sjarheje Bašarymava, dříve obviňovaných z pomoci Švédům při nezákonném přeletu hranic; asi nejspíš tím, že celý případ rozhlásili.

První náměstek předsedy KGB Ihar Sjarhejenko bez dalších podrobností prohlásil: "Případ je uzavřen."

Aféra vypukla loni v červenci, kdy malý švédský letoun odstartoval z Litvy a nad Běloruskem shodil náklad asi osmi stovek plyšových medvídků opatřených nápisem "Nás nelze umlčet" na podporu svobody slova.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vzápětí sesadil velitele běloruských pohraničníků a vojenského letectva a protivzdušné obrany. Nejhůře asi dopadl pohraničník, odsouzený vojenským soudem ke dvěma letům odnětí svobody za to, že neohlásil přelet hranic cizím letounem. 

Podmínky ve vězení pro odpůrce běloruského režimu jsou strašlivé. Svědectví podal například politik Ales Michalevič. Tajné služby ho zadržely po prezidentských volbách, ve kterých kandidoval jako zástupce opozice, informuje iHned.cz.

Na svobodu se dostal až teď výměnou za příslib spolupráce s tajnou službou. Ten však prý podepsal jen proto, aby mohl veřejností říct, co se v celách děje. „Otevřeně prohlašuji, že jsem nikdy nebyl a nebudu agentem Výboru státní bezpečnosti (KGB). Tímto veřejným prohlášením se zprošťuji závazku, který byl uveden v dokumentu," uvedl v prohlášení.

Řekl, že v celách nebylo na noc zhasnuto a vězni si ani nesměli zakrýt oči kapesníkem. „Přikazovali nám spát tváří ke špehýrce ve dveřích a neustále to kontrolovali – když se někdo ve spánku otočil, vešli dovnitř a vzbudili ho," vzpomíná na dny v nevětrané cele, kde navíc byla opakovaně podlaha natírána barvou s acetonem. Spolu s dalšími vězni musel navíc stát nahý v místnosti, kde bylo méně než deset stupňů a opírat se o studenou zeď.

„Podobné praktiky bezpečnostních složek jsou známé z komunistického Československa. Těmito způsoby byli donucováni ke spolupráci i naši disidenti," připomíná Jan Ruml, ředitel sdružení Občanské Bělorusko.