Jan Pavel II. bude svatořečen, oznámil právě Vatikán

Papež František definitivně potvrdil druhý zázrak, takže samotnému aktu svatořečení už nic nebrání. Přesné datum kanonizace zatím nebylo stanoveno. František také schválil svatořečení papeže Jana XXIII. (1958 - 1963), ačkoli u něj nebyl druhý zázrak potvrzen.

Jan Pavel II. byl papežem v letech 1978 až 2005, kdy ve svých 84 letech zemřel. Populární papež se uznání církve dočkal už velmi krátce po své smrti - na podzim roku 2011 ho blahořečili, což je první krok ke svatořečení.

Také prohlášení za blahoslaveného vyžaduje zázrak. S ním se před lety přihlásila francouzská řádová sestra Marie Simonová-Pierrová. Řekla, že dva měsíce po úmrtí papeže se zázračně uzdravila z Parkinsonovy nemoci, když se k němu modlila. Lékaři její uzdravení potvrdili. Vatikán podíl na něm přiznal Janu Pavlu II.

Pro svatořečení je pak zapotřebí doložit i druhéhý zázrak, který se stal po blahořečení. Vatikán zatím nezveřejnil o tomto druhém zázraku žádné podrobnosti, podle některých zdrojů ale "ohromí svět".

Kanonizace (z řec. kanonizein, »zařadit do kánonu«) je akt, jímž papež dekretem stanoví, že blahoslavený se zařazuje do kánonu svatých a je uctíván celou církví. Podle definice Benedikta XIV. jde o poslední a konečný výrok o svatosti. Je tedy aktem, který následuje po blahořečení a může být jako blahořečení aktem formálním nebo plnohodnotným, podle toho, zda bylo výslovně vyhlášeno církví po řádném procesu, nebo se tak stalo papežským dekretem, potvrzujícím dávnou úctu a hrdinství ctnosti či mučednictví. Z rozhodnutí Pavla VI. byl vydán v r. 1969 dekret Sanctitas clarior, který zjednodušil kanonizační postupy tím, že sjednotil postupy požadované církevním právem. Dnes probíhá šetření před biskupem místa, kde služebník Boží zemřel, a má povahu vyšetřovacího řízení. Znamená to, že se provede předběžné vyšetření a souhrn důkazů o příkladnosti křesťanského života, pravověrnosti, »hrdinské« ctnosti nebo o eventuálním mučednictví. Když je vyšetřovací řízení uzavřeno, všechna shromážděná akta a svědectví jsou předána Kongregaci pro svatořečení, která po přezkoušení rozhodne, zda se mají provést další šetření nebo jestli má být proces uzavřen.